Věda ve fotbale je nezbytnost

Nacházíme se na půdě Fakulty tělesné výchovy a sportu. Můžete se na úvod představit a popsat, co je náplní vaší práce?
Jmenuji se František Zahálka. Po dlouhá léta se zde na FTVS snažíme vytvářet něco, kde by se objektivizoval stav fotbalistů, respektive sportovců obecně. Fotbal je největší a nejpopulárnější sport, a i já k němu vždy měl svým srdečním zaměřením jako bývalý fotbalista nejblíže. I když zde samozřejmě podrobujeme výzkumu mnoho sportů, pro fotbal se dá najít nejvíc aplikačních záležitostí. Jde o to hledat obecnosti z hlediska fyzických, kondičních, zdravotních a ostatních pohledů v konkrétní situaci. Jak se fotbal vyvíjí, vyvíjí se i jeho okolí, zázemí i atributy, které je vhodné, potřebné, a někdy i nezbytné na hráčích sledovat – vytvářet tak základní informaci pro trenéry. Náš obor se dá nazvat sportovní vědy. Znamená to transfer teoreticko-vědeckého pohledu do praxe. Měli bychom přinášet poznatky, které se dají uplatnit v praxi.

Zmínil jste, že jste velký sparťan. Jak se rodil váš vztah ke klubu?
Jsem rodilý Holešovičák, takže již v dětství. Byli jsme obklopeni Spartou – jak tou hokejovou, vedle které jsme skoro bydleli, tak tou fotbalovou na Letné, která je kousek. To člověka prostě provází.

Vzpomenete si na úplně první sparťanské testování na fakultě? V čem bylo jiné než to dnešní?
Z hlavy to úplně přesně neřeknu, ale bude to 30 let určitě. Možná i o malinko víc. Za tu dobu se změnilo strašně moc věcí, včetně přístupu samotných hráčů. Dříve to brali jako velké zlo. Dnes chápou, nebo doufám, že většina z nich chápe, že se jim snažíme pomoci a přinést do jejich výkonů určitý vhled.