Slovenský fotbal se ubírá správným směrem

Je to zážitek. Je to obrovský stadion, bylo tam sedmdesát tisíc lidí. Z tohoto pohledu převládají příjemné pocity, jen škoda, že jsme neuhráli přijatelnější výsledek.

Přiznám se, byl jsem trochu překvapený. O dva dny dříve jsme hráli se Slovinskem v Trnavě, kde bylo osmnáct tisíc lidí, a já měl husí kůži. Ve Wembley bylo sedmdesát tisíc lidí a já ten pocit neměl. Vlastně mi vůbec nepřišlo, že by tam lidí bylo tolik, atmosféra nebyla tak vyhecovaná. Samozřejmě, když Anglie dala gól, lidi se ozvali. Ale jinak byli slyšet i naši fanoušci.

To je pravda, mnozí tipovali i vyšší porážku. Ale průběh, zejména v prvním poločase, nasvědčoval, že by výsledek mohl být lepší. Rychle jsme vedli 1:0 a v prvním poločase jsme měli více ze hry, ale Anglie pak vyrovnala dost šťastným gólem ze standardky. Druhý poločas už byl z jejich strany lepší, drželi míč a zatlačili nás. Ale celkově mám pocit, že jsme tam mohli uhrát minimálně bod.

Je hlavně důležité, že pak Skotové ještě hrají právě se Slovinci, zatímco nás čeká Malta. V tom zápase musíme vyhrát, i když si pamatujeme zápas na Maltě, kde jsme se s nimi pětasedmdesát minut trápili a nemohli vstřelit gól. Se Skotskem to každopádně bude rozhodující zápas. Pokud tam uhrajeme dobrý výsledek, máme velkou šanci si baráž zahrát.

Viděl jsem zápas Skotů s Anglií, která vyrovnávala až v poslední minutě. Fanoušci tam vytvořili naprosto skvělou atmosféru. Bude to rozhodně vyhecovanější.

Matúš měl problém s kolenem, ale v lize začal chytat, tak jsem nepředpokládal, že bych se do branky měl dostat. Na sraz sice přijel s nějakými bolestmi, ale stále říkal, že na zápas bude v pořádku. Po dvou dnech ale přišel s tím, že to nepůjde, a že budu chytat, jsem se vlastně dozvěděl asi dva dny před prvním zápasem. Musel jsem se dobře připravit, ale kluci proti Slovinsku odehráli asi náš nejlepší zápas v kvalifikaci a já kromě rozehrávky neměl v podstatě žádnou práci. Zápas jsme měli pod kontrolou.

V první řadě jsme vynikající parta. Jsme spolu už nějaký čas, což jsme dokázali už postupem na Euro, kde jsme se dostali dokonce ze skupiny. To nikdo nečekal. Hráli jsme důstojný fotbal i s favorizovanějšími týmy, což dokazuje, že se slovenský fotbal ubírá dobrým směrem. Na té partě má svůj podíl i trenér Kozák, pod kterým se ještě víc utužila. Sílu ukazujeme na hřišti i mimo něj.

Je pravda, že v poslední době se i mladí hráči dostávají do top klubů, kde hrají pravidelně a dělají si renomé. Pokud si pamatuju dobře, byl v poslední nominaci jen jediný hráč ze slovenské ligy. Všichni ostatní hrají v zahraničí a je vidět, že sbírají zkušenosti v těžkých zápasech. To se pak odráží i v reprezentaci, kde pokud vypadnou ze sestavy opory, dokáží je adekvátně nahradit ostatní hráči.

Já bych řekl, že určitou kvalitu má. Především v tom, že dává příležitost mladým hráčům, kteří se v ní mohou rozvíjet. Pro mladého hráče je nejdůležitější, když hraje se staršími – nabírá na síle, získává zkušenosti. Mužský fotbal je jednoznačně tvrdší a rychlejší, než ten dorostenecký. V tomto ohledu je slovenská liga pro mladé hráče vhodná. Mohou pak být úspěšní třeba v jednadvacítce, která se také dostala na evropský šampionát, ukázat se, prodat se do zahraničí. Podívej se třeba na Lobotku nebo Škriniara, kteří hrají v top klubech a přesně tou cestou šli. Postupně se stali lídry ve své věkové kategorii a teď přicházejí do áčka připravení a sebevědomí. Ten trend, který máme v reprezentacích nastavený, se ukazuje jako správný.