Bořku, dneska od tebe gól a dvě asistence – takže ideální zápas?
Ideální zdaleka ne. Ale naštěstí úspěšné bodově, pro nás strašně důležité vítězství, protože teď už musíme vyhrát všechno, žádné klopýtnutí si dovolit nesmíme. Fyzicky hodně náročný zápas, měl jsem složitý týden v přípravě na utkání, bylo to znát. První poločas byl obecně hodně náročný, měli jsme tam spoustu rychlých přechodů nahoru, bylo to hodně rychlé. Na obou týmech pak ten úbytek fyzických sil byl trochu vidět.
DOČKAL | Jsme odhodlaní to zvládnout
Jak jste se cítili před zápasem s tím vědomím, že dneska nesmíte zaváhat?
Byli jsme bojovně naladění, víme, že už není kam couvnout. Není to situace, která by nás měla nějak srážet a znervózňovat. Ve Spartě je tlak pořád, to není nic zvláštního. Jsme odhodlaní to zvládnout, jiná cesta není. I když to ještě bude náročné.
Kdyby nešlo o tolik, nastoupil bys takhle rychle po zranění?
Když se cítím na to, že jsem zápas schopný zvládnout, tak neumím říct, že nepůjdu. Na druhou stranu, kdybychom měli po dnešku deset dalších zápasů a měl bych nějaký čas na doléčení, tak bych možná ještě chtěl počkat. Já jsem ale věřil, že nastoupit budu moct, i když před týdnem ta prognóza moc příznivá nebyla.
Gólovou situaci jsi vyřešil suverénně. Měl jsi hned jasno, že chceš přehazovat brankáře?
Mockrát v kariéře jsem na brankáře sám nešel, ale když už se to povede, tak většinou to takhle řeším. Takže to je asi automaticky moje první myšlenka, kterou v tu chvíli mám. Jen jsem se snažil si ten dotek dát před dobíhajícího Stronatiho, aby mě případně mohl maximálně faulovat… Pak jsem věděl, že když budu tak akorát od gólmana, tak že trochu snížit se musí a že to přes něj dám. Už jak jsem balon zvedal přes něj, tak jsem měl pocit, že to bude gól. A navíc to bylo s faulem, kdyby to někdo doběhl, tak by byla penalta. Dobře to dopadlo.
