Jaké byly tvé fotbalové začátky?
Začínala jsem u nás v jedné malé vesnici jménem Dlouhá Lhota. Někdy během mých osmi let jsme hráli turnaj, kde se objevil i trenér ze Sparty. Přišla nabídka si jít zatrénovat se Spartou, tak jsem to zkusila a od té doby jsem tady.
Ve Spartě jsi od roku 2005, což už je pěkná řádka let. Jaký je to pocit, být odchovancem klubu?
Je to neuvěřitelný pocit. Sparta je má srdeční záležitost a něco jako druhá rodina.
Ve Spartě působil i tvůj otec Milan Dlask, který tě vedl v žákyních a v dorostenkách. Jaké to bylo, hrát pod vlastním tátou?
Co si budeme povídat, ne pokaždé to bylo lehké. Taťka mě trénoval jak ve Lhotě, tak ve Spartě ve starších žákyních, v tomto období ho oslovila paní Haniaková. Chvílemi jsme spolu opravdu bojovali, a to hlavně v autě po zápase. Někdy jsem nerozuměla tomu, proč na mě furt tak řve a co po mně vlastně chce.
Ale odstupem času už vím, že to se mnou myslel dobře. Chtěl, abych na sobě více pracovala a makala, posouval mě dál. I díky němu jsem tam, kde jsem - a za to jsem mu vděčná. Momentálně už se ve fotbale neangažuje. Věnuje se své práci a rodině.
Jaké jsi už na hřišti vyzkoušela posty?
Začínala jsem jako útočník. Postupně jsem se posouvala na kraj zálohy a poté i do středu. V reprezentaci do 19 let mě pan trenér Čermák posunul na beka a od té doby akorát střídám strany.
Ano, umíš zahrát obě strany, ve Spartě jsi nastupovala i zleva...
Na tu levou stranu jsem si zvykla rychle. Byla to pro mě motivace, naučit se zase něco jiného a ještě levou nohou. Jsem nakonec ráda, že mě tam trenér dal.
Obecně vzato tvá pozice v týmu je teď nejlepší, co kdy byla, že? Pevně patříš do základní sestavy.
Vždycky se o mě říkalo, že jsem druhá Vyšty (Petra Vyštejnová - pozn. red.) a že si musím počkat. Dál jsem makala, pracovala na sobě a vyplatilo se. I když přišlo zranění: plastika křížového vazu, od které uplynuly tři roky, tak mě to neodradilo, a naopak ještě více nakoplo. Práce s míčem byla samozřejmě horší, ale díky bohu fyzicky to šlo rychleji. Chtěla jsem se této šance chopit co nejlépe a ze střídající hráčky se stát součástí základní jedenáctky.
Co říkáš na aktuální vývoj sezony? Ztráta na první Slavii činí šest bodů...
Samozřejmě tahle situace není vůbec šťastná a všichni si ji uvědomujeme. Cíl byl jasný, vyhrát obě dosavadní derby. Ale takový je fotbal. Každopádně neztrácíme naději. Víme, co chceme. Vyhrát titul i pohár. Nedávno jsme v této pozici byli…(v sezóně 2017/18 Sparta ztrácela pět bodů, v nadstavbě vyhrála obě derby a nakonec ligu o bod vyhrála - pozn. red.). Doufám, že vše dopadne dobře a zvládneme úspěšně všechna následující utkání.
Patříš do české reprezentace. Také tam teď přichází klíčové období, závěr kvalifikace a hlavně domácí zápas s Islandem...
Ano, s Islandem nás čeká nejdůležitější zápas v kvalifikační skupině. Naší výhodou snad bude, že hrajeme doma. Fandové a prostředí nám snad bude svědčit. Cíl je jasný. Postoupit a dostat se na závěrečný turnaj, který si všichni přejeme. Máme to skvěle rozehrané, tak nám držte palce.
Nová smlouva a plány do budoucna
Aktuální informací, kterou můžeme prozradit, je dohoda na prodloužení kontraktu.
Ano, prodloužila jsem smlouvu o rok. Původně mi měla vypršet teď na konci června, domluvili jsme však na prodloužení o další rok. Vážím si toho, že Sparta měla zájem spolupráci prodloužit.
Chtěla by sis někdy zkusit i zahraniční angažmá?
Samozřejmě. Momentálně jsem této možnosti otevřená. Uvidíme.
Oslovil tě už někdo?
Pamatuji si, že když jsem začínala v ženské reprezentaci, byli jsme na turnaji na Kypru. A zde přišel i první zájem z jednoho týmu. Nicméně v té době jsem ještě studovala a nemohla odjet. Od zimy nově spolupracuji s hráčskou agenturou, která zajišťuje i některým hráčkám z Česka angažmá. V podstatě nechávám vše na nich. I jim patří velké díky.
Jaké jsou teď tvé cíle, které máš před sebou?
Osobní cíl je zůstat základním kamenem Sparty a získat titul a pohár. Také uspět s reprezentací a dostat se na mistrovství světa nebo Evropy.
Můžeme prozradit, co máš za civilní zaměstnání?
Pracuji u praktického lékaře, kde se věnuji hlavně masážím a nově začínám vést i cvičení s lidmi. Vystudovala jsem masérskou školu a mám i dost kurzů, ve volném čase se snažím dál vzdělávat. Kdysi jsem zkusila i masírovat v klubu ve Viktorii Žižkov, byla to dobrá zkušenost.
Máš nějaký hráčský vzor?
V mládeži pro mě byla vzorem Markéta „Torpi“ Ringelová. Byla můj obrovský vzor a jsem moc ráda, že spolu máme momentálně možnost hrát. Po příchodu do áčka jsem se skamarádila s Vyšty. I díky tomu, že jsme hrály stejný post, tak vznikaly situace, kde byla i rivalita. Ale vzájemný respekt a povzbuzování to nakonec převážilo a staly se z nás parťačky. Spoustu mě toho naučila a ukázala mi, že když člověk vydrží, tak získá, co chce. V chlapech se mi líbí styl hry Pavla Kadeřábka.
Jak nejraději trávíš volný čas?
Ve volném čase se věnuji rodině a když už mám volný víkend, tak se ho snažím trávit v přírodě a s pejsky.
