Roman Dušek, projektový manažer
Projektový manažer Roman Dušek pracuje ve Spartě sedm let. Jeho úlohou je například příprava zápasového programu v Generali Areně. Už 22. září jej tak čeká 294. derby. V dalším dílu seriálu Tváře Sparty vám například prozradí, kdy by se měly na stadionu instalovat nové velkoplošné obrazovky a ozvučení.
Romane, jak ses dostal k práci ve Spartě?
K práci ve Spartě jsem se dostal po působení v marketingové agentuře fotbalové asociace STES, kde jsem začínal po studiu na FTVS. Z pozice tajemníka představenstva jsem načichl k velkému fotbalu. Mimo jiné jsem měl ale na starosti i některé projekty ligy nebo reprezentace. Nabídka ze Sparty přišla v době, kdy tehdejší ředitel marketingového oddělení Tomáš Křivda hledal posilu do týmu. S Tomášem jsem se dlouho znal a na spoustu věcí jsme měli podobné názory. A nabídka Sparty se pochopitelně neodmítá.
Kdy jsi do Sparty přišel a na jaké pozici jsi začínal?
Je to téměř přesně sedm let. Nastoupil jsem 1. září 2012. Od té doby jsem na pozici projektového manažera, ale obsah mojí agendy se postupně vyvíjí. Jednou z nejviditelnějších činností je produkce zápasů a tvorba scénáře. Dále mám na starosti branding stadionu, vizuální identitu Sparty, mediální kampaně, rozvoj stadionu a další.
V čem konkrétně spočívá produkce zápasu?
Předně bych chtěl říct, že produkce zápasu je jen jeden dílek z mozaiky organizačních činností, které před utkáním, při něm i po skončení probíhají. Zápasový event jako takový bych rozdělil do tří oblastí. První, ta nejdůležitější, je to, co se děje na trávníku. Výkon a výsledek je ve finále to hlavní, co každého fanouška zajímá nejvíc. Nicméně tuto oblast jako marketing ovlivnit nedokážeme. Dokážeme už lépe ovlivnit služby a servis pro fanouška na stadionu. Ale jen do té míry, co nám dovoluje infrastruktura stadionu. Hlavním úkolem naší práce je pak třetí oblast a to fan engagement, tedy propojení fanouška s klubem. Ideální variantou je, když dobře fungují všechny tři, pak je zážitek z návštěvy fotbalového zápasu maximální.
Produkce zápasu je často ovlivněna jeho tématem. Příkladem jsou třeba výroční zápasy nebo dětské zápasy. Zda bude probíhat nějaké předávání, gratulace apod. Základem je scénář programu na ploše a na velkoplošných obrazovkách. Do produkce ale spadá také dětská zóna, aktivace partnerů, obsluha LED panelů, ovládání vnitřního TV okruhu, zajištění brigádníků atd. Zjednodušeně řečeno jde o vše, co fanoušek vidí a slyší na stadionu. Naší vizí je, že budeme mít standardně otevřeno dříve než hodinu před utkáním. Tím pádem ale musíme fanouškům nabídnout důvod, proč by měli přijít dřív a strávit na stadionu se svými přáteli a známými více času.
V jakém předstihu začínáš scénář zápasu tvořit?
Pokud pominu nějaké speciální aktivity, které se musí řešit několik týdnů dopředu, tak finální verzi scénáře připravuji dva tři dny před utkáním, kdy máme všechny příspěvky a podklady. Ve scénáři jsou pevné body, jako jsou reklamní bloky, nástupy hráčů na rozcvičku, čtení sestav apod. Ostatní jsou pak koncipované tak, aby atmosféra gradovala a vrcholila sparťanskou hymnou a nástupem hráčů. Hodinu před zápasem, kdy je na stadionu málo fanoušků, chceme především nějakou hudbou navodit atmosféru, postupně zapojujeme fanoušky do dění soutěžemi, otázkami nebo interakcí s moderátorem na ploše. Standardními body programu jsou i představení soupeře nebo statistické okénko, aby si fanoušci lépe představili, proti komu hrajeme. Na odlehčení zařazujeme DJe zápasu, abychom trošku přiblížili aspoň prostřednictvím hudby hráče fanouškům. Snažím se, aby měl scénář nějakou tvář, aby vnímavý fanoušek věděl, kdy co přijde a proč. Jsem rád, že se nám podařilo také zařadit symbolickou tečku za zápasy v podobě sparťanské verze Sweet Caroline, tedy písně Na Srdci S.
Kdy a jak tento nápad vznikl?
Od prvotního nápadu po realizaci to bylo asi rok. Po zápasech si vždy hodnotíme, co se kde povedlo a nepovedlo. Dlouhou dobu jsme měli doslova hluché místo po skončení zápasu před děkovačkou s kotlem. Na stadionu bylo často ticho. S nápadem a textem sparťanské verze Sweet Caroline přišel náš speaker a kreativec Zdenda Novotný. Mě to nadchlo okamžitě a tak jsme po konzultacích s některými fanouškovskými zástupci, kteří reagovali pozitivně, začali řešit práva. Zdlouhavý proces získání práv od amerického vydavatelství vyšel. Jsem moc rád, že se nám podařilo také nadchnout velkého sparťana Vojtu Dyka, který naši verzi nazpíval. Od začátku jsme věřili, že fanoušci píseň přijmou už kvůli tomu, že text vychází ze sparťanských chorálů. Přesto nás překvapilo, jak brzy začali lidé píseň sami zpívat a jaké veskrze pozitivní reakce přicházely. Každopádně každá novinka potřebuje svůj čas, tak uvidíme, jestli fanoušci budou sami chtít skladbu hrát třeba i po nevyhraných zápasech, jak bylo původně zamýšleno.
Je pro tvojí práci velký rozdíl, jestli se utkání vysílá v televizi?
Dneska už se v podstatě každý náš zápas vysílá v televizi. Ten rozdíl nepociťuji. Scénář připravuji stejně. Od ligy je sice kvůli televizím dané načasování nástupu hráčů na hřiště, ale my se snažíme toto dodržovat i při netelevizních utkáních.
Nejbližší zápas v Generali Areně je derby. Chystáš na něj vždy něco speciálního?
Samozřejmě i v tomto ohledu vnímáme derby jako něco speciálního. Porady k zápasu jsou delší, řešíme více možných kritických situací, a jak na ně budeme z pohledu produkce reagovat. Jednu specialitu v hlavě mám, ale nerad bych předem prozrazoval.
A jak je to na utkáních evropských pohárů?
Evropské poháry mají harmonogram daný mnohem striktněji. Je přesně stanoveno, kdy se co děje na ploše, kdy se pouští reklamy, kdy má klub možnost propagovat svoje projekty a aktivy, kdy se může kropit. My jsme se snažili to přenést i do ligových a pohárových zápasů a vytvořili jsme obdobný harmonogram, který mají vždy k dispozici hráči obou týmů i rozhodčí tak, aby viděli, co se jich kdy týká.
Co se týče samotné produkce, hraje stáří stadionu velkou roli?
Pro naší práci je to alfa a omega. Dennodenně s kolegy řeším, že část stadionu neslyší, co říká moderátor, co je ve videích a co říká hlasatel. Tím pádem je jak ta zábavná, tak informativní funkce velice omezená. Ozvučení je na tom špatně a přesluhuje, stejně tak velkoplošné obrazovky. Při velkých teplotách a intenzivním slunečním svitu vypovídají službu, protože jsou i přes pravidelný servis a kontrolu už za zenitem. Proto intenzivně pracujeme na obnově ozvučení a velkoplošných obrazovek.
V jakém časovém horizontu by to mělo být?
Nechci úplně slibovat něco, co finálně nemohu ovlivnit, ale pokud vše půjde dobře, na jarní část sezony budeme mít jak nové velkoplošné obrazovky, tak nové ozvučení protilehlé tribuny.
Na které zápasy rád vzpomínáš?
Nejzajímavější zápasy jsou ty před plným stadionem, ať už je to derby nebo zápasy v evropských pohárech. Je to dané tím, že je na zápas největší pozornost fanoušků a médií. Tím pádem je to velký adrenalin, aby vše dopadlo tak, jak má a fanoušci dostali to, co očekávají. Pro mě byl velký zážitek Villarreal, se kterým jsme tady hráli skvělý zápas. Atmosféra byla výjimečná už od otevření stadionu díky předchozím výsledkům v Evropě. Přestože možná fanoušci sami nečekali, že bychom mohli projít do dalších bojů, tak jsem vnímal z obou stran pozitivní napětí. Pokud hraješ proti méně atraktivnímu týmu, na stadionu je pár tisíc lidí a nikdo z nich neočekává nic jiného než vítězství, tak je pro lidi vše z produkční stránky jen podkres. U velkých zápasů už napětí a atmosféru cítíš. Když uděláme nějakou chybu, pravděpodobně to lidi poznají. I když to samozřejmě nechci přeceňovat. Na druhou stranu se to snažíme dělat v rámci možností co nejlépe a myslím si, že za zahraničím výrazně nezaostáváme.
Máš za sebou nějaké zahraniční exkurze na stadionech?
Jezdíme například na summity a workshopy ESSMA, což je organizace, která sdružuje fotbalové stadiony. Téma zapojení fanoušků je velké téma pro všechny sportovní kluby. Mnoha věcmi jsme se inspirovali, ale některé jsme i předtím sami realizovali. Vybavuji si Valencii, která prezentovala použití sociálních sítí pro aktivaci fanoušků na stadionu. V tu dobu jsme už Sparta Gram v Generali Areně provozovali. Fanoušci se vyfotili na sociální sítě a my jsme sdíleli jejich zážitek na velkoplošné obrazovky. Podle statistik měla tato aktivace velký úspěch a je tak vidět, že lidi chodí na stadionu nejen fandit, ale také se i bavit.
Vybavíš si zápas, kdy se okolnosti spikly proti tobě?
Bylo to relativně nedávno. Byl to zápas mám dojem s Příbramí, kdy nám bohužel najednou nezávisle na sobě vypověděly službu dva počítače. Nejprve ten pro odbavování audia, pak i počítač pro odbavování videa a my jsme řešili, jak je máme nahradit. V tu chvíli jsem se trochu zapotil, protože jsme nevěděli, čím to je. Řešíš techniku a nemůžeš řešit program. Naštěstí mám v týmu natolik zkušené borce, že vše zvládli odbavit i bez videí, která v jednu chvíli neměli k dispozici. Nevím, jak moc to poznal fanoušek, ale pro nás to byla dost nepříjemná situace. Improvizace je i přes připravený scénář v podstatě každozápasovou realitou.
Máš nějakou další podobnou historku?
Při rozlučce Tomáše Rosického jsme měli na stadionu přídavný zvuk, reprobedny kolem celého hřiště, venku jsme měli mixážní pult, protože se dělaly různé rozhovory na ploše a tak dále. Do toho začal ten obrovský slejvák. Technika byla sice zakrytá, ale na vlhko je pochopitelně náchylná, takže některé reprobedny vypadly a nebyli jsme je schopni nahodit zpět. Neřešila se tedy jen sportovní část, jestli se bude hrát a jak bude vypadat trávník. Řešilo se i tohle, protože by byla hrozná škoda, kdyby fanoušci neslyšeli to, co bylo připraveno.