Řešilo se to docela dlouho, dokonce skoro měsíc a půl. Nakonec se to ale podařilo upéct a jsem velmi rád, že jsem tady.
Je to kvůli otci, protože když mi byly dva roky, dostal nabídku z polského týmu Podbeskidzie, odkud jsem sem, jak už jsi říkal, přišel. V Polsku jsem vyrůstal celý život a chytal jsem tak za stejný tým, jako můj otec.
Měl jsem k tomu všechny předpoklady, protože všichni v rodině byli fotbalisti. Starší bratr i táta. Takže jsem ani neměl jinou možnost. (směje se)
Bylo to různé. Začínal jsem jako hráč, poté jsem šel do branky a poté jsem opět hrál fotbal v poli, na levém křídle, bylo to myslím ještě v U14. Po sezoně jsem se vrátil do branky a už jsem tam zůstal.
Máme to tak, že s rodiči doma a celkově s rodinou se bavíme slovensky. Když jsem chodil do polské školy, tak jsem se místní jazyk naučil tam. Lépe se mi mluví dokonce polsky, než slovensky.
Jak už jsem říkal, jsem hlavně šťastný, že jsem tady. Sbírám cenné zkušenosti nejen v české dorostenecké lize, ale hodně mi daly také zápasy v UEFA Youth League. Zatím to hodnotím jenom pozitivně.

Ano, párkrát jsem byl i v zápasové nominaci B-týmu a i to pro mě byla velká zkušenost. To, kdo kde se bude hrát nebo kdo s kým bude trénovat, řeší trenéři. Když v nějaké kategorii chybí brankář třeba kvůli nemoci, jdu s béčkem. Hlavně však chytám za kategorii U19.
Určitě je vidět rozdíl. To je ale normální, protože kluci jsou vyspělejší a důraznější. Mají více síly a je to znát.
Byl jsem rád, že ten přestup klapl, protože Sparta je velkoklub nejen v Česku, ale i v Evropě. Na začátku jsem věděl, že budu působit v devatenáctce, do které jsem přicházel, nominace k některým utkáním B-týmu mě ale potěšila. Doufám, že se budu stoupat výše a výše.
Myslím si, že parta jsme skvělá. Kluci i trenéři jsou moc fajn a furt nás ten fotbal více spojuje. Teď se sice změnil realizační tým, ale sedli jsme si dobře. Doufám, že to tak bude pokračovat.
Podmínky k tréninkům jsou na vysoké úrovni. Už jen to, jak to tady vypadá, je úžasné. Je tady spoustu hřišť a je to neobvyklé. Dobré je také to, že máme všechno na jednom místě a nemusíme nikam jezdit, protože jak zápasy, tak tréninky máme tady na Strahově.
To se porovnat nedá. Tam byla dvě umělá hřiště a A-tým měl tréninky trochu dále od města, kde hřiště byla travnatá.
Praha je krásná. Rád se chodím procházet na Petřín, je tam pěkný výhled. Tam se mi to líbí asi nejvíce.
Zkušenost to pro mě byla určitě velká a myslím, že i pro zbytek týmu. Všichni jsme se na ta utkání hodně těšili a chtěli jsme v nich vyhrát, což se nám však bohužel nepodařilo. Nabrali jsme ale nové zkušenosti a budeme pracovat dále, abychom se s těmito kluby mohli rovnat.
Na Manchester City. Už když jsme tam přijeli a měl jsem možnost vidět, jakou mají akademii, to bylo opravdu top. Patří k nejlepším v Evropě.
Je to Atletico Madrid, proti kterému jsme v mládežnické Lize Mistrů také nastoupili.
Je skvělé, že se turnaj jak sedmnáctce, tak devatenáctce podařilo vyhrát. Opět to pro nás byla velká zkušenost. Mohli jsme si zahrát s evropskými týmy a jsme rádi, že se nám to povedlo. Turnaj jsme chtěli vyhrát, jeli jsme tam tak nastavení.
Určitě. Je to něco jiného, než liga v Čechách, která je ovšem také velmi kvalitní. Mezinárodní zápasy jsou přeci jenom ale ještě o level výše. Myslím si, že celý tým se na ně dokáže ještě více namotivovat.
Je to gólman z Atletica Madrid, Jan Oblak. A také samozřejmě můj otec.
S kluky bychom s devatenáctkou chtěli vyhrát ligu. Sice ztrácíme sedm bodů, ale pořád máme před sebou dost zápasů a věříme, že to ještě můžeme zvládnout.
Chtěl bych se prosadit do A-týmu Sparty a jednou si v něm zachytat. Budu pracovat na tom, aby se mi to povedlo. Co se týče zahraničních angažmá, jak už jsem říkal, rád bych si někdy zachytal ve Španělsku. Nevadilo by mi to ale ani v Anglii. (směje se)











