Tomáši, tvému gólu předcházela obrovská šance, kdy jsi trefil jen tyč. Asi budeš spokojený, že jsi to hned odčinil brankou, viď?
Nejdřív mě naštvalo, že jsem tu první příležitost nedal, protože to podle mě byla daleko větší šance. Ale Jsem rád, že to tam Srki dal podruhé a už se to povedlo. Popravdě, myslel jsem, že to tam nepůjde, ale naštěstí to tam spadlo.
Nedávno jsme spolu v rozhovoru pro magazín Sparta do toho! mluvili o tom, že pracuješ s mentálními kouči. Proběhlo ti hlavou po té neproměněné šanci, že bys to měl hned hodit za hlavu.
Jasně, ten gól padl fakt po pár vteřinách, takže to bylo ideální. Vizualizace, představit si, že jsem to dal, hodit to za hlavu a soustředit se okamžitě dál na hru. To pomohlo.
WIESNER | Museli jsme vyhrát
S jakými pokyny jste se Srkim šli do hry?
Měli jsme oživit hru náběhy za obranu, což se nám povedlo.
Vypadl jsi ze základní sestavy, tak jak velkou motivaci jsi měl, abys trenérovi ukázal, že do ní patříš?
Jak jsem hlavně pořád věřil, že tam naskočím a pomůžu klukům ke třem bodům. To se povedlo, jsem za to strašně rád. Uvidíme, jak to bude dál.
Šlo o důležité utkání z pohledu postavení v tabulce. Jak jste se na něj chystali?
Po těch dvou porážkách jsme prostě už museli, přes to nejel vlak. Tak jsme to brali.
Závěr zápasu byl docela stresující, Slovácko se snažilo srovnat…
Bylo to nervózní, oni tam šli se vším, co měli. My jsme to díkybohu zvládli, ubránili… Ale ten zápas jako celek jsem si brutálně užil.
