U12 zakončila podzim na 3. příčce

Kategorie U12 hraje během této sezony soutěž hráčů do 13 let, což znamená, že v ní nastupuje proti o rok starším soupeřům. Výjimku tvořily utkání s Plzní a Českými Budějovicemi, které odehrála naše třináctka.

Po prohře v úvodu nového ročníku jsme zaznamenali pět výher v řadě, po kterých následovala druhá ztráta bodů. V následujících čtyřech soubojích jsme pokaždé triumfovali, ale v předposledním kole jsme doma padli s Táborskem. Podzim jsme zakončili výhrou s Petřínem Plzeň.

Ve třinácti utkáních jsme získali 30 bodů za 10 výher a 3 prohry při skóre 97:23. Na první Viktorii Plzeň ztrácíme šest a na druhé Dynamo dva body. Na domácím hřišti jsme ze sedmi pokusů zvítězili pětkrát (3. příčka). Doma jsme dosáhli třetí nejvyšší počet gólů (52) a druhý nejmenší z hlediska inkasovaných branek (12). Venku jsme v šesti duelech zaváhali jen jednou (4. pozice) a míč z vlastní sítě jsme lovili 11krát, což je nejméně ze všech v této statistice.

Z kategorie U12 zasáhli do soubojů tito kluci:

Brankáři: Daniel Procházka, Denis Michal.

Hráči: Štěpán Matějka, Tadeáš Sojka, Marek Štěpnička, Tomáš Babiar, Dominik Baroch, Martin Bayer, Šimon Kapusňak, Vincent Macků, Štěpán Macháček, Tomáš Malý, Dominik Rumanský, Filip Skuhravý, Štěpán Ševínský, Jiří Tůma, Tomáš Hašler, Šimon Kubín, Ondřej Nezbeda, Mikael Vitarigov.

Kromě toho se na hřišti ve sparťanském dresu představili i někteří hráči z jiných věkových kategorií. Na duely s Plzní a Českými Budějovicemi nastoupila naše U13.

Sparťani dosáhli třetí nejvyšší počet přesných zásahů v celé soutěži (97), pod který se podepsalo 29 střelců. Tomáš Hašler je zaznamenal nejvíc, když se těšil ze šestnácti branek.

Závěr článku tvoří rozhovor s hlavním trenérem, ve kterém Aleš Vytlačil rozebral podzim detailněji.

Jak hodnotíte podzimní část?
Vezmu-li to organizačně, myslím, že jsme celkem bez větších problémů zvládli přechod z přípravek do žákovské kategorie, což pro všechny z mnoha pohledů není jednoduché. Mnoho hráčů měnilo přes léto svou základní školu. Měnil se jím denní i týdenní režim a celkově narostla sportovní zátěž. To všechno je potřeba vnímat. Vezmu-li to herně, častěji se učíme hrát na větším hřišti 8+1, kde se z mého pohledu jevíme lépe herně než na hřišti menším a v nižším počtu hráčů. Aspektů hry, ve kterých se musíme zlepšit, je však mnoho a je pravda, že bych si představoval, abychom dělali ještě výraznější herní pokroky.

Vládne spokojenost s postavením v tabulce?
Postavení v tabulce není něco, co bychom u této kategorie primárně sledovali. Určité měřítko samozřejmě ukazuje, nicméně i tím, že se různá utkání doplňují společně s ročníky nad námi a pod námi, není určující. Jsme rádi, že jsme se zvládli kvalifikovat do jarní části soutěže, ve které se dvoukolově utkáme se silnějšími soupeři naší skupiny. Nicméně klíčové je, jak jsme se v daných zápasech jevili herně i individuálně.

Největší pozitiva během podzimu?
Úspěchy na některých turnajových akcích nebo naše vystoupení v mezinárodní soutěži Interligy. To všechno jsou mnohdy příjemné počiny. Největší radost mám ale z toho, jakým způsobem se posouvají jednotliví kluci. Někteří udělali menší a někteří výraznější individuální pokroky. Tyto jednotlivé příběhy s každým z nich mě naplňují nejvíce. Radost mi také udělali některé celodenní akce, které jsme absolvovali a na kterých i přesto, že jsme třeba nezvítězili ve všech duelech, jsme projevili velmi stálý, vyrovnaný a velmi dobrý herní projev. Ten je pro nás všechny, přes veškerou snahu porážet soupeře, ve finále nejdůležitější.

A co naopak negativa?
Škraloupem je, že se nám nevyhnuli vážnější zdravotní komplikace u dvou hráčů. Jedno hned zkraje sezony a druhé v průběhu podzimu. Někteří další kluci nešťastně laborovali s opakovanými nemocemi a jejich sportovní vývoj to na chvíli zamrazilo. Všichni jsou už ve věku, kdy si uvědomují svět kolem sebe více než dříve a psychologický moment návratu po delší pauze každého z nich mentálně posune a udělá ještě silnějším. I to jsou důležité situace, který musí budoucí vrcholový sportovec umět zvládnout a být na ně připravený.

Jak se kluci vypořádali s tím, že hrají s o rok staršími soupeři?
Kluci nastupují proti o rok starším soupeřům téměř od malička. Není to pro ně velkým problémem ani nyní. Je ale pravdou, že jsme v kategorii, ve které se konfrontujeme s hráči, kteří na "malém" sedmičkovém hřišti končí a za rok již přechází na 10+1. Hlavně v rámci mistrovské soutěže, která se hraje právě na polovinu hřiště 7+1. To je dost často větší problém než v přípravných utkáních, které hrajeme převážně 8+1 od vápna k vápnu. Fyzický rozdíl je často obrovský, zvláště u hráčů, kteří již naskočili do růstového spurtu. Mnohem těžší je také střílet branky, protože brankář U13 v brance 5na2 metry často působí, jako brankář stojící v hokejové brance. O to víc, má-li před sebou 7 dobře bránících vysokých hráčů. To všechno je ale mix pozitivních proměnných, které vstupují do zápasů a které naše hráče jednoznačně posouvají.

V soutěži jste inkasovali nejméně gólů, čemu to připisujete?
Mohl bych pochválit brankáře, obránce nebo říct, že jsme měli velkou kliku... (smích). Myslím si, že je to celkovým projevem týmu. Zaprvé klademe velký důraz na správné individuální bránění a celkově je vyváženost ofenzivní a defenzivní složky výkonu důležitým aspektem, který se snažíme zlepšovat. Poměrně málo branek dostáváme i na turnajích. Velkou měrou se v tom zcela jistě podepisuje celková mentalita všech hráčů, kteří jsou velmi často ochotní jít na hranici svých možností a svou herní houževnatostí se mnohdy ještě na posledních chvíli postarají o to, že soupeř i v nadějné situaci, branku nevstřelí.