Klubové newslettery vám posílá florbalový šampion
Seriál Tváře Sparty o zaměstnancích klubu se vrací! Tentokrát vám představujeme specialistu digitálního marketingu Jakuba Nohu. Toho můžete kromě Sparty potkat také na kole nebo na rybách. V neposlední řadě je pak šampionem florbalové superligy s Tatranem Střešovice.
Kubo, jak dlouho pracuješ ve Spartě a jak ses k práci pro klub dostal?
Ve Spartě pracuji pátým rokem a do klubu jsem se dostal na základě Sparta Campu, který jsem pomáhal externě organizovat. V tu dobu se zrovna rozšiřovalo marketingové oddělení, a tak jsem se přihlásil do výběrového řízení a byl nakonec vybrán.
Původně byla tvoje pracovní náplň ve Spartě právě organizace akcí…
Ano, do Sparty jsem nastoupil na pozici klasického projekťáka, kdy jsme ve spolupráci s dalšími kolegy zajišťovali organizaci nejrůznějších eventů pro fanoušky. Po částečné reorganizaci vzniklo právě oddělení Digitální komunikace, do kterého se postupně přenesla moje práce.
V čem spočívá tvoje práce nyní?
Jsem součástí oddělení Digitální komunikace. Zabýváme se digitálními platformami klubu, například rozvojem webu, CRM systémem, správou účtu Sparta iD a přímou komunikací. Já konkrétně se nejvíce věnuji zajištění emailových a sms kampaní a mobilním notifikacím.
Tvojí velkou vášní je florbal, ve kterém jsi dokonce šampionem Superligy. Jak se tvoje kariéra vyvíjela?
Nevím, jestli to tu můžu vůbec říct, ale někdy ve dvanácti letech jsem vyměnil fotbal, který jsem hrával za Viktorku Žižkov, za florbal. Mládežnická léta jsem strávil v týmu Sokola Královské Vinohrady, odkud jsem se vydal na zkušenou do střešovického Tatranu. Tady jsem strávil dvě krásné sezony a přestoupil do Chodova. Po dvou letech jsem vyskočil ze superligového rychlíku a usadil se v Traverze Mukařov. Hrajeme třetí ligu, kde lze skloubit hraní pro zábavu na solidní úrovni.
Jak moc ovlivnil florbal covid dle tvé zkušenosti?
Těžko v současné době odhadovat. Florbal je, jako halový sport, samozřejmě náchylnější na přenos viru. Hráči navíc chodí do školy, do práce, nevyhýbají se společenskému životu…riziko přenosu je u nich tak daleko větší než třeba u profesionálních fotbalistů. Na druhou stranu týmy stále nejsou povinné ani v nejvyšší soutěži své hráče testovat. Nebude tak docházet k tak častým pozitivním nálezům. Z pohledu diváckého omezení je pro florbal velká škoda ztráta Superfinále, které se mělo odehrát v O2 aréně a které tradičně navštíví přes 10 000 fanoušků.
Tvým dalším velkým koníčkem je kolo. Co tě na cyklistice nejvíc baví a pochlub se o nedávný výkon?
Na kole jezdím v poslední době celkem dost. Snažím se pravidelně jezdit i do práce, což se ukázalo v době covidu jako skvělá volba. Cyklistika je v oblibě i u dalších kolegů z kanceláře, dokonce se jako tým ACS Office pravidelně účastníme závodu Pražská 50, který je pod záštitou Prahy 6. Kolo je pro mě relax a zároveň možnost překonávání různých met. Letos se mi konečně povedlo překonat 300 km za jednu vyjížďku a v létě jsem úspěšně absolvoval polovičního Ironmana. Uvidíme, co vymyslím na příští rok.
Kromě toho rozjíždíš vlastní pivo a rybaříš…
Je to tak, homebrewing je teď mým novým koníčkem. Baví mě zkoumat a učit se všechny procesy, jak pivo vzniká, experimentovat se surovinami. Je to opravdu věda. No a když se to povede, tak je tu pak i hořká odměna, o kterou se můžete podělit s ostatními. Možná někdy v budoucnu narazíte na minipivovar Noháč. Mám v plánu uvařit i pivní fotbalové speciály.
Rybaření je u nás v rodině velmi oblíbené. Chytat ryby nás s bráchou naučil táta a k vodě chodíme společně doteď. V říjnu jsme měli jet na mořské pstruhy do Dánska, bohužel i tady negativně zasáhl covid…Jinak je to podobné jako s kolem, relax a odpočinek v přírodě.
Na které zážitky se Spartou vzpomínáš nejraději?
Tak kromě vítězných zápasů jsou to nejrůznější akce, jako třeba zaměstnanecký fotbálek na Letné v rámci zakončení sezony, nebo pestré teambuildingové aktivity.
Které jsou tvé oblíbené zápasy Sparty?
Jako kluk si vybavuji zápas proti Realu Madrid a Sionkův kotrmelec po vyrovnávajícím gólu. Z těch novějších je to první domácí derby pro mě jako zaměstnance. Otočka z 0:1 na 3:1 po gólech Lafiho, Costy a Ondry Zahustela. Pak určitě první výjezd a nezapomenutelné osmifinále Evropské ligy na Laziu, kdy bylo po půli hotovo.