Václav Boreček se o archivy Sparty staral už od roku 1989, neoficiálně s tím ale začal mnohem dříve. „Dlouho jsem na Letnou chodil zadarmo, bez nároku na honorář. Fotbalová historie mě bavila a zajímala, takže mi ani nevadilo, že mi za to v těch počátcích nikdo neplatil. Nakonec jsme se před třiceti lety dohodli, že sem nastoupím do zaměstnaneckého poměru,“ vzpomínal v rozhovoru na své začátky v klubu Boreček.
Před čtyřmi roky si v Břevnovském klášteře převzal Cenu Václava Jíry. Ta se uděluje osobnostem, které se významně zasloužily o rozvoj českého fotbalu. A tohoto ocenění si velmi vážil. „Je to samozřejmě velká čest. Když si tak procházím vzpomínky, asi nikdy jsem nebyl za sovu práci takhle veřejně oceněný nebo pochválený. Je to opravdu obrovská pocta.“
Václav Boreček nastoupil ve svých čtrnácti letech při slavnostním otevření nového stadionu v Edenu v žákovském předzápase ligy Slavia - Spoje Žižkov. V průběhu mládeže prošel hned třemi pražskými kluby: Slavií, Duklou a Motorletem. Nakonec zakotvil ve Spartě, stal se jejím fanouškem a pečlivým pracovníkem. Navázal tak na své významné předchůdce v roli sparťanských archivářů, jako byli Vladimír Víšek nebo Karel Purkyt a velkou měrou se zasloužil o rozšíření jejich odkazu.
Celé rodině Václava Borečka vyjadřujeme hlubokou soustrast. Čest jeho památce!
