Mládež pokračuje v individuálním tréninku
S ohledem na možná zdravotní rizika rozhodlo vedení úseku mládeže ACS o tom, že se mládežnické týmy nadále připravují v režimu individuálního tréninku. FAČR již na začátku dubna rozhodl o ukončení sezon mládežnických soutěží. Přečtěte si rozhovor s trenérem U19 Janem Kopáňkem.
Jak momentálně vypadá příprava staršího dorostu?
Příprava staršího dorostu vypadá stejně jako na začátku karantény. Hráči se připravují doma individuálně podle individuálních plánů, které dostávají pravidelně aktualizované od kondičních trenérů a fyzioterapeutů. Co se týče herní koncepce, úvodní část probíhala formou zkoušení, když to řeknu lidově. Já jsem s hráči komunikoval přes e-mail. Posílal jsem jim úkoly, které řešili, a udělal jsem si pár testů. Zkoušel jsem vědomosti hráčů ohledně koncepce a principů, které praktikujeme na hřišti. Poslední tři týdny komunikuji s hráči prostřednictvím videohovorů.
Jakým způsobem videohovory probíhají?
Udělali jsme si tři skupiny. První jsou brankáři a obránci, druhou záložníci a třetí útočníci. Alespoň jednou týdně se s nimi setkávám prostřednictvím videohovoru. Mám připraveny určité sekvence, které dle naší koncepce rozebíráme. Vzděláváme se prostřednictvím ukázek naší hry nebo hry těch nejlepších týmů. Takový je tedy současný stav.
Hráči trénují individuálně doma. Jak monitorujete jejich výkonost?
GPS používáme na tréninku. Při individuálním tréninku hráči GPS nemají. Vztah máme založen na maximální důvěře. Většina hráčů má dostatečnou motivaci, aby se udržela v takovém stavu, že když začneme trénovat, budou schopni nastoupit do tréninkového procesu. Takže tuto kontrolu nemáme. Hráči mi ale pravidelně každý týden posílají evidenci tréninkového procesu, co všechno udělali. Mělo by tam tedy být minimálně to, co dostali za úkol od kondičních trenérů a fyzioterapeutů. Pak jsou tam navíc další tréninkové jednotky, které od nich požaduji. To znamená rozvíjení individuálních dovedností s balonem.
Inspirovali jste se nějak v zahraničních klubech, co se týká individuálních tréninků?
Neinspirovali. Poté, kdy nastala tato situace, jsme nejprve komunikovali přes e-mail. Já jsem měl dostatek materiálů, abych s hráči mohl komunikovat. Pak už nám ale chyběl osobní styk. To znamená hráče vidět a mluvit s nimi. I když ne osobně. Forma videohovorů probíhala ve všech médiích. Našli jsme si aplikaci, kterou používáme. Vyplynulo to z toho, že se vidoohovory staly běžnou formou komunikace ve firmách a my jsme se spíš inspirovali tímto způsobem.
Děláte také týmovou přípravu prostřednictvím telekonferencí?
Vezmu si principy naší koncepce a nad nimi potom diskutujeme. Ve své podstatě je pro mě vyšší level rozpoznat danou herní situaci, než třeba něco kreslit na tabuli. Hráči mají k situaci, kterou já jim vystřihnu na videu tolik postřehů a poznatků. My se učíme přímo z herních situací, které vznikly při zápase. Buď při našem, nebo jsem například teď stříhal utkání Liverpoolu s Atléticem. Vytahuji tedy herní situace, pouštíme si je a diskutujeme nad nimi. Pro mě je velice důležitá analýza situace z pohledu hráče, jestli situaci vidí a dokáže rozpoznat i prvky, které v ní nejsou, ale mohly by být.
To znamená, že pustíte hráčům určitou situaci a následně skupinově komunikujete, jak ji řešit?
Jak jsem říkal, máme hráče rozdělené na tři skupiny podle řad, v kterých hrají. Hráči z velké části vědí, co se od nich očekává, jakou mají funkci a jakými principy by se měli řídit. Já pustím určitou situaci a díky programu, který využíváme, do ní mohu kreslit nejen já, ale i přihlášení uživatelé. Na základě toho video zastavím. Vidím, že hráč nakreslí, jak by se situace měla vyvíjet a slyším, co k tomu říká. My touto formou rozebíráme situaci třeba s deseti lidmi. Víc jich tam neberu, protože chci, aby se hráči zapojili do diskuze co nejvíc. Myslím si, že osm hráčů je tak optimální množství. Každý si k tomu může říct své.
Před měsícem padlo rozhodnutí o ukončení sezony. Jak jste ho přijeli?
V rozpacích. Verdikt je takový, že zůstává pořadí. My jsme na prvním místě. Teď je otázka, jak to nazývat. Jsme vítězové soutěže, nebo nejsme? V každém případě byla soutěž rozehraná velice dobře. Tým byl velmi silný a my jsme toužili soutěž vyhrát a oslavit to na hřišti. To nám z jasně daného důvodu nebylo umožněno. Z tohoto pohledu je to trochu zklamání. Zápasy, které nás čekaly, měly potvrdit výkonnost hráčů, kteří jsou na prvním místě. Zápasy se ale nekonaly. Pocity jsou tedy rozporuplné. Asi víte, že oslava titulu na hřišti je jiná než doma u stolu. Soutěž byla ukončena po osmnácti zápasech a řekl jsem hráčům, že první místo je jejich zásluha. Odpovídalo to jejich kvalitě. Vyhráli třináct zápasů v řadě a zasloužili si to. Bohužel došlo k ukončení takovýmto způsobem, ale byli první.
Jak trávíte karanténu vy?
Mám dvě malé děti a jsme doma. Mám určitě obavy. Koronavirus je zákeřný a nikdo neví, co se může stát. Trávíme čas doma na zahradě. Ven chodíme minimálně. Já pracuji z domu, připravuji se na konference s hráči, snažím se studovat zápasy, hodně číst a chystám se na to, až to začne, abych se zase naplno mohl pustit do práce na hřišti. Jinak skutečně většinu času trávím doma a dodržuji daný stav. Vycházení jsme skutečně omezili na minimum.