Ahoj Tome,
ty jsi s kluky druhým rokem. Minulou sezónu jsi s nimi vyhrál ČLŽ kategorie U12 i U13. Letos jste měli na programu několik turnajů, hlavně zahraničních. Která z těchto dvou rozdílných sezón je pro kluky přínosnější?
Zdravím všechny sparťanské fanoušky. Loňská sezóna byla pro kluky přechodová z přípravkového věku do toho žákovského, tudíž byla pro ně hlavní náplní soutěž U12 a U13. Zároveň s ní jsme však nezapomínali na mezinárodní utkání. Letošní sezóna je více o snaze konfrontovat se s týmy, které v soutěži nepotkáváme. Navíc jsme se zapojili do projektu Interligy, kde potkáváme soupeře z České a Slovenské republiky, Polska a Maďarska. V rámci této soutěže jsme odehráli dvě dvojutkání doma na Strahově, dva zápasy v maďarském Györu a dva ve Zlíně. Zúčastnili jsme se také dvou velkých zahraničních turnajů, v italské Ravenně a polském Gdaňsku. Samozřejmě, že mezinárodní utkání jsou pro hráče přínosnější, na druhou stranu musíme také obsadit naši českou soutěž.
Pro kluky musí být náročné skloubit školu a časté cestování do zahraničí, jak to zvládají? Učí se třeba cestou v autobuse?
Musím říct, že to zvládají zatím dobře. V týmu nemáme jediného hráče, který by měl se školou větší problémy, než je v jejich věku běžné. Máme hráče se samými jedničkami, několika dvojkami i trojkami, ale hůře na tom žádný hráč není. Co se tedy týče prospěchu, musím kluky pochválit. A ano, jsou hráči, kteří jsou schopni se učit na hotelovém pokoji nebo na cestě autobusem. Navíc pokud by u někoho nastal problém s prospěchem, nemohl by s námi na zápasy místo školy jezdit, taková jsou pravidla.
Na který turnaj vzpomínáš nejvíce?
Každý turnaj nám dodal zkušenosti, vzali jsme si z něj ponaučení a to je to nejdůležitější. Asi nejvíce mě potěšila naše cesta turnajem v Ravenně. Prezentovali jsme se zde nápaditou kombinační hrou, i když jsme se museli vypořádat i s o rok staršími a vyspělejšími soupeři. Největší pochvalou pro kluky bylo uznání trenérů a scoutů, kteří naše fotbalové kvality obdivovali.
Kluci se utkávají s top týmy. Co je pro Tebe, jako trenéra, největším přínosem těchto zápasů?
Když v zápase vidím, že kluci ze sebe vydávají úplné maximum, aby zápas vyhráli. Potom můžeme být spokojeni. V takových utkáních se hráči dostávají na hranici svých možností, musejí být po celou dobu dění maximálně soustředění a předvést to nejlepší. Pokud se nám takový zápas nepodaří vyhrát, nevadí mi to. Jsem rád, že jsme se díky takové konfrontaci posunuli opět o kousek dál.
Důležitý je i herní projev. Je někdo z kluků, který Tě v této sezóně překvapil, případně zklamal? Jak vnímáš týmový výkon? Co bys v něm vyzdvihl?
Herní projev a individuální kvalita je to nejdůležitější. Samozřejmě nebudu jmenovat konkrétní hráče a hodnotit jejich půlrok. Největší pokrok jsme však udělali v individuální práci s míčem a ve vytváření si brankových příležitostí proti jakkoliv organizovanému soupeři. Na druhou stranu máme stále velké nedostatky s bráněním. A to mluvím o bránění, které se týká celého týmu. Nejvíce mě trápí bránění samotného hráče v souboji jeden na jednoho. Ale od toho jsme téměř každý den na hřišti, abychom se takovéto věci naučili. Navíc si myslím, že zrovna bránění je věc, na kterou budou kluci pracovat hlavně ve starších kategoriích.
Jaká nejpříjemnější vzpomínka Ti za podzimní část naskočí jako první?
Těžko vybrat jeden moment, který by se mi vybavil. Každodenní práce s klukama je pro mě radost a těším se na další výzvy, které nás čekají.
Závěrem bych chtěl všem fanouškům a příznivcům Sparty popřát úspěšný rok 2020, abychom mohli hrdě říkat, My jsme Sparta!
Děkuji
