Nechat na hřišti srdce musí být povinnost

V první řadě jsme chtěli odčinit to, co jsme provedli v prvním kole se Slováckem. Myslím, že zápas se vyvíjel tak, jak jsme chtěli, soupeře jsme tlačili. Na druhou stranu nám občas dalo hodně práce dostat se do šance. Ale šance jsme měli, jenže jsme neproměňovali. Bylo to dobývání, ale i o přestávce jsme si řekli, že musíme být trpěliví a ono to přijde. A nakonec opravdu přišlo. Myslím si, že jsme Jablonce do ničeho vážného nepustili, až na pár hloupých ztrát. Celý zápas jsme měli navrch.

Nic extra se nezměnilo. Nový trenér něco nastavil a tou cestou jdeme. Zápas se Slováckem rozhodly naše chyby, kdybychom se jich nedopustili, nejspíš bychom neinkasovali. Dneska jsme se taky dlouho trápili před brankou soupeře, naštěstí to tam spadlo. Ale určitě jsme se víc semkli jako tým. Trenér nám dál cestu, a pokud po ní půjdeme, určitě nám přinese úspěch, o tom jsem přesvědčený.

Měli jsme něco nacvičené a pár šancí z toho bylo. Ještě si myslím, že pokud to párkrát kopneme lépe, můžeme z toho gól nebo dva navíc přidat. Snad se v tomhle směru ještě zlepšíme.

Jsme ve Spartě a každý z nás by si měl být vědom toho, co to znamená. Vždy když jdeme na hřiště, musíme výkonem potvrdit, že sem patří. Nedařilo se nám dát gól, ale neupustili jsme od aktivity a bojovnosti. Na hřišti jsme nechali srdce a to by mělo být to minimum, co musíme dělat. Věřím, že se nám to vrátí.