Miroslav Český: 10 let masérem ve Spartě
Miroslav Český působí jako masér ve Spartě Praha již deset let, aktuálně v týmu dorostenek WU18. Zároveň také masíruje u dívčí mládežnické reprezentace a k tomu má vlastní soukromou praxi. Přinášíme obsáhlý rozhovor se sedmačtyřicetiletým sparťanem.
Na úvod nám popiš, jak jsi se vlastně dostal k maséřině?
K masírování mě přivedla láska k fotbalu. A také trochu náhoda. Jednou jsem byl na fotbale na Xaverově s kamarádem a povídali jsme si o společných známých. A přišla řeč také na jednoho fotbalového maséra... Říkal jsem si tehdy, že by to byl dobrý způsob jak zůstat u fotbalu, protože sám jsem již aktivně nehrál. To byl první impuls. O asi půl roku později jsem jel MHD, kde byl inzerát, že masérská škola REFIT nabírá účastníky. Tak jsem zvedl telefon, přihlásil se a bylo.
Pověz nám více o tom, jak probíhá masérské studium...
Byl to půlroční, takzvaný večerní kurz. Dvakrát týdně jsme se scházeli po práci. Největší část kurzu tvořila praxe. Dostalo se nám ale také vzdělání co se týká zdravovědy a anatomie. Ve vlastním zájmu každého je snaha dále se vzdělávat, takže kromě masírování mám i kurzy tejpování, kineziotejpování, manuální lymfodrenáže a podobně.
Jakými fotbalovými kluby si prošel?
Má první štace byl Újezd nad Lesy, tam mě oslovil kamarád, že by měli zájem. Následovala Sibřina, Xaverov, Meteor, Střešovice, Bohemians, Přední Kopanina a teď už deset let Sparta. Ne s každým týmem jsem však jezdil na zápasy a trávil s nimi spoustu času. Několikrát to bylo tak, že jsem pomáhal jen po určité období. Krásná štace byl i rok u ragbistů v Petrovicích, to byl jiný svět.
A jak jsi se dostal do Sparty?
Fotbalový svět je provázaný, lidé se znají. Znal jsem se s Janem Sumcem a Petrem Čermákem, kteří působili na Spartě u juniorek. Trenér Petr Čermák tehdy ukončil spolupráci s masérem ve Spartě i u reprezentace. A jelikož jsme se znali, tak mě oslovil ke spolupráci v týmu Sparty WU19 a reprezentace WU17. Kromě dívčí mládeže jsem ve Spartě také dva roky působil u týmu žen.
Fotbalisté mají často různé vzory. Jak je to u máserů? Máš nějaký masérský vzor?
Žádný masérský vzor nemám. Odpovím ale jinak. Člověk, na kterého jsem myslel u toho mého prvního impulsu, že by to bylo fajn být u fotbalu, byl Vláďa Mikuláš. Shodou okolností byl poté mým lektorem v REFITu, což jsem předem ani nevěděl, že ho tam potkám. Vláďa má krásný přístup k lidem, srdce na pravém místě. Pro druhého by se rozdal. Teď má bohužel zdravotní potíže. Držím mu palce a myslím na něj.
Jak vypadá tvůj den na soustředění sparťanských dorostenek?
Celý den jsem na špičkách, 24 hodin denně pro ženský fotbal, někdy ani nejdu spát (směje se). Je to celodenní činnost: masírování, tejpování, starání se o pitný režim hráček. Při trénincích pak člověk funguje jako pomocná síla, která je k ruce trenérům. Nedělá mi ani problém odpískat přípravný modelový zápas.
Jaké druhy masáže hráčkám poskytuješ?
Před výkonem, před zápasem se snažím člověka tak nějak „vyladit“. Někdo potřebuje masáží nastartovat a probrat. Někdo zase zklidnit. Po zápase nebo tréninku je zase potřeba z těla odplavit únavu, čili regenerační masáž. U fotbalu jsou alfou a omegou nohy, takže hlavně masíruji nohy, obzvlážť třeba při soustředění. Kolikrát však fotbalistky bolí i něco jiného, třeba záda, takže jim namasíruji a „prokřupu“ i záda.
Kromě fotbalu působíš také „na volné noze“, že?
Ano, to je pravda. Masíruji už celkem 18 let, pracuji celý týden od pondělí do neděle. Nemám vlastní provozovnu. Zvolil jsem takovou formu, že mám svůj přenosný masérský stůl a od rána do večera jezdím za klientelou. Objednat si mě člověk může domů, do firmy, prostě kamkoliv.