Lukáš Juliš nastoupil poprvíé od února po dlouhé zdravotní pauze způsobené operací třísel. V utkání v Liberci přispěl k tomu, že Sparta dokázala stáhnout dvougólové manko a odvézt si alespoň bod za remízu 2:2.
Jak hodnotíš zápas?
Šel jsem tam za stavu 0:2, když jsem nastupoval, říkal jsem Hložanovi, že máme třicet minut na obrat. Za 15 minut bylo srovnáno, pak už jsme ale myslím na víc neměli. Měli jsme pak už jenom šanci Davida, ale odešly nám síly. Jak jsme se nadřeli na to srovnání, tak pak už nám nezbylo na třetí gól. 0:2 v Liberci je těžké srovnat, natož otáčet.
JULIŠ | Jako vždycky v Liberci
Jaký to je po takové době absence přijít do zápasu za stavu 0:2?
Tři měsíce jsem byl pryč, teď jsem do toho šel po třech plných trénincích. Těžký, ale pro mě bylo výhoda, že jsme útočili, neměl jsem co ztratit. Kdybych tam šel za stavu 2:0 pro nás, tak mám osobně víc co ztratit, než když prohráváme. Necítil jsem se ideálně, ale kdybychom to otočili, bylo by to krásné. Víme, že Jablonec vyhrál, to je další komplikace. Nesmíme už zaváhat.
Kde jsi viděl příčinu toho, že domácí měli hodně místa, že jsme nebyli tolik důrazní. Oba góly byly podobné…
Byl s nimi těžký zápas i doma… Hrál jsem tu počtvrté nebo popáté a přijde mi, že je to pokaždé stejný zápas. Nakopnou míč, vyhrají tři hlavy a na jednu nahrávku nám dávají gól. To jsou takové ty věci, se kterými máme dlouhodobě problém, i tady i v Jablonci…V těch těžkých zápasech venku dostáváme takhle jednoduché góly. Pak už je hrozně těžké dát tady tři góly. Oni vědí, co na nás mají hrát, nám tyhle soubojové zápasy nesvědčí.
Zmínil jsi ty jejich vyhrané hlavy před góly. Před zápasem jsme mluvili o důrazu, pak ale dostáváme takovéto branky. Jak to?
Oni to takhle hrají pořád, kdežto my každý zápas chceme hrát fotbal. Oni hrají pořád takhle, je to jejich fotbal, mají to naučené, s Rondičem a Marou, kteří vyhrají každou hlavu. My ale jsme Sparta, měli bychom to kvalitou přehrát, jenže když v šedesáté minutě prohráváme 0:2, tak je hrozně těžké to otáčet.
V závaru jsme viděli na hřiště i jeden závar po faulu Rabušice. Bylo to jako tradičně hodně emotivní utkání?
Začalo to už v první půli, tam už jeden závar byl. Pak to na Bořka, já to neviděl, zpracovával jsem si míč od Bořka a najednou koukám, že do něj Rabušic zajel. Možná to mohla být červená, ale to je jedno už. Prostě remíza a teď musíme všechno vyhrát a ideálně věřit, že i Jablonec ztratí.
Je vyrovnání vzpruhou pro derby? Asi by se do něj šlo s o něco horší náladou, kdyby to srovnání nepřišlo, ne?
Jasně, je to lepší. Pešek šel sám na bránu, mohl dát na 3:0 a bylo by po zápase. Nakonec třeba ten bod ještě bude plusový. Zase jsme si ukázali, že zvládneme třeba za minutu dát dva góly, to je pozitivní věc. Musíme si věřit a být na ně připravení.