U11 těsně za první trojkou

Kategorie U11 hraje během této sezony soutěž hráčů do 12 let, což znamená, že v ní nastupuje proti o rok starším soupeřům. Výjimku tvořily utkání s Viktorií Plzeň a Českými Budějovicemi, které odehrála naše dvanáctka.

Vstup do nového ročníku měli sparťané skvělý, když poměrně jasně zvítězili v úvodních čtyřech vystoupeních. Potom následovala remíza a prohra, kterou ale přerušili sérii pěti triumfů v řadě. V závěrečných dvou soubojích však získali jen bod.

Výsledkem toho je 4. pozice s dvaceti devíti body. Ve třinácti utkáních jsme dosáhli bilance 9 výher, 2 remízy a 2 prohry a skóre 163:50. Na první Dynamo ztrácíme čtyři body a za dvojicí klubů z Plzně zaostáváme o bod. Na Strahově jsme za sedm klání získali 16 bodů a v této statistice jsme obsadili 1. příčku. Navíc, našich 122 vstřelených gólů je druhým nejlepším výkonem na domácím hřišti. Z venku jsme ze šesti výjezdů přivezli 13 bodů (6. místo).

Z kategorie U11 zasáhli do soubojů tito kluci:

Brankáři: Šimon Slabý, Matěj Starec.

Hráči: Samuel Daniel Brett, Patrik Brosch, Mateo Domdjoni, Marek Endal, Jonáš Foglar, Jakub Macháč, Jan Malý, Roman Pavelec, Nicolas Salač, Tomáš Severa, Marek Škrleta, Samuel Tomeček, Janek Topič, Antonín Michael Turoň, Benjamin Volkov, Matěj Winterling, Matěj Žák.

V našich utkáních během půlsezony se představili i hráči z jiných kategorií. Na duely s Plzní a Českými Budějovicemi nastoupila U12.

Sparťani dosáhli třetí nejvyšší počet přesných zásahů v celé soutěži (163). Mezi sebou si je rozdělilo 29 fotbalistů, z nichž nejvyššího počtu dosáhli Roman Pavelec a Mikael Vitarigov. Ti se prosadili shodně po 11krát.

Závěr článku tvoří rozhovor s hlavním trenérem, ve kterém Oldřich Šmerda rozebral podzim detailněji.

Na týmu jsem během podzimní části sledoval znatelný progres. V žákovské lize jsme pravidelně naráželi na silné mužstva a předvedené výkony snesly vždy vysoké měřítko. Přestože se nám některá utkání nevydařila výsledkově, tak herně jsme ze žádného zápasu neodcházeli zklamaní. Další výraznou součástí sportovního procesu jsou turnaje. Hned zkraje sezony se nám podařilo třikrát probojovat až do finále. Na posledním turnaji ve Varšavě jsme herně více než obstáli a sehráli skvělé zápasy proti zvučným soupeřům. Z hlediska tréninkového procesu vnímáme na dětech výrazně kvalitnější přístup, který je základem ke zlepšeným výkonům. Celkově tedy převládá spokojenost, i když prostor pro zlepšení stále vidíme velký.

V konkurenci silných týmů jsme určitě obstáli, a přestože se nám ne všechna utkání vydařila, musíme být spokojeni. Pořadí v tabulce pro nás navíc není určujícím kritériem pro hodnocení výkonnosti, přestože pro kluky je to samozřejmě důležité. Pro nás trenéry je nejdůležitější, jak se v zápasech prezentujeme po herní stránce.

Největším pozitivem je určitě herní posun, který kluci zvládli. S přechodem na hřiště 7+1 je toho spoustu nového a hráči se s tím popasovali velmi dobře. Základy teď mají již položeny a mohou se díky nim dále posouvat. Podstatnou věcí, ze které mám radost, je také klima v kabině. Do nové sezony jsme v ní přivítali několik nových tváří a kluci zapadli skvěle.

Jedno dlouhodobé negativum v týmu máme a s hráči se o něm pravidelně bavíme. V některých utkáních nejsme schopni udržet úroveň výkonu, se kterou jsme do něj vstoupili, anebo naopak začneme velmi vlažně a zápas musíme dohánět. To je jedna z věcí, kterou se budeme snažit v dalším vývoji redukovat.

Starší soupeři proti nám obvykle využívají především lepší fyzickou vybavenost. Hráči se však na takové podmínky adaptovali velmi rychle a díky své fotbalové kvalitě byli schopni fyzický rozdíl povětšinou smazat. Našli se samozřejmě i soupeři, na které jsme nestačili. To je ale pro náš rozvoj jen dobře a jsem přesvědčen, že na jaře se se všemi výzvami popereme ještě lépe.