Vyrvali jsme titul z rukou Slavie

Jaké nastanou po sezóně změny v kádru?

Změny v kádru byly, jsou a budou. Myslím si, že logicky jsme se rozloučili s Tiou Hälinen, protože to je hráčka ze zahraničí, která musí být nadstandardní. Ona nadstandardní nebyla, takže dostane šanci jiná hráčka ze zahraničí.

Odchází i mladá záložnice Antonie Stárová...

Co se týče Tonči, tam respektujeme její cestu za vzděláním. Jde studovat do USA. Vždy budeme ve Spartě preferovat, aby fotbal nebyl hlavním živobytím hráček, ale aby i studovaly. Myslím si, že může následovat cestu Cahynové nebo Nepokojové, které se následně do české ligy vrátily.

Loučíme se také se stoperkou Elizabeth Raben...

Lizzy se během jara rozhodla u nás nepokračovat, je to škoda. Hlavně poslední dva měsíce byla oporou zadních řad, lídrem. Odehrála fantastické zápasy se Slavií a na Slovácku. Kromě Tiy, která byla zraněná a neuplatnila se, nám v podobě Lizzy s Tončou odchází dvě hráčky základní sestavy. Před realizačním týmem a hlavně přede mnou je teď úkol tyto hráčky nahradit.

Ostatní hráčky Sparta udrží?

O naše hráčky ve špičkových zahraničních týmech až tak velký zájem není. Výjimkou je Stašková. Ale u ní si myslím, že má na odchod ještě čas. Musí se nejprve vyprofilovat ve zkušenější a psychicky odolnější hráčku. Teprve až bude mít odpovídající úroveň, může přemýšlet o odchodu. Věřím tomu, že ještě rok na sobě bude tvrdě pracovat a pak se uvidí. V současné době vše spěje k tomu, že rozum zvítězil – dohodneme se a ona zůstane i v sezóně 2018/19 ve Spartě. Dodělá si tu střední školu, kterou jí hradí Sparta. Také jí samozřejmě vylepšíme podmínky, tak jak si o to řekla svými výkony. Ale rozhodně nebudeme nikoho přeplácet. Jestli přijde někdo, kdo jí nabídne výhodnější finanční podmínky – a ona se společně se svou rodinou rozhodne, že kritériem budou pouze peníze – tak v takovém případě pravděpodobně může odejít. Myslím si ale, že jsme si to s jejími rodičemi rozumně vyjasnili. Priorita bude dokončit školu. Navíc my budeme hrát Ligu mistryň, máme našplápnuto k tomu, odehrát v ní minimálně čtyři zápasy. V ostatních klubech, které o ní mají zájem, Ligu mistryň hrát vůbec nemusí. Také se může probojovat do A-týmu reprezentace žen.

V nedávných dnech došlo k prodloužení smluv amerických fotbalistek, že?

Udrželi jsme Kylie Strom a Megan Dorsey. Pokračuje i Christina Burkenroad, která měla poslední dva měsíce obrovský nárůst formy. Konečně splňuje to, proč jsme ji koupili. Je to dravec, který se musel nejprve tím vzduchem rozletět. Minulé angažmá v Norsku jí totiž nevyšlo, teď však získala sebevědomí. Podle mého názoru je ale pořád tak na 80 % toho, co může dokázat.



Pojďme k příchodům. Kdo Spartu posílí?

Začnu jinak, kdo zná sestry Martínkovy, tak ví, že když jsou Irča s Lachy na place, tak obě bojují o 100 % víc. A já se těším, že po třech letech, kdy byla buď Lachy zraněná, nebo Irča na mateřské, do toho teď obě dvě vlítnou. Obě hrají jedna za druhou, druhá za první. A teď to myslím pozitivně, ale Bůh ochraňuj toho, kdo proti nim nastoupí.

A posily z jiných klubů?

Mohu říct, že máme vyhlédnuté hráčky, které by měly naplnit naše očekávání. Ze slovenského Partizánu Bardejov už je vyřízený příchod Márie Mikolajové, 18leté reprezentantky. Svou kvalitu už u nás potvrdila v zimě na testech během soustředění v Třeboni. Dá se říct, že příchází místo Antonie Stárové. Je to holka, která se nebojí hrát, je kreativní, dobrá rozehrávačka. Takovou potřebujeme. Navíc přichází ze země EU, takže nám neblokuje limit pro počet cizinek. Je perspektivní a i ona má ambici dále se rozvíjet.

Někdo další?

Není to jen o tom, že přijde Mikolajová. V současné době jednáme o dvou velmi zajímavých amerických hráčkách: jedna je útočnice a druhá středopolařka. Nabízí se také 19letá útočnice z Nového Zélandu. Jsou tu také zajímavé nabídky z prostoru Rakouska a Švýcarska. Chci říct však jednu podstatnou věc. Sparta vždy bude základnou pro český národní tým. Nesmí tu být zase cizinek až moc. Nemáme také takovou ekonomickou sílu jako Slavia, takže to musíme organizovat trochu jinak. Nechceme dopustit, aby se děvčata živila pouze fotbalem a nedělala nic jiného. To je v současné době a s příhlednutím k 1. lize žen špatně.

Zapojí se nějaké dorostenky?

Určitě. Během června si u hráček koncového ročníku dorostenek vyhodnotíme, jestli se budou připravovat s áčkem, nebo je pošleme na hostování do 1. ligy žen. Máme talenty jako Sonntagová, Dvořáková, Kotrčová, Pochmanová, Cvrčková... A-tým je otevřený, není tu žádná bariéra. Nedáme však šanci každému, hráčky si to musí zasloužit! Hráčky si musí uvědomit, co chtějí. A hodně tomu dát.

Během jara vypadla z týmu Lucie Kladrubská. Jak to vypadá u ní?

Mám s ní dohodnuté jednání. Rozebereme její budoucnost, v souvislosti s její prací a jejím fyzickým a psychickým stavem. Je to zkušená hráčka, moc nám sice na jaře nepomohla, ale sám bych byl rád, kdyby pokračovala. Kdyby se ukázalo, že pokračovat nebude, tak zde stále máme nevytížené Kavalovou, Dlaskovou či Moťovskou.



V závěru sezóny kryla branku Sparty zkušená Iva Pižlová. Bude pokračovat?

Přeji si to, dělám pro to maximum. Po zranění Megan odchytala vítězné derby na Slavii, vítězné finále poháru, další vítězné derby, kde chytila penaltu... Ona je jeden z důvodů, proč jsme mistři. Na druhou stranu, je to holka, která má rodinu, má dvě děti. Nebudu jí nic nařizovat, budu respektovat její rodinu a její rozhodnutí. Ale pokud mi řekne, že pokračovat nebude, tak jí nařídím, aby pokračovala. (směje se) Ne vážně, přál bych si, aby tu byla i nadále. Po sportovní stránce nevidím žádný důvod, proč by neměla pokračovat.

Po mateřství se k týmu připojila další brankářka Hana Sloupová. Její budoucnost?

Zase, další holka, která má rodinu. Má dítě, to je její priorita. Půjde s námi v létě do přípravy, ale může se stát cokoliv a nemusí pokračovat.

Pojďme k hráčkám na hostování. Jaká je situace kolem Alexandry Vaníčkové, která byla takřka celou sezónu ve Viktorii Plzeň?

Megan Dorsey čeká operace vazů v koleni, půjde na ni v červnu tady v ČR. Kateřina Zuchová je také po operaci. Takže to jsme minus dvě brankářky. V tuto chvíli si tedy dovedu představit situaci, kdy Saša Vaníčková na podzim zůstane ve Spartě. V Plzni se rozchytala na post dvojky v národním týmu.

A další plzeňačka Veronika Mášová?

Já to řeknu natvrdo. Ve Spartě měla dveře otevřené, celý podzim, celé jaro. Za celý rok se tu však objevila jednou. Necítím u ní touhu využít hostování v menší konkurenci v Plzni k tomu se rozvinout. A ukázat Spartě, že se zlepšila. Tak jako Saša, která na sobě pracuje a trénuje třikrát týdně na Spartě a jednou v Plzni. Takže je neustále v kontaktu. A kdo není v kontaktu se Spartou a spokojí se s tím režimem v jiných klubech – a teď se nechci nikoho dotknout, ale je to o kvalitě tréninkového procesu – tak to je špatně. Pro mě je to jasný signál, že ta hráčka se do Sparty vrátit nechce. Je pohodlná. Ve Spartě je šest reprezentačních útočnic. Hráčka, která jde na hostování ze Sparty do jiného klubu, se musí udržet stále na kvalitativní úrovni tréninkového procesu Sparty. Máši jde svojí cestou, tu respektuji. Ale nepočítám už s ní, ani nepůjde se Spartou do přípravy.

Co změny v realizačním týmu?

Ve vedení Sparty jsme přijali rozhodnutí, že pokud sezóna dopadne dobře, tak se může stát, že necháme stávající realizační tým. A ten teď také necháváme. Zůstává Peter Bartalský i Iva Mocová, která pokračuje i jako trenérka mladších dorostenek. Já se nyní vracím na funkci manažera, Peter Bartalský získal UEFA A licenci, může tedy vystupovat jako hlavní trenér v 1. lize žen. Končí stáž Joshe Schirmera. Zatím zůstává v Praze, přemýšlíme v souvislosti s ním o zřízení funkce development coach, ale člen realizačního týmu u žen nebude. U áčka ale budou nově pomáhat Jan Sumec ze starších dorostenek a Petr Balásek od mladších dorostenek. Peter Bartalský totiž působí také u české reprezentace žen, takže např. během reprezetančí přestávky tam vidím prostor právě pro tyto trenéry. Slibujeme si od toho větší sepětí všech těch tří týmů – WU16, WU18, A-tým. I tady se udělal obrovský kus práce, všechny tři realizační týmy se podporují a respektují, z toho mám velkou radost. Současné klima v realizačních týmech i mezi hráčkámi je výborné, velmi mě baví a je to pro mě satisfakce.

Chtěl bych poděkovat za celou sezónu i lidem, kteří nejsou tolik vidět. Je to o celém týmu lidí, to chci zdůraznit. Ladislav Pilař nám fotí zápasy, Matěj Žovinec je natáčí. Tomáš Kafka se stará o PR. Ta naše práce byla na webu a sociálních sítích vidět. V době, kdy se dařilo. I v době, kdy se nedařilo. Další výzva je více podpořit tento úsek. Není to jen o profesionalizaci trenérů a zahraničních hráčkách. Je to o celé podpoře toho produktu, vážím si spolupráce těchto lidí.

V jednom z předešlých rozhovorů jsi řekl „Neznám lepší pocit, než dostat Slavii na kolena.“ Platí to stále?

Platí to stále. Užil jsem si to hodně. Já už jsem trochu starší kluk, který to nedává tak najevo. Ale bezprostředně po derby, kdo se na mě koukal, tak asi pochyboval, že mi je šedesát. Měl jsem z toho obrovskou radost. Měl jsem dokonce radost dvojí: 1) že se náš tým dovede upřímně radovat 2) Slavia disponuje velmi kvalitním týmem. Dostali jsme ho na kolena v jeho domácím prostředí na Xaverově a poté ho přejeli 3:0 na Strahově – a 3:0 není žádná náhoda, to jsme je přejeli rozdílem třídy. A i slávističtí trenéři mládeže od kluků či jejich bývalé hráčky – ti všichni dokázali přiznat, že Sparta byla lepší. Také nám po zápase upřímně gratulovaly slávistické hráčky. Toho si cením, mohly dělat překvapené, uražené a nebo utéct ze hřiště.

A jak ten mistrovský titul aktuálně po pěti letech chutná?

Je to už můj titul číslo 22. Před touto sérií čtyř triumfů Slavie jsme na Spartě během 15 let měli 13 titulů. A to už pak je člověk v takovém momentu, kdy si titulu ani pořádně neváží. To už ta radost není ani taková divoká a spontánní jako teď, kdy jsme ten titul vyrvali z rukou Slavie. Víme, že ten pohár za ligu už byl někdy v březnu, v dubnu nasměrovaný směrem do Edenu. A my jsme ho někde na Olšanech otočili a nasměrovali ho na Letnou. To je strašně příjemný okamžik. Je potřeba si toho vážit. A je potřeba si uvědomit, že ve Slavii pracují kvalitní lidé. Trenér je kvalitní, je to bývalý ligový fotbalista. Manažerka Rinnerová dělá maximum, aby byli první. A my jsme je takhle přejeli. Ale to neznamená, že se na ně budeme dívat z pozice síly. I já sám vím, jak rychle tu pozici člověk může ztratit.



Kdo všechno Spartě gratuloval k zisku mistrovského titulu?

Bylo toho hodně. Ozvali se třeba kolegové ze Slovácka, Heršpic a dalších klubů z Moravy. Přijal jsem gratulace od Plzně a trenérů národního týmu. Ze zahraničí např. okamžitě gratulovaly týmy Turbine Potsdam, Wolfsburg, St. Pölten, Minsk – to jsou soupeři, kteří to sledovali. St. Pölten je rozradostněn, že v Rakousku udělal double stejně jako my. Takže jsme se i vzájemně provokovali, v jaké zemi je double hodnotnější. (směje se) Hodnotnější je samozřejmě u nás, protože jsme museli potvrdit svou kvalitu nad týmem TOP8 Ligy mistryň.

Mít za sebou Slavii, to vyžaduje kus umění. A já jsem rád, že náš tým potvrdil má slova. Ten tým je silný, vhodně doplněný, má velkou šířku. Dovolím si říct, že kdyby se Slavii těžce zranily tři hráčky–reprezentantky, řešili by větší probém než my. Obrovským úspěchem uplynulé sezóny také je, že jsme otevřeli kategorii WU16. Nevěděli jsme, co to udělá. Dnes tu však existují dva plnohodnotné juniorské týmy, oba navíc trénují ve velkém počtu hráček. A WU18 má v 1. lize dorostenek již dlouho dopředu zajištěný mistrovský titul. Vedle toho také své nejlepší fotbalistky dodává do A-týmu, viz např. Michaela Khýrová. Takže to není jen o áčku. Přeji si, abychom teď v červnu ještě sklidili úspěchy mládeže, o kterou se stará Eva Haniaková. To, co jsem viděl teď v Satalicích je jen ukázka toho, že to děláme dobře. Naše priorita není postavená na nákupech zahraničních hráček. Věřím tomu, že za dva tři roky se nutnost kupovat zahraniční hráčky ukáže jako lichá. A budeme tu mít samé talentované dívky z Česka.

Jak bude vypadat letní příprava?

Příprava bude pro mnohé hráčky motivující. Sejdeme se ve větším počtu, než v jakém budeme hrát podzimní část. Poprvé se sejdeme 12. července. Pětidenní soustředění proběhne v Hradci Králové, zvolili jsme ho radši místo Třeboně. Budujeme také spolupráci s Turbine Potsdam. Z Postupimi přijeli do Prahy jejich šéfové. Měli jsme jednání na téma: nejlepší české hráčky do Bundesligy, jejich talentované hráčky do Sparty. Těch možností je více. Také budeme s Turbine Potsdam hrát přípravné utkání. A-tým i starší dorostenky. V Rakousku také poměříme síly se St. Pöltenem. Ohledně přípravných duelů jsme v kontaktu i s dalšími zajímavými týmy, ale musíme respektovat i reprezentaci, která má v srpnu svůj program. Nechceme tvořit svůj program bez ohledu na reprezentaci a mít v září unavený tým. Takže ta příprava musí být rozumná, nesmíme blbnout a unavit hráčky, vrchol týmu musí být v září a v říjnu během Ligy mistryň.

Cíle do další sezóny?

Ty jsou jednoznačné. My si musíme udělat vyhodnocení uplynulé sezóny. I když se nám ta sezóna podařila pohádkově, otočili jsme to za pět minut dvanáct a jsme v euforii.... Vyhráli jsme ligu, domácí pohár, v Lize mistryň jsme splnili cíl. V další sezóně si myslím, že nám nezbude nic jiného, než ty úspěchy zopakovat. Máme nyní dostatečně silný kádr na to, abychom vyhráli ligu. Očekávám ale, že Slavia si psychicky oddechne. Ono opakovat ty tituly a nést roli favorita je výrazně těžší než zaútočit zezadu. My jsme zaútočili zezadu a rozstříleli jsme, co nám stálo v cestě. Ale teď zezadu budou útočit jiní a my budeme muset potvrzovat svou kvalitu. Takže ty cíle jsou jasné: vyhrát ligu, domácí pohár a v Lize mistryň postoupit do osmifinále. Postoupit v pohárově Evropě do jarní fáze už by byl nadplán. Slavii se to letos podařilo, kloubouk dolů. Na koeficientu letos dobře zapracovala obě pražská „S“. Dalším z cílů je totiž společně s národním týmem budovat koeficient.

To jsou sportovní cíle. Z těch mimosportovních cílů bych chtěl jednoznačně zachovat současnou integritu realizačního týmu a hráček, ne pouze u A-týmu, ale i u mládeže. Jednoznačně se ukázalo, že když hráčky cítí důvěru a atmosféra je odlehčená, nemyslím odlehčená k nějakému chaosu, ale v tom smyslu, že hráčky nejsou pod nějakým obrovským tlakem a chovají se jako hráčky, ne jako hráči, takže to je výrazná deviza. Tohle zachovat však vůbec nebude jednoduché. Věřím ale, že ti lidé, kteří tu dnes jsou, dokáží dál pracovat s cílem vážit si jeden druhého. Pokud jsme se nestyděli plakat po derby a ve finále poháru – a nejde jen o hráčky – tak si myslím, že to je to, proč to děláme.

Dalším a posledním bodem - který považuji za stejně tak důležitý, jako ty ostatní - je, že bychom se v rámci ženského fotbalu chtěli chovat jako lídr. Jako lídr, který si váži i těch ostatních. Ať už to jsou kluby nebo složky FAČR v podobě komise rozhodčích a STK. Protože to jsou obyčejní lidé, kteří to dělají dobrovolně a bez nich se neobejdeme. Čili dál pracovat v nějakých slušných mezích. To však neznamená, že se nebudeme bránit, když nám někdo bude ubližovat! Na hřišti nebo mimo něj. Ale znamená to vytvořit určité normy chování, které by mohly sloužit za příklad i někomu jinému.

Přečtěte si také posezónní rozhovor s trenérem Peterem Bartalským.