Bez Sparty by mě komunisti zničili
Sparta je pro mnoho z nás to nejdůležitější v životě. Mezi takové se počítá i Tomáš Sousedík, rodák ze Vsetína. Jeho otce zabili nacisti a následný komunistický režim rodinu trápil dál. Nebýt toho, že mladý Tomáš uměl hrát fotbal a do svého kádru si ho na začátku šedesátých let vybrala Sparta, jeho život by vypadal úplně jinak. Podívejte se na video a přečtěte si poutavý příběh, s jehož odhalením nám pomohla organizace Paměť národa.
Tomáš Sousedík se narodil v roce 1943 ve Vsetíně. „Narodil jsem se do rodiny Josefa Sousedíka, kterému se říkalo ,Moravský Edison´. Byla to všestranná osoba, vynálezce, politik, podnikatel, lidumil a přítel Tomáše Garrigua Masaryka.“
Před Vánoci 1944, když byl Tomášovi rok a čtvrt, jeho otce Josefa zabil vyšetřovatel gestapa při pokusu o útěk. Stalo se to přímo v budově bývalého okresního úřadu na Horním náměstí, kde tehdy vsetínské gestapo sídlilo. Ještě před koncem války byli odhaleni a zabiti mnozí členové Sousedíkovy odbojové skupiny, kterou tvořilo na dva tisíce lidí a která byla napojena jak na západní, tak na východní odboj. Jednou z nejtragičtějších událostí bylo vypálení mlýna rodiny Juříčkových v obci Leskovec, kde měli svůj tajný úkryt a ošetřovnu partyzáni ze skupiny sovětského velitele Dajana Murzina.
Zbytek války Sousedíkovi přežili v ústraní, ani s nástupem nového režimu v roce 1948 ale nepřišel klid. „Bohužel, přestože otec udělal pro město Vsetín velice hodně práce z pozice starosty i šéfa velké firmy, nedočkali jsme se po válce od nového režimu žádného vděku. Rodina čelila širokým perzekucím komunistů, nejhorší bylo, když nás z rodného domu vystěhovali do paneláku.“
Problém nastal i Tomášovi. Jeho sestra nesměla po základní škole studovat dál. Tomáš se po maturitě v roce 1960 pokusil udělat přijímací zkoušky na fakultě veterinárního lékařství v Brně – tady byla nejspíš inspirací jeho vášeň pro holubářství. Kádrový profil ovšem rozhodl – Sousedík přijat nebyl. A ačkoliv postrádal otcovo technické nadání a vždy tíhl spíš k humanitním předmětům, rozhodl se pro náhradní řešení v otcových stopách - jít se učit elektromontérem do vsetínské zbrojovky.
Nakonec ho zachránil sport. Byl nadaným fotbalistou vsetínského klubu a na tento sport místní potentáti vždy celkem dbali, a když si ho po dvou letech všimla pražská Sparta, nabídla mu jako svému hráči možnost zároveň studovat na pražské Vysoké škole ekonomické s podmínkou, že po dokončení školy bude pět let pracovat v některém z podniků ČKD.
Ve Spartě tedy Tomáš působil mezi lety 1962–1967, a i když se nezapsal mezi významné postavy našeho klubu, fotbal mu pomohl žít normální život. V dalších letech pracoval i v hudebním průmyslu, divadlech a staral se o propagaci vážné hudby.
Dnes mu je 75 let a na to, jak mu Sparta pomohla, neustále vzpomíná. „Jen díky fotbalu jsem se vymanil z té neutěšené situace naší rodiny. Sparta se o mě existenčně postarala a díky ní, jsem tam, kde jsem. Můj život se díky tomu ubíral úplně jinými cestami,“ říká Tomáš Sousedík.