Škola na stadionu
„Jsem velice rád, že děti přišly. Když se nemůžou vrátit do lavic, objeví se aspoň tady u nás na tribuně a začnou výuku. Mám tři děti, které jsou školou povinné a pozoruji na nich, jak jsou frustrované z toho, že jim chybí jakýkoliv sociální kontakt, jakékoliv rozhovory. Když se podíváme na okolní země, tak všude pochopili, že děti potřebují školu. Pokud nechceme mít ztracenou celou jednu generaci, tak děti musejí sportovat, musejí chodit do školy, musejí být v kolektivech. Bohužel, u nás se k tomu vláda dostává pozvolna, tak aspoň touto formou dětem pomáháme,“ říká o výuce na Letné generální ředitel Sparty František Čupr.
Nápad odučit jednu hodinu přímo na tribunách našeho stadionu přišli sami učitelé, minulý týden se nám s takovou myšlenkou ozval Daniel Pražák, který učí na Praze 7. „Ve chvíli, kdy přišly první zprávy, o tom, co se otvírá, tak mnoho učitelů bylo zklamaných, že na školy se opět pozapomnělo. Sice se říká, že školy jsou priorita, ale v rozvolňování to tak není. Objevila se zkratka, že na fotbal se může, a do škol ne. Přišlo mi líto, aby to takhle zůstalo a řekli jsme si, že by bylo fajn to využít a kreaitvně na ten problém s prioritizací vzdělávání upozornit. Jsme rádi, že nám Sparta nabídla prostory a mohli jsme tu ty hodiny odučit,“ říká Pražák.
Do Generali Česká pojišťovna Areny dorazily tři skupiny dětí, rozdělené podle věku. Učila se občanská výchova, literatura a fyzika a došlo dokonce na experimenty přímo na stadionu. „Na stadionu jsem učil poprvé. Učíme běžně v parku venku, takže s venkovním učením už zkušenosti mám. Docela jsem si to užil, využili jsme to prostředí, studenti si třeba v rámci mediální výchovy zkusili udělat standup ze stadionu. Nebyla to hodina jen tak pro kamery, opravdu jsme se něco naučili. Já jsem navíc sparťan, takže i z tohoto pohledu to byl zážitek, nikdy by mě nenapadlo, že tady budu učit,“ řekl po skončení výuky pro Sparta TV jeden z učitel, Jaroslav Najbert z gymnázia Přírodní škola.
K obecné situaci školáků v Česku dodává: „Je hrozná škoda, že jsme na začátku května a v polovině krajů ještě děti na druhém stupni základních škol vůbec nesmí přijít do školy a středoškoláci ani netuší, kdy se do školy vrátí.“
Jsme rádi, že jsme dětem a jejich učitelům poskytli azyl pro výuku v době, kdy se nemohou učit tam, kde by to bylo nejlepší – ve škole. Věříme, že se brzy budou moci vrátit do lavic, být s kamarády, sportovat a všestranně se rozvíjet. Je to důležité pro celou naši společnost!
