Ahoj Oldo,
pracuješ jako trenér u přípravek již osm let. Letos si převzal kategorii U10. Dokázal bys zavzpomínat a porovnat výkonnost kategorie U10, když jsi začínal?
Ahoj všem, celkově je myslím složité hodnotit výkonnost jednotlivých ročníků při přechodu do starší přípravky. Každý ročník je trochu jiný a v určitých ohledech specifický. Obecně se však dá říct, že s každým dalším rokem vidím velký posun především v individuálních činnostech. Hráči přichází komplexně lépe a lépe připraveni, a to celkově posouvá i naši práci v následujících dvou letech. Rád bych zmínil posun v chování a přístupu rodičů, kde s každým rokem vnímám větší a větší důvěru v naši práci. V minulosti to však tak samozřejmé nebylo.
Objeli jste velké množství turnajů a posbírali spoustu úspěchů i na mezinárodní scéně. Kterého vítězství si ceníš nejvíc?
Spokojený jsem přijížděl z většiny našich zahraničních akcí, které jsou pro nás měřítkem. Týmy, se kterými jsme se venku potkali, byly velmi kvalitní. Kluci se ve většině z nich však výkonnostně vůbec neztratili a k absolutnímu úspěchu většinou příliš nechybělo. Pro nás trenéry je nejdůležitější výkon jednotlivců i týmu a z těch jsme mohli mít radost. Kdybych měl vybrat pár akcí, tak velkým úspěchem bylo 2. místo na turnaji v rakouském Grazu. Finálový zápas nám utekl až na pokutové kopy a pochvaly se na nás hrnuly ze všech stran. Další cenné zkušenosti jsme si přivezli z turnaje v Londýně, který pořádal Arsenal FC. Anglický fotbal má svá specifika a i přes úvodní nervozitu jsme se nakonec rozkoukali ke skvělým výkonům a ukořistili několik cenných vítězství, která jsou velmi důležitá hlavně pro sebevědomí kluků. Především vítězství nad Arsenal FC si kluci hodně cenili. Hráči vidí, že poměřovat se mohou s každým a zároveň v čem jsou ostatní týmy lepší. I pro nás trenéry jsou tyto zápasy cenné a nabyté poznatky později aplikujeme do tréninkového procesu.
Co kategorii U10 zdobí? V čem kluci nad ostatními vyčnívají?
Jednou z věcí, kterých si velmi cením, jsou charaktery našich kluků a jejich týmovost. Dohromady tvoří super partu a to je v týmovém sportu důležitý základ. Celkově mohu kvitovat technickou vyspělost. Z hlediska individuálních činností jako je vedení míče, převzetí, přihrávky a obcházení soupeře, je naše úroveň velmi vysoká. To nám v tréninku dává prostor pracovat s většími a většími detaily. Především v tuzemských utkáních je rozdíl viditelný a kluci většinou svým soupeřům moc prostoru na hřišti nedopřejí. V zahraničí se tyto rozdíly srovnávají a o to víc je třeba zapojovat další dovednosti, na kterých v tréninku pracujeme, jako je například správné rozhodování, nabídka a okamžitá snaha o zisk míče po jeho ztrátě. Stejně jako u individuálních činností nám i v těch ostatních zahraničí nastavuje zrcadlo a v těžkých zápasech vyčnívají opakovaně spíše jednotlivci než většina hráčů.
Na čem je naopak potřeba zapracovat v jarní části sezóny?
Mám pocit, že u této otázky se rok co rok opakuji. Zakončení, střelby a vůbec řešení všech situací před brankou není nikdy dost. U ostatních činností jsme s úrovní víceméně spokojeni, což ale neznamená, že na nich nebudeme nadále pracovat. Střílení branek je tou nejpodstatnější součástí fotbalu a v této dovednosti máme zatím největší rezervy. Již v posledních měsících roku 2019 jsme zakončení věnovali větší prostor v trénincích a po novém roce máme s kolegy z realizačního týmu připravena další cvičení. Nahrává nám fakt, že kluky každé takové cvičení baví a zajišťuje nám i dostatek emocí v každém tréninku.
Jaká nejpříjemnější vzpomínka Ti za podzimní část naskočí jako první?
Těžko bych za půl rok s kluky z ročníku 2010 hledal jen jednu vzpomínku. S Petrem Vackem a Honzou Šabackým máme ale spousty zajímavých „hlášek“ od kluků, na které velmi rádi vzpomínáme. A když zazní „už zase dělá ty věci“, vážnou tvář držíme jen stěží.
Děkuji.
