U13 čtvrtá na Number One Cupu

Od 2. do 4. prosince hostil Gdaňsk atraktivní fotbalový turnaj kategorie do 13 let, ve kterém mělo zastoupení mnoho týmů z různých koutů Evropy.

Na Number One Cupu účinkovalo celkem 28 celků, mezi nimiž nechyběly Juventus, PSV Eindhoven, Sporting Lisabon, PSG, Liverpool FC či Bayer Leverkusen. Takové seskupení mužstev slibovalo velkou kvalitu a skvělou možnost porovnat se s ostatními evropskými akademiemi.

Sparta byla přidělena do skupiny A, ve které se setkala s týmy: Lechia Gdaňsk, Warta Gorzow, Parma Calcio, Klaipėdos Futbolo Mokykla, Mészöly Focisulia Budapešť a Akademie Mistrzów Cracovia.

Duely se hrály na 1x17 minut při počtu hráčů na hřišti 8+1.

AC Sparta Praha – AM Cracovia 2:0

Góly ACS: Hrodek, Holoubek.

Góly ACS: Rus, Hrodek.

Gól ACS: Hrodek

Ve skupině jsme dosáhli bilance 3 výhry a 3 prohry a skóre 5:4, což nám stačilo na druhé místo.

Díky umístění ve skupině jsme si vybojovali postup do čtvrtfinále. Tam jsme narazili na portugalskou Bragu. 

AC Sparta Praha – SC Braga 0:0, 3:1 na pen.

Úspěch v penaltovém rozstřelu nás posunul do semifinále, kde nás čekal Juventus.

Na italský celek jsme nestačili, a tak jsme putovali do zápasu o bronz proti PSV.

Nizozemské mužstvo nás předčilo a po vysoké prohře jsme obsadili 4. místo.

Na turnaji nás reprezentovali tito hráči: Hruška, Holoubek, Havrlík, Hybler, Kronberger, Makovský, Hrdlička, Faltus, Kropík, Rus, Tichý, Hrodek, Holub.

Trenér Michal Vychodil hodnotí Number One Cup: „Celkové 4.místo na takto obsazeném turnaji je určitě pěkným počinem, bohužel závěrečné dva debakly musí výrazně ovlivňovat pohled zvenčí. Po skvěle zvládnutém čtvrtfinále s Bragou jsem klukům říkal, že jsem na ně pyšný, jak duel zvládli a nic na tom nezměnil ani závěr turnaje. Nakonec se totiž ukázalo, že šlo o Pyrrhovo vítězství, ale pěkně po pořádku…

Přiznám se, že jsem ani netušil, že je matematicky možné postoupit ze sedmičlenné skupiny s devíti body z druhého místa do čtvrtfinále, a to už jsme měli jistý postup před posledním zápasem. Takto zamotaná a vyrovnaná byla naše základní skupina. Musíme si přiznat, že nám to v herním projevu skřípalo, a především v ofenzivní části jsme nedokázali mít potřebnou kvalitu. Tím byla utkání nejen hektická, ale některá i výsledkově neúspěšná.

Již zmiňované čtvrtfinálové klání nás úplně vyšťavilo a vzalo drajv. Zdravotní komplikace se množily jak houby po dešti a kluci zaslouží další pochvalu za pomoc týmu do samého závěru turnaje. A to nemluvím o úbytku sil, které jsme ztráceli absencí hráčů, jenž zůstali mimo hru na hotelu jak v sobotu, tak i neděli.

Po zaslouženém postupu přes Bragu (sice až na penalty, v normální hrací době nás zradila koncovka) přišly půlhodinové zápasy, které šly hned po sobě a byly doslova demolicí. Vysoké porážky mě mrzí hlavně kvůli klukům, protože ty furt dřeli, ale ten rozdíl v pohybu byl už obrovský. A pro dokreslení situace musím zmínit semifinálové utkání mezi Sportingem a Eindhovenem, protože takto vyspělý projev obou týmů a hráčů vůbec nespadá do kategorie U13, jakou ji převážně známe.“