V roli krajního obránce držel obrovskou bojovností střed pole i soupeřovo křídlo. Stal se pevnou oporou mužstva, sloupem zadních řad a později i kapitánem Sparty. Po skočení hráčské kariéry se zařadil mezi stálice Staré gardy, stal se správcem sparťanského areálu na Podvinném mlýně ve Vysočanech, a téměř 20 let pečoval o trávník na letenském stadionu.
Zdeněk Caudr nám u příležitosti svých narozenin prozradil deset nej ze své fotbalové kariéry:
Nejdelší období v mládežnických klubech
Od svých sedmi do patnácti let jsme mé první fotbalové krůčky udělal na Slovácku v Nedakonicích. Pak už to šlo ráz na ráz. Pokračoval jsem v Uherském Hradišti, vojenské období prožil v Dukle Tábor, a po dvou sezonách ve Vsetíně jsem přestoupil do Sparty. První ligový zápas v rudém dresu jsem si zahrál na jaře 1975 doma proti Žilině, kterou jsme porazili 3:0. První ligový gól jsem vstřelil na podzim dalšího roku v Košicích proti VSS a znamenal naše vítězství 1:0.
Od svých sedmi do patnácti let jsme mé první fotbalové krůčky udělal na Slovácku v Nedakonicích. Pak už to šlo ráz na ráz. Pokračoval jsem v Uherském Hradišti, vojenské období prožil v Dukle Tábor, a po dvou sezonách ve Vsetíně jsem přestoupil do Sparty. První ligový zápas v rudém dresu jsem si zahrál na jaře 1975 doma proti Žilině, kterou jsme porazili 3:0. První ligový gól jsem vstřelil na podzim dalšího roku v Košicích proti VSS a znamenal naše vítězství 1:0.
Nejčastější téma ve Spartě
Jak po úspěšných, tak hlavně po nevydařených sériích se vždy mluví o trenérech. Mým prvním ve Spartě byl Ivan Mráz. Po něm se během mého osmiletého působení vystřídali postupně Zdeněk Roček, Štefan Čambal, Dušan Uhrin, Arnošt Hložek, Antonín Rýgr, Jiří Rubáš, znovu Uhrin a na závěr mého působení na Letné Václav Ježek. Na nejvyšší příčku bych zařadil Ježka a Uhrina.
Jak po úspěšných, tak hlavně po nevydařených sériích se vždy mluví o trenérech. Mým prvním ve Spartě byl Ivan Mráz. Po něm se během mého osmiletého působení vystřídali postupně Zdeněk Roček, Štefan Čambal, Dušan Uhrin, Arnošt Hložek, Antonín Rýgr, Jiří Rubáš, znovu Uhrin a na závěr mého působení na Letné Václav Ježek. Na nejvyšší příčku bych zařadil Ježka a Uhrina.
Nejtvrdší rána ve Spartě
Ta bylo doslova krutá. Přišla na jaře 1975 v podobě sestupu do druhé ligy. V posledním utkání jsme sice zvítězili 4:0 nad Teplicemi, ale Bohemka více než nečekaně prohrála se stejně ohroženým Třincem 0:5. Až po mnoha letech někteří její hráči přiznali, že „férové“ to úplně nebylo.
Ta bylo doslova krutá. Přišla na jaře 1975 v podobě sestupu do druhé ligy. V posledním utkání jsme sice zvítězili 4:0 nad Teplicemi, ale Bohemka více než nečekaně prohrála se stejně ohroženým Třincem 0:5. Až po mnoha letech někteří její hráči přiznali, že „férové“ to úplně nebylo.
Nejbolestivější evropské pohárové střetnutí
Vypadnutí se Slavií Sofia v roce 1980. V Praze jsme vyhráli 2:0 a věřili si i do odvety, která se nám však vůbec nepovedla a po porážce 0:3 v nás zůstalo jen velké zklamání. Ve stejném roce jsem byl mimochodem nominován do olympijského týmu k přípravnému utkání proti NDR. Po něm následovalo ligové střetnutí na Dukle, ve kterém se mi nelíbilo nařízení penalty pro soupeře a tvrdou kritikou jsem to dal rozhodčímu najevo. Zápas jsem sice dohrál, ale disciplinární komise mě nejen distancovala na nejbližší zápasy, ale také vyřadila z reprezentace. A tak jsem se na olympiádu do Moskvy nakonec nepodíval.
Vypadnutí se Slavií Sofia v roce 1980. V Praze jsme vyhráli 2:0 a věřili si i do odvety, která se nám však vůbec nepovedla a po porážce 0:3 v nás zůstalo jen velké zklamání. Ve stejném roce jsem byl mimochodem nominován do olympijského týmu k přípravnému utkání proti NDR. Po něm následovalo ligové střetnutí na Dukle, ve kterém se mi nelíbilo nařízení penalty pro soupeře a tvrdou kritikou jsem to dal rozhodčímu najevo. Zápas jsem sice dohrál, ale disciplinární komise mě nejen distancovala na nejbližší zápasy, ale také vyřadila z reprezentace. A tak jsem se na olympiádu do Moskvy nakonec nepodíval.
Nejpříjemnější ligové vzpomínky
To budou ty na rozhodující utkání o návrat do I. ligy na jaře roku 1976 s Duklou Banská Bystrica. Na beznadějně vyprodaném sparťanském stadionu bylo 40 tisíc diváků velice spokojeno s vítězstvím 3:2. Začátkem 80. let pak v nejvyšší domácí soutěži potěšilo umístění na čtvrtém a třetím místě, které po mnoha letech zase otevřelo Spartě dveře do pohárové Evropy. Mistrovského titulu jsem se sice nedočkal, ale moc jsem si vážil dvou prvenství v Československém poháru. V roce 1976 se nám po návratu do první ligy podařil husarský kousek v podobě výher 3:2 na Letné a 1:0 na Tehelném poli nad Slovanem Bratislava, v jehož týmu bylo sedm hráčů, kteří se krátce předtím v národním mužstvu zasloužili o titul mistra Evropy. O čtyři roky později jsme pak na neutrální půdě v Bratislavě zvítězili 2:0 nad VSS Košice.
To budou ty na rozhodující utkání o návrat do I. ligy na jaře roku 1976 s Duklou Banská Bystrica. Na beznadějně vyprodaném sparťanském stadionu bylo 40 tisíc diváků velice spokojeno s vítězstvím 3:2. Začátkem 80. let pak v nejvyšší domácí soutěži potěšilo umístění na čtvrtém a třetím místě, které po mnoha letech zase otevřelo Spartě dveře do pohárové Evropy. Mistrovského titulu jsem se sice nedočkal, ale moc jsem si vážil dvou prvenství v Československém poháru. V roce 1976 se nám po návratu do první ligy podařil husarský kousek v podobě výher 3:2 na Letné a 1:0 na Tehelném poli nad Slovanem Bratislava, v jehož týmu bylo sedm hráčů, kteří se krátce předtím v národním mužstvu zasloužili o titul mistra Evropy. O čtyři roky později jsme pak na neutrální půdě v Bratislavě zvítězili 2:0 nad VSS Košice.
Nejlepší mužstvo, proti němuž jsem nastoupil
Barcelona, verze 1976. Tehdy nás pozvali na mezinárodní turnaj. Hned v prvním zápase jsme se utkali s tímto vynikajícím celkem a prohráli jen těsně 1:2. Po nádherném sólu Čermáka jsme dokonce vedli, domácí vstřelili vítězný gól až těsně před koncem zápasu. V utkání o třetí místo jsme tehdy s CSKA remizovali 1:1 a na penalty vyhráli, takže o našem vystoupení se tehdy psala jen slova chvály. Přitom po návratu z druhé ligy jsme byli nováčkem nejvyšší soutěže a naše výkony nebyly zrovna vynikající.
Barcelona, verze 1976. Tehdy nás pozvali na mezinárodní turnaj. Hned v prvním zápase jsme se utkali s tímto vynikajícím celkem a prohráli jen těsně 1:2. Po nádherném sólu Čermáka jsme dokonce vedli, domácí vstřelili vítězný gól až těsně před koncem zápasu. V utkání o třetí místo jsme tehdy s CSKA remizovali 1:1 a na penalty vyhráli, takže o našem vystoupení se tehdy psala jen slova chvály. Přitom po návratu z druhé ligy jsme byli nováčkem nejvyšší soutěže a naše výkony nebyly zrovna vynikající.
Nejsmutnější chvíle v kariéře…
…nastanou vždy při dlouhotrvajících zdravotních problémech. Ještě ve Vsetíně jsem léčil dvě zlomeniny kotníků, ve Spartě pak zlomenou klíční kost. Zlomená noha v utkání se Slovanem Bratislava na jaře 1983 pak ukončila moji kariéru. Moc mě to mrzelo, protože po příchodu trenéra Ježka jsme mířili na špici československé kopané. Vždyť na podzim téhož roku přešli kluci v Poháru UEFA přes Real Madrid, Widzev Lodž a Watford až do čtvrtfinále. O rok později získali po 17 letech mistrovský titul, a dokonce vyhráli i domácí pohár. Škoda, třeba jsem jim ještě mohl pomoci.
…nastanou vždy při dlouhotrvajících zdravotních problémech. Ještě ve Vsetíně jsem léčil dvě zlomeniny kotníků, ve Spartě pak zlomenou klíční kost. Zlomená noha v utkání se Slovanem Bratislava na jaře 1983 pak ukončila moji kariéru. Moc mě to mrzelo, protože po příchodu trenéra Ježka jsme mířili na špici československé kopané. Vždyť na podzim téhož roku přešli kluci v Poháru UEFA přes Real Madrid, Widzev Lodž a Watford až do čtvrtfinále. O rok později získali po 17 letech mistrovský titul, a dokonce vyhráli i domácí pohár. Škoda, třeba jsem jim ještě mohl pomoci.
Nejhezčí zahraniční výjezdy
Na přelomu let 1980 a 1981 jsme odjeli do africké Angoly, kde jsme vyhráli všechny čtyři zápasy. O rok později jsme se vydali na zcela výjimečné putování Španělskem, Argentinou, Uruguayí, Ekvádorem, Kolumbií a Hondurasem s krátkými pobyty v Panamě a USA. Z deseti odehraných zápasů jsme tehdy pětkrát zvítězili a jednou remizovali. Za zmínku stojí i krátký zájezd do Kuvajtu v roce 1982. Naše výsledky 1:0 a 0:0 byly doceněny až po remíze národního mužstva se stejným soupeřem o tři měsíce později na MS ve Španělsku.
Na přelomu let 1980 a 1981 jsme odjeli do africké Angoly, kde jsme vyhráli všechny čtyři zápasy. O rok později jsme se vydali na zcela výjimečné putování Španělskem, Argentinou, Uruguayí, Ekvádorem, Kolumbií a Hondurasem s krátkými pobyty v Panamě a USA. Z deseti odehraných zápasů jsme tehdy pětkrát zvítězili a jednou remizovali. Za zmínku stojí i krátký zájezd do Kuvajtu v roce 1982. Naše výsledky 1:0 a 0:0 byly doceněny až po remíze národního mužstva se stejným soupeřem o tři měsíce později na MS ve Španělsku.
Největší radost ze současné Sparty…
…jsem měl při letošní obhajobě mistrovského titulu, což je vždy velice náročná věc. Na evropské scéně pak po devatenácti letech dokázala postoupit do Ligy mistrů a hned v prvních dvou zápasech si vedla báječně. Vysoká výhra nad Salzburgem mě moc potěšila, stejně jako cenná remíza ve Stuttgartu. Období plné potlesku.
…jsem měl při letošní obhajobě mistrovského titulu, což je vždy velice náročná věc. Na evropské scéně pak po devatenácti letech dokázala postoupit do Ligy mistrů a hned v prvních dvou zápasech si vedla báječně. Vysoká výhra nad Salzburgem mě moc potěšila, stejně jako cenná remíza ve Stuttgartu. Období plné potlesku.
Největší zklamání
Představuje každá porážka. Po posledních výsledcích nemůže být nikdo spokojený. Příčin poklesu formy je určitě více. Jsem ale přesvědčen, že se na nich pracuje a podaří se Spartu vrátit tam, kde byla ještě před několika měsíci.
Představuje každá porážka. Po posledních výsledcích nemůže být nikdo spokojený. Příčin poklesu formy je určitě více. Jsem ale přesvědčen, že se na nich pracuje a podaří se Spartu vrátit tam, kde byla ještě před několika měsíci.
.webp?width=-&height=336&quality=75)
