S fotbalem jsem začínal v Lokomotivě Košice, vojenská léta strávil v Dukle Praha a RH Cheb, a když jsem se vrátil na východní Slovensko, chtěla mě po odchodu vynikajícího záložníka Jana Bergera do zahraničí Sparta. Měl jsem sice zajímavou nabídku i ze Slovanu Bratislava, ale Sparta se neodmítá. V té době měla vysoké cíle a nechyběla ani v evropských pohárech.
Samozřejmě! Trenér Václav Ježek tehdy vytvořil skvělou partu, v níž jsme se skoro všichni znali z týmu do 21 let. Mužstvo se Stejskalem, Bielikem, Strakou, Chovancem, Bílkem, Haškem, Grigou či Skuhravým se dlouho drželo pohromadě, měnilo se jen výjimečně. Proto se také na Letné v té době slavil jeden titul za druhým.

Hned ten první v roce 1987, pak už to byla skoro povinnost. Výjimečný byl pak pro mě také ten poslední v roce 1991, kdy jsme druhou Slavii nechali za sebou o 16 bodů.
S přibývajícími léty jsem začínal být víc předvídavý. Když jsem uznal za vhodné, tak jsem neodmítnul ani útočnou akci i střelecký pokus. Bylo to báječné období, které pokračovalo i po příchodu trenéra Dušana Uhrina.
Bylo jich hodně, ale vždy rád vzpomínám především na duel s Fenerbahce Istanbul v roce 1989. V něm se mi podařilo obloučkem přehodit legendárního brankáře Schumachera a tímto gólem pomoci k vítězství 3:1. Na horké půdě v Istanbulu jsme pak zvítězili 2:1, a postoupili tak do druhého kola Poháru mistrů.
Nejprve na rok do Rakouska. Potom jsem hrál ve Viktorii Žižkov a Příbrami, jednu sezonu v béčku Sparty a v několika klubech z nižších tříd, kde jsem později působil i jako trenér. Naposled v roce 2018 v Admiře u týmu do 19 let. Vždy mě také těšila pozvání k utkáním za sparťanskou Starou gardu.

Přestože jsem už rok důchodcem, stále pracuji jako skladník ve stavební firmě v pražských Satalicích. Fotbal už sleduji jen v televizi. Velice mě zajímaly především zápasy Sparty v Lize mistrů, kam se probojovala po dlouhých 19 letech.
Ve většině zápasů nastoupila proti evropským gigantům a ukázalo se, že tyto špičkové týmy z Anglie, Španělska i Německa jsou fotbalově někde jinde. Pro mě zůstalo cenné vítězství nad Salzburgem i remíza ve Stutgartu. Naopak lepší výsledek jsem čekal v zápase s Brestem. V té době se však už začínala projevovat určitá herní krize. V každém případě byla pro hráče účast v nejvyšší evropské soutěži velice cenná zkušenost.
Určitě! Hráči budou mít také víc času na trénink i odpočinek před víkendovými zápasy v lize. Na Slovácku a hlavně v neděli doma s Hradcem Sparta podala pěkný výkon, mužstvu se vrátil hlad po vítězství. Do konce ročníku je v programu ještě devět kol v základní části a dalších pět v nadstavbě. Čili zbývá ještě hodně zápasů, v nichž by Sparta mohla a také měla potvrdit návrat k výborné formě.