Zápas století

O vítězném zápase rozhodli svými hlasy sparťanští fanoušci v klubové mobilní aplikaci.

Vítězný zápas byl vyhlášen před duelem s Hradcem Králové a byli mu přítomni i členové základní jedenáctky – Kouba, Horňák, Chovanec, Mistr, Frýdek, Černý a Siegl (Vonášek, Němeček, Novotný a Vrabec se z ceremoniálu omluvili).

GGRpB1xcsR8

Před každou sezonou se od Sparty očekává zdolání těch nejvyšších met, jen málokdy jde do zápasu z pozice outsidera. Sezona 1991/92 byla výjimkou, potvrzující toto pravidlo. Po italském světovém šampionátu v roce 1990 odešlo mnoho důležitých hráčů do ciziny, od brankáře Jana Stejskala až po kanonýra Tomáše Skuhravého. Na jejich místa přišli nezkušení mladíci, kteří často neměli mnoho zkušeností ani s ligovým fotbalem. Avšak těšili se bezmezné důvěře kouče Dušana Uhrina, který narozdíl od veřejnosti nepochyboval o tom, že se jim odcházející hvězdy podaří nahradit.

Petr Kouba, Jiří Novotný, Michal Horňák, Lumír Mistr, Martin Frýdek... Ti všichni byli pro domácí fotbalové fanoušky velkou neznámou, a najednou měli táhnout nejslavnější český tým vstříc bojům s evropskými velkokluby.

V prvním kole PMEZ sestřelili skotský Glasgow Rangers, ve druhém dokonce obhájce titulu Olympique Marseille a kvalifikovali se tak do semifinálové skupiny, kde na ně čekala trojice FC Barcelona, Benfica Lisabon a Dynamo Kyjev. Hned v úvodním utkání zanechali sparťané výborný dojem na Nou Campu, kde podlehli až po velkém boji 2:3, a naznačili, že i v této pokročilé fázi soutěže se s nimi musí počítat.

Po výhře nad sovětským mistrem Dynamem Kyjev a dvou remízách s Benficou Lisabon se Praha dočkala fotbalového svátku. Na apríla roku 1992 přijela slavná Barcelona, vedená neméně slavným Holanďanem Johannem Cruyffem. Sparta by se případnou výhrou vrátila do hry o finále soutěže, které ten rok hostilo londýnské Wembley.

„Vybavuji si tufantastickou atmosféru. Když jsme před zápasem přijížděli na stadion, chodily obrovské davy lidí. Hodinu a půl před výkopem už bylo zaplněno třičtvrtě hlediště. Fanoušci tím zápasem obrovsky žili,” vypráví současný trenér sparťanské juniorky Michal Horňák.

„Barcelonu jsme přivítali ve fantastickém prostředí. Naše mužstvo bylo sice mladé, ale měli jsme velké odhodlání něco dokázat. Musím říct, že jsme si spolu sedli. Soupeře jsme se vůbec nebáli, i když jsme viděli soupisku plnou hvězd,” vzpomíná Horst Siegl. 

Johan Cruyff do utkání nasadil nejsilnější možnou sestavu. V brance dlouholetá reprezentační opora, spolehlivý Andoni Zubizaretta, na pozici libera obávaný exekutor trestných kopů Ronald Koeman, před ním čerstvý produkt barcelonské mládežnické akademie Pepe Guardiola a zejména drtivá ofenzíva, postavená na spolupráci dvojice Michael Laudrup, Txixi Beguiristain. Sházel pouze vykartovaný bulharský kanonýr Christo Stoičkov. Domácí se ze stejného důvodu museli obejít bez tradiční opory záložní řady, Jiřího Němce. Předpokládalo se, že jej nahradí Rudolf Matta, Dušan Uhrin se však rozhodl pro tu nejméně očekávanou, před utkáním některými nazvanou jako sebevražednou variantu. Na levou stranu zálohy poslal Romana Vonáška, jenž měl v té době odehrané pouze dvě minuty v nejvyšší domácí soutěži!

Od úvodního hvizdu švédského rozhodčího Karlssona se hrál rychlý útočný fotbal, míč se rychle přenášel z jedné strany hřiště na druhou a nebyla nouze ani o šance. Tu první sparťanskou, po centru Romana Vonáška z levé strany, uhasil včasným zákrokem stoper Nando. Na druhé straně hřiště šel na Petra Koubu z levé strany úplně osamocený Julio Salinas, baskitský kanonýr katalánského týmu. Sparťanský gólman však rychlým skokem pod nohy jeho šanci zneškodnil. Petr Vrabec, jenž v předchozí situaci Salinase nestíhal, se rozhodl napravit svojí chybu hezkou střelou z pětadvaceti metrů, která jen těsně přeletěla břevno.

Vyprodaný sparťanský stadion tleskal vestoje i rychlé a pohledné akci po ose Mistr - Černý - Siegl - Mistr, na jejímž konci zhatil radost poslednímu jmenovanému Zubizaretta. Brankář s více než třemi stovkami zápasů v barcelonském dresu se vytáhl i chvíli poté při dalekonosné bombě Pavla Černého, kterou vyškrábl na rohový kop. Pohledný první poločas nakonec skončil bez branek.

„Samotný zápas byl velice vyrovnaný. Nebylo to z naší strany žádné bránění. Barcelona sice měla šance, ale i my jsme jich měli plno. Pamatuji si elektrizující atmosféru, kdy nás fanoušci tlačili dopředu a byli vděční za každou střelu, za každou šanci,”  říká Michal Horňák.

Druhou půli otevřela nádherná individuální akce Michaela Laudrupa, jehož sólo přes půl hřiště zastavil až Petr Kouba, který přečetl Laudrupův záměr o přehození a zůstal stát, čímž mohl téměř gólový oblouček vyrazit. Přesně nezamířil ani dorážející Bakero. Nejlepším hráčem Sparty v utkání byl bezpochyby Lumír Mistr. S obranou Barcelony si dělal, co chtěl. Zejména Sernu a Witschgeho několikrát posadil na trávník. Po jedné z jeho hezkých akcí postupoval do pokutového území Pavel Černý, jehož na poslední chvíli museli španělští obránci faulovat a alespoň tímto způsobem zamezit pohromě.

Jedno varování ovšem Barceloně nestačilo - po hodině hry po centru Černého trefil Roman Vonášek tyčku. Gól byl na spadnutí a dotřetice se jej již Letná dočkala. Přímý kop Petra Vrabce skončil na břevnu, odražený míč vrátil do pokutového území opět Pavel Černý a Horst Siegl jej usměrnil za záda bezmocného gólmana.

„Byl jsem klasicky na správném místě a prostřelil jsem Zubizarretu takovým halfvolejem. Byl to krásný fotbalový moment. Tyhle vzpomínky nikdy nevymizí,” usívá se po letech jediný střelec zápasu Horst Siegl.

Vzápětí se mohl radovat podruhé, ovšem Barcelonu znovu zachránila branková konstrukce. Tentokrát Siegl postupoval sám, udělal Zubizarettovi kličku, ale dostal se tím do ostrého úhlu, ze kterého dokázal trefit pouze břevno. Barcelonští se nedostali ani k závěrečnému náporu, ve druhé půli bylo na hřišti pouze jedno mužstvo.

Sparťané po heroickém výkonu porazili Barcelonu 1:0 a vrátili se do hry o postup do finále Poháru mistrů. Ten jím nakonec unikl, i přesto se na sezonu 1991/1992 a nezapomenutelná vítězství nad nejlepšími kluby Evropy vzpomíná jen v nejlepším.

„Když jsme zápas dotáhli do vítězného konce, byla to obrovská euforie. V tu chvíli si člověk vůbec neuvědomoval, co se stalo. Porazili jsme pozdějšího vítěze obdoby dnešní Ligy mistrů. V té sezóně jsme byli jediní, kdo dokázal Barcelonu porazit,” připomíná Michal Horňák.

Branka: 65. Siegl

Sparta: Kouba - Vrabec (78. Matta), Chovanec, Novotný, Horňák - Mistr, Frýdek, Němeček, Vonášek - Siegl (90. Joksimovič), Černý. Trenér Dušan Uhrin.

Barcelona: Zubizarreta - Koeman - Serna, Guardiola (75. Nadal), Nando - Witschge, Laudrup, Bakero, Eusebio - Beguiristan, Salinas (75. Goicoechea). Trenér Johan Cruyff.

slq2KLTkOcM