Velká vánoční soutěž o sparťanské ceny
Vzdělávání mládežníků je jedním z klíčových hodnot sparťanské akademie. K tomu, abychom mohli hráčům ACS zajistit kvalitní vzdělání a zároveň jim umožnit propojení školy se sportem, jsou nezbytné partnerské školy. O spolupráci s nimi, nastavením studijních průměrů, trestech pro hráče či rozšíření na ženskou část akademie nám více v rozhovoru prozradila sociální organizační pracovnice Lenka Součková.
Lenka Součková působí na Spartě druhou sezonu, kdy přebrala agendu po dlouholeté tváři mládeže ACS Lence Bouškové. Jejím hlavním cílem je dohlížet na to, aby hráči mysleli, vedle hraní fotbalu, i na vzdělávání. Do její agendy spadá široké pole působnosti, které zahrnuje například i administrativní zajištění ubytování a stravy pro hráče na internátu nejen během školního roku, ale i o prázdninách.
Jak se Sparta staví ke vzdělávání hráčů?
Vzdělávání tvoří velmi podstatnou a důležitou část identity naší akademie. Sparta dbá na to, aby vedle rozvoje fotbalových dovedností kladla důraz i na vzdělávání. V případě, že by hráčům nevyšla fotbalová kariéra, aby měli potřebné školní vzdělání.
Velmi důležitým prvkem pro jeho dosažení jsou bezpochyby partnerské školy. Na jaké bázi funguje vaše spolupráce?
Sparta spolupracuje s partnerskými školami ZŠ Marjánka a Anglo-německou obchodní akademií (ANOA) a rovněž je ve spojení s jinými školami, které navštěvují naši kluci. Nejhlubší spolupráce probíhá s ANOA, která se nám přizpůsobuje ohledně rozvrhů, tréninků, docházky a celkově s propojováním školy a fotbalu. V kontaktu jsme každý týden a v případě, že se něco děje, tak to řešíme okamžitě.
Kromě toho pravidelně jezdím na partnerskou střední školu, ať už kvůli pracovnímu závazku nebo i kvůli kontaktní návštěvě. Ta bývá přibližně jednou za tři týdny a během ní se ujišťuji, jestli všechno probíhá tak jak má a není třeba něco řešit.
Hráči ACS mají rozšířenou sportovní přípravu a také probíhá výuka na Strahově. Řekněte nám o jejich týdenním rozvrhu víc.
Naši kluci navštěvují na ANOA S třídu se zaměřením na Sportovní management. Mají tam rozšířenou výuku tělocviku v rámci ranních tréninků a také sportovně zaměřených předmětů, kterými jsou sportovní management a angličtina pro sportovce. Tyto předměty se vyučují v učebnách na Strahově.
Dosud to fungovalo tak, že studenti 3. a 4. ročníků zde měli výuku těchto předmětů v úterý a ve čtvrtek zde absolvovali češtinu a matematiku. Prváci a druháci v tréninkovém centru zatím výuku neměli, ale to by se mělo v následujícím školním roce změnit.
A co ranní tréninky?
Ty mívají všechny ročníky v úterý a čtvrtky, třeťáci a čtvrťáci následně pokračují výukou na Strahově. Do podobných tréninkových jednotek jsou přitom zapojeni i nefotbalisté ze sportovních S tříd.
Jak to má kategorie U19?
Devatenáctka je v tomto ohledu specifická, když má v pondělí ve škole 8-9 hodin, čímž si odpoledne nahrazuje to, co ztratí uvolňováním na tréninky během týdne, které obvykle začínají už ve 12:30. Škola nám tedy vychází vstříc, když kluky pouští dříve na tyto srazy a ti si to nahrazují v pondělí a také samostudiem a individuálními konzultacemi. Jak jsme si již zmiňovali, tak v úterky a čtvrtky jsou na Strahově a ve středu a pátek jdou ze školy přímo na tréninky.
Měřítkem žáků je určitě prospěch. Jakým způsobem sledujete školní výsledky žáků?
Samozřejmě, že všechno kontrolujeme. Děláme to i z důvodu, že mezi Spartou a rodičem je uzavřena smlouva o hrazení příspěvků. ANOA je soukromá škola a rodič si na začátku školního roku a v pololetí zaplatí školné na půl roku a my ho na základě této smlouvy vrátíme. Student, ale musí splnit všechny nastavené podmínky smlouvy.
Klíčovou z nich je celkový průměr, který jsme měli ve smlouvách stanoven na 3,0, ale v loňském roce jsme ho snížili na 2,5. I z tohoto důvodu kontrolujeme prospěch již od začátku školního roku, abychom případný problém podchytili včas. Dalším kritériem je procentuálně nastavená tréninková a školní docházka.
Jak případně probíhá jeho řešení?
Z ANOA mi posílají výpis průběžné klasifikace přibližně každé dva měsíce. V případě nějakých problémů, umíme na prospěchy studentů operativně zareagovat, což většinou řešíme se šéftrenérem dané kategorie. Pokud jde již o čtvrtletní klasifikaci, tak tu podle rozsáhlosti problému, řešíme s hráčem, šéftrenérem nebo případně vedením. Veškeré výsledky zpracovávám do souhrnných tabulek pro vedení mládeže.
Říkala jste, že v případě, že se hráči nevejdou do stanoveného průměru, tak jim budou odebrané příspěvky. Je tam ještě nějaký další postih, co se týká fotbalové stránky?
V případě, že se vyskytne vážnější problém, bude tu nově jasně nastavený interní řád. Pokud nastane něco, co je jasně specifikované v tomto řádu, budou kluci “potrestáni“, ať už je to například stažením z tréninku, nebo, pokud by to bylo vážnějšího charakteru, tak by mohli přijít i o zápasy. To je pro kluky fotbalisty asi nejúčinnější metoda trestu, která je namotivuje k tomu, aby svůj prospěch či chování zlepšili.
Sledujete i jejich chování?
V tomto ohledu jsme se školami ve spojení. Po konci čtvrtletí mám na ANOA schůzky se všemi třídními učiteli a probíráme každý ročník zvlášť. Věnujeme se i každému jednotlivci, kdy já vidím jejich čtvrtletní prospěch, třídní učitel každého hodnotí, jak například pracuje, jaký je a kde je potřeba přidat. Tam také mohou být určité postihy, pokud jsou nějaké problémy. Je to hlavně o tom, aby kluci byli v nějaké hranici, plnili pravidla nastavené Spartou a aby se případné potíže nepromítaly do jejich výkonů na hřišti.
Daří se jim držet se ve stanovených hranicích?
V drtivé většině funguje, když se jim promluví do duše. V ten moment se zamyslí a samozřejmě ví, co je v sázce. Až na pár individuálních výjimek zatím žádné větší problémy nebyly.
Kolik hráčů Sparty pod Vás spadá?
Řekla bych, že kolem 100 z kategorií U16–U19. Ti mladší ještě chodí na základní školu, kde je detailně sleduje Tomáš Kabelák - vedoucí trenér sportovních tříd. Já pak spolupracuji se žáky v devátých třídách, kdy před přijímacími zkouškami na střední školy máme schůzky s rodiči. Primárně se však zajímám o kluky, kteří nastupují do prvního ročníku a vedu je až k maturitě. Poté jsou většinou vypuštěni do velkého fotbalu a už nad nimi nemáme kontrolu.
Týká se to jen čtyř ročníku na ANOA?
Kontrolujeme i ostatní žáky, nejen ty, kteří chodí na ANOA. Ať už je to v rámci spolupráce s ostatními školami, nebo nám kluci ve čtvrtletí a v pololetí nosí kopie vysvědčení. Průměr výsledků se eviduje i u těchto žáků, aby trenéři a vedení akademie mělo přehled.
Komunikujete i s učiteli nebo řediteli těchto škol?
Jsou školy, kde máme navázanou spolupráci a jsou školy, kde spolupráci a žádný kontakt nemáme. To se řeší tím, jak už jsem zmiňovala. Kluci přinesou svá vysvědčení a případný problém bychom řešili jen mezi námi a hráčem, protože to jsou většinou školy, kam chodí od nás jen jeden nebo dva studenti.
Od této sezony se bude tento systém rozšiřovat i na ženský úsek. Proč se akademie rozhodla pro tento krok?
Od nového školního roku, potažmo od nové sezony, do mé sekce připadnou i holky. U kluků se to osvědčilo, že takto jsou pod kontrolou a vše šlape tak, jak má. Holčičí úsek tuto pozici pokrytou nemá, tak jsem byla oslovena, zda bych v tomto směru nepřevzala i holčičí úsek v rámci těchto organizačně-sociálních záležitostí.
Bude to fungovat na stejném principu, jako u kluků?
Chci to nastavit tak, aby to fungovalo úplně ve stejném režimu, jako u kluků. To znamená od smluv, kontrolování prospěchu, kontaktu s rodiči, hráči a vedením. V tomto ohledu by se to u holek nemělo vůbec lišit.
Na tuto pozici jste nastoupila místo paní Lenky Bouškové, která tu působila dlouhé roky a je velmi spojená s historií Sparty. Pokračovat v její práci musí být velký závazek a čest, že?
Vnímám to tak, že jsem nastoupila do vlaku, který byl na krásně rozjeté cestě. S paní Lenkou Bouškovou jsem zde na Strahově strávila půl roku, kdy mi dennodenně předávala veškeré své poznatky, uvedla mě do všech škol a zařízení, se kterými spolupracujeme. Předala mi své know-how své práce a svého „dítěte“, které si sama vychovala, jak vždy ráda říká.
Nikdo se jí asi v životě nevyrovná, protože strávit 30 let na jedné pozici a vybudovat to, co ona, se jen tak někomu nepoštěstí. Proto se snažím, abych to její „dítě“ opečovávala s největší láskou, jak to jen půjde. Aby Lenka Boušková, která je stále trochu součástí nás všech, byla spokojená a neměla se za co stydět. A byla ráda za to, že její práce pokračuje, vše šlape tak, jak má a že z toho vzejdou další velká fotbalová jména do budoucna.