Lucie Chumanová: přípravný kemp v USA
Lucie Chumanová, hráčka mladších žákyň Sparty Praha, na začátku března letošního roku získala jedinečnou příležitost zúčastnit se fotbalového kempu na prestižní IMG Academy ve floridském Bradentonu.
Lucie absolvovala v IMG Academy týdenní přípravný fotbalový kemp, který byl pod vedením profesionálních trenérů realizován formou kombinace individuálního a skupinového tréninkového procesu se zaměřením na útočné a obranné dovednosti a herní strategii.
Náročné tréninkové jednotky nutí každého účastníka k maximálním výkonům a cíleně je posouvají svou náročností za hranice běžných tréninkových nároků. Součástí fotbalového kempu byl pro Lucii také vysoce specializovaný trénink brankáře, včetně technického tréninku a intenzivního nácviku řešení taktických herních situací.
Pro Lucii se tak jednalo o jedinečnou příležitost a ideální kombinaci tréninkového vytížení, jelikož díky své herní všestrannosti plní ve svém týmu mladších žákyň své herní povinnosti jak na pozici záložníka či obránce, tak ve své věkové kategorii vyniká na postu brankářky.
Fotbalový kemp absolvovala na IMG Academy tato již brzy třináctiletá slečna zcela sama, byla tak nucena se rychle přizpůsobit zcela novému prostředí, novým trenérům i spoluhráčkám a zcela jiným nárokům na tréninkové procesy a fotbalové návyky. Veškerá komunikace probíhala samozřejmě v angličtině, takže i v tomto směru se jednalo o zcela novou zkušenost.
Po úspěšném absolvování kempu a návratu ze Spojených států amerických zpět do Česka jsme Lucii položili několik otázek.
Jak jsi se vůbec k účasti na fotbalovém kempu v IMG dostala?
To, že nejlepší ženský fotbal se hraje ve Spojených státech, a že tam mají holky fotbalistky i těch nižších věkových kategorií ty nejlepší možné podmínky, se ví. Mám velké štěstí, že jsem mohla posledních pár letních prázdnin trávit s rodinou na Floridě. Pamatuji se, když jsme prvně jeli kolem areálu IMG a já jsem tu svou otevřenou pusu zavřela až někde v Tampě, jak mě jen pohled na ten areál ohromil (smích). Pak už jsem jen googlila, na jejich webu přečetla snad každé písmenko, začala sledovat jejich Instagram.
Naši rodiče jsou skvělí, podporují nás s bráchou ve všem, co nás baví, sledují to, co baví sledovat nás a maximálně se snaží nám plnit naše sny. Bez nich bych se do IMG těžko kdy dostala. Táta do IMG napsal a pak už to šlo rychle, jen jsme museli vyplnit desítky formulářů, naposílat videa, fotky.
Lidé v IMG jsem zaujala, z našeho regionu jsem asi byla jedna z prvních, jsou zvyklí spíše na fotbalistky ze zemí Jižní Ameriky nebo Kanady, z Evropy pak asi na Španělky. Takže jsme si domluvili termín, který nakonec proběhl během mých jarních prázdnin a bylo to.
Původně mě tam chtěli mít alespoň na čtrnáct dní, ale to by mi už zase kolidovalo se zimním soustředěním mladších žákyň v Čáslavi, a to jsem si neuměla vůbec představit, že bych soustřeďko s holkama vynechala! Na Spartě mi vyšli všichni maximálně vstříc, musím trenérům a panu masérovi moc poděkovat. Na soustředění jsem si totiž ještě trochu pochroumala už z dřívějška pochroumaný kotník.
A všichni kolem mě pak dělali všechno možné, jen abych mohla do USA odjet, to bylo neskutečně milé. Ze začátku jsem byla víc nervózní než šťastná, trochu jsem se bála, jestli místním holkám budu stačit výkonnostně, fyzicky a fotbalově, jestli kotník vydrží tu zátěž. Teď už jsem jen šťastná a nadšená, protože vím, že jsem uspěla.
Jak probíhal tvůj typický den v akademii?
Hned po příjezdu jsem zažila menší šok (smích). Obdržela jsem tréninkový plán na celý týden, přístup do aplikace IMG Academy, vyfasovala oblečení, přístupovou kartu do mého pokoje a od této chvíle bylo všechno jenom na mně. Od budíčku, který jsem si prvně v životě nařizovala sama, přes stravování v centru kampusu až po to, že mám být v tolik a tolik hodin a na jakém místě.
Jak trávit volný čas, o tom jsem si v životě také prvně rozhodovala vlastně úplně sama. Prvních pět minut jsem seděla na pokoji v úplné panice, pak jsem ale popadla mapku, že prozkoumám areál a třeba si najdu i nějaké nové kamarády. Připadala jsem si hrozně dospěle (smích).
Ráno jsem vstávala po sedmé, abych se stačila nasnídat a připravit na tříhodinový dopolední trénink, který začínal od půl deváté. Pak mě golfové vozítko přivezlo zpět do areálu kampusu, kde jsem se v jídelně naobědvala a chvilku odpočinula na pokoji, pak mě čekalo 45 minut v posilovně, pak krátký odpočinek a většinou cesta pěšky k fotbalovým hřištím. Tam jsem ještě odtrénovala další hodinu a půl.
Od pěti bylo volno, čas na večeři a tak nějak se stalo, že místo večerního volna mi ještě nabídli od sedmi trénink s týmem děvčat, který nebyl místní, ale probíhalo jim zde soustředění a nebo trénink s týmem holek z IMG školy z prvního ročníku, oba týmy byly WU15. Jen jednou jsem se pro velkou únavu omluvila. Kolem desáté večer jsem už většinou spala.