Prohra 0:3 může vypadat hrozivě, ale tak jednoznačné to nebylo. Střely celkem 20:15, na bránu 10:9, rohy 6:6. Přečtěte si, jak viděl zápas s Linköpingem (reportáž) trenér Jan Janota.
Domácí byli v úvodu lepší, v 6. minutě dali břevno…
Začátek nás nezastihl v dobrém rozpoložení, byli jsme zakřiknutí, domácí začali aktivně. Projevilo se, že se doma cítí dobře, jsou zvyklé na umělou trávu. Věděli jsme, že hra bude rychlejší, bude náročnější dostupovat protihráčky a napadat. Úvodní tlak jsme přestáli, měli jsme ale i štěstí, zejména u toho břevna, že jsme neinkasovali.
V 18. minutě už se ale Linköping gólově prosadil…
My jsme věděli, že jejich levá strana, kde nastupovala Hurtig, je kvalitní. Je to fyziologicky dobře stavěná útočnice. Petra Vyštejnová, i když se snaží, to proti ní měla těžké. Při střele tam bohužel Hurtig dostala hodně prostoru, nebyl tam nikdo, kdo by vystoupil proti ní… A trefila to perfektně do šibenice.
Co naše ofenziva v první polovině utkání? Jedinou vážnější šanci měla asi jen Stašková…
Věděli jsme, že asi nebudeme mít deset šancí. Ale že ty šance budeme mít dvě tři. Klíčovou otázkou v těchto těžkých evropských utkáních je efektivita, ta dělá ty rozdíly. A když ty své šance neproměníme, tak je těžké uspět, bez toho se nedá postoupit.
Ve druhém poločase za stavu 1:0 pro domácí se levačkou do míče opřela Irena Martínková a ke gólu moc nechybělo. Byl to zlomový moment utkání?
V poločase jsme si řekli, že není na co čekat a není co ztratit. Myslím si, že jsme tam v úvodu druhého poločasu měli dobrou pasáž. Pokusili jsme se do toho zápasu vrátit. Střela to byla umístěná, ale velmi dobře zasáhla brankářka. Kdyby ten gól padnul, samotného by mě zajímalo, jak by domácí reagovali, byli bychom zpátky ve hře. Poté dali domácí na 2:0 - a to už jsme věděli, že bude těžké. Ale i tak jsme nesložili zbraně a oceňuji, že holky bojovaly do samého konce. Ta naše otevřená hra v závěru poté ještě vyústila v třetí gól domácích.
Jak vypadá účast v osmifinále Ligy mistryň v kontextu celé sezóny?
Já jsem věřil, že stále nejsme ze hry. Byť bylo vidět, že domácí mají převahu a jsou aktivnější, techničtější, dynamičtější… V kontextu té sezóny to hodnotím pozitivně. Hráčkám jsem za ten dvojzápas poděkoval. A řekl jim, že tohle je sport. Ano, vypadli jsme, ale není to tak, že bychom si udělali ostudu a měli se za něco stydět. Nebyli jsme fackovací panák, který by tu s ostudou prohrál. Je potřeba uznat kvalitu soupeře.
Domácí byli v úvodu lepší, v 6. minutě dali břevno…
Začátek nás nezastihl v dobrém rozpoložení, byli jsme zakřiknutí, domácí začali aktivně. Projevilo se, že se doma cítí dobře, jsou zvyklé na umělou trávu. Věděli jsme, že hra bude rychlejší, bude náročnější dostupovat protihráčky a napadat. Úvodní tlak jsme přestáli, měli jsme ale i štěstí, zejména u toho břevna, že jsme neinkasovali.
V 18. minutě už se ale Linköping gólově prosadil…
My jsme věděli, že jejich levá strana, kde nastupovala Hurtig, je kvalitní. Je to fyziologicky dobře stavěná útočnice. Petra Vyštejnová, i když se snaží, to proti ní měla těžké. Při střele tam bohužel Hurtig dostala hodně prostoru, nebyl tam nikdo, kdo by vystoupil proti ní… A trefila to perfektně do šibenice.
Co naše ofenziva v první polovině utkání? Jedinou vážnější šanci měla asi jen Stašková…
Věděli jsme, že asi nebudeme mít deset šancí. Ale že ty šance budeme mít dvě tři. Klíčovou otázkou v těchto těžkých evropských utkáních je efektivita, ta dělá ty rozdíly. A když ty své šance neproměníme, tak je těžké uspět, bez toho se nedá postoupit.
Ve druhém poločase za stavu 1:0 pro domácí se levačkou do míče opřela Irena Martínková a ke gólu moc nechybělo. Byl to zlomový moment utkání?
V poločase jsme si řekli, že není na co čekat a není co ztratit. Myslím si, že jsme tam v úvodu druhého poločasu měli dobrou pasáž. Pokusili jsme se do toho zápasu vrátit. Střela to byla umístěná, ale velmi dobře zasáhla brankářka. Kdyby ten gól padnul, samotného by mě zajímalo, jak by domácí reagovali, byli bychom zpátky ve hře. Poté dali domácí na 2:0 - a to už jsme věděli, že bude těžké. Ale i tak jsme nesložili zbraně a oceňuji, že holky bojovaly do samého konce. Ta naše otevřená hra v závěru poté ještě vyústila v třetí gól domácích.
Jak vypadá účast v osmifinále Ligy mistryň v kontextu celé sezóny?
Já jsem věřil, že stále nejsme ze hry. Byť bylo vidět, že domácí mají převahu a jsou aktivnější, techničtější, dynamičtější… V kontextu té sezóny to hodnotím pozitivně. Hráčkám jsem za ten dvojzápas poděkoval. A řekl jim, že tohle je sport. Ano, vypadli jsme, ale není to tak, že bychom si udělali ostudu a měli se za něco stydět. Nebyli jsme fackovací panák, který by tu s ostudou prohrál. Je potřeba uznat kvalitu soupeře.
