Tomáš Rosický hodnotí uplynulé období

Myslím si, že jsem dlouhodobě hovořil o tříletém plánu, který měl mít vrchol v uplynulé sezoně v podobě titulu. To bohužel nevyšlo. Mluvil jsem o tom uprostřed sezony a tehdy v tom byl jiný záměr. Chtěl jsem sejmout tlak z trenéra a hráčů, aby měli klid na práci a strhnout pozornost na sebe. Po konci sezony jsem tedy udělal to, co jsem řekl. Šel jsem za majitelem a generálním ředitelem s tím, že je třeba si promluvit o tom, jestli tahle cesta dlouhodobě povede k úspěchu. Všechno jsme si vyhodnotili. Řekli jsme si, co bylo špatně a dobře. Ve finále je vedení klubu přesvědčeno, že cesta po úpravě strategických bodů bude dlouhodobě úspěšná a věří jí.

Určitě se ve strategii některé body nepovedly. Nenašel jsem pro Spartu stálého trenéra, který by tým dlouhodobě rozvíjel. Nepovedl se záměr propojení starších hráčů s mladými. Je ale nefér to svádět na starší hráče. Co se týká tréninkového procesu, tam k nim žádné výtky být nemohou. Jsou to všechno profesionálové. Idea, že starší hráči budou nosník, okolo kterého se mladí budou zlepšovat, se nepovedla. Možná jsme kladli moc velký důraz na v uvozovkách sparťanství. Do budoucna pro mě bude jednoznačně důležité, aby tady byli kluci sparťani, kteří jsou napojeni na akademii, to je nadále zásadní. Trochu mě z toho ale vyvedla situace s Matějem Pulkrabem. Vůbec to nechci používat proti němu, je to fajn kluk, mám s ním dobrý vztah a všechno bylo transparentní. Co jsme si z dlouhodobého hlediska řekli, už když byl třeba v Bohemce, se vždycky stalo. Když jsme na něj v zimě odmítali nabídku, byli jsme jasně domluvení, že jako klub souhlasíme s tím, že odejde po sezoně zadarmo. Chtěli jsme, aby zůstal a pomohl týmu vyhrát titul i pohár. Bojovali jsme o double. Vyvedl mě z toho tím, když v polovině sezony začal jednat se Slavií, tedy s přímým konkurentem. Naše idea byla co nejvíc sem vrátit sparťanskou identitu, která se ztratila. I proto sem starší hráči přicházeli, aby vedle nich mohli růst noví sparťani. Cesta sparťanství by tedy měla pokračovat, ale už by na to neměl být kladen tak velký důraz. Chci, aby tady byli sparťanští kluci, ale trochu mě z toho situace s Matějem vyvedla.

Ve fotbale se všechno vyvíjí. Letěli jsme v listopadu na Evropskou ligu. Seděli jsme spolu a já jsem mu říkal, že mu momentálně novou smlouvu nenabídneme. Řekl jsem mu, že bude přicházet nový útočník, chceme, aby tady zůstal do konce sezony a bojoval s ním o místo. V první polovině sezony byli na hrotu využíváni Hložan i Martin Minčev. Když jsme byli ve Španělsku, tak jsme si vyhodnotili, že chceme dostat Hložana mnohem víc pod balon, aby nedostával první rány nahoře a chodil víc čelem s balonem. Od té doby Hložan i Minčev přestali být využívání jako devítka. Tím jsem narážel na to, že se ve fotbale situace mění. Následně jsme Pulkymu nabízeli novou smlouvu. Jak už jsem ale zmiňoval, byli jsme domluveni, že jsme v pohodě s tím, když po sezoně odejde zadarmo. Jde spíš o tu situaci. Dokážu spoustu věcí pochopit, ale myslím si, že se to dalo vyřešit elegantněji. Tak, že s nimi mohli jednat třeba hned po konci sezony. Pro mě je tedy rozhodující bod, když uprostřed sezony jednáte s největším rivalem.

To si nemyslím. Víru jsem neztratil. Je třeba se z chyb poučit. To je zásadní slovo. Myslím si, že cesta úspěšná být může. V tým věřím. Máme v něm spoustu dobrých hráčů. V týmu je spousta potenciálu a věřím, že se to ukáže.

Některé věci se opakují. Byli jsme během celé sezony blízko i daleko. Zápas v Olomouci byl pro nás propadák. Kdybychom vyhráli v Olomouci, šli bychom do nadstavby ve skvělé pozici těsně za Plzní a Slavií. Pak máte další šanci o dva zápasy později doma s Hradcem. Skončí to remízou. Když se zpětně podíváte, kdybychom zápas zvládli, byli bychom v moc dobré pozici. Byli jsme pořád blízko, ale i daleko. O tom mluvím. Potenciál týmu je velký. Mladí kluci budou lepší, starší a ukážou to v příštím ročníku. Narážím na to, co jsem říkal. Zatím jsem nenašel dlouhodobého trenéra pro Spartu, pod kterým by se tým neustále rozvíjel. Když si vezmete trenéry Kotala i Vrbu, oba odvedli pro Spartu dobrou práci. Končí to ale v podobný moment. Tým začíná stagnovat a přestává se vyvíjet. Když si vezmete křivku u trenérů Kotala a Vrby, je podobná. Udělá se změna, tým se okamžitě nastartuje, což je odkaz na to, že kádr vůbec není špatný. Trenér Kotal vyhrál se Spartou pohár, Pavel Vrba postoupil přes kvalifikaci do Evropské ligy. První část sezony byla slušná. Pak v určitém bodu tým přestává mít vývoj a začíná stagnovat. Takhle to já vidím.

Takhle silný pocit, že by tady nechtěl být, jsem neměl. Je to trenér, který má vítěznou historii, chce vyhrávat. Porážky nemá rád. Co se týká energie, někdy to tak mohlo při zápasech působit. Tohle je složité. Na to byste se museli zeptat jeho samotného. Na druhou stranu, energie, kterou zmiňujete, je dobré slovo. Z týmu nešla energie jako na podzim.

Myslím, že tam Slovácko zaslouženě vyhrálo. Přetlačilo a přeběhalo nás ve všech aspektech. Nesouhlasím s názory, že se kluci na některé zápasy vykašlou. Charakter týmu je v pořádku. Kdybyste je viděli po zápasech, jak to prožívají a jak se potom cítí v kabině. Na některých vidíte, že hrozně chtějí ale nejde to. Stejně tak nesouhlasím s tím, že Sparta potřebuje tvrďáka, který to tady srovná. Naši předchozí dva trenéři Kotal a Vrba nejsou zrovna kliďasové. Proto s těmito názory ohledně trenéra nesouhlasím. Víme, jakým stylem chceme hrát a pracovat. Do toho systému hledáme trenéra, který je zvyklý takhle pracovat. Musím zopakovat, že trenéři Kotal i Vrba šli do všech příprav spokojení s kádrem, který měli. Jsou to zkušení trenéři, a proto jsme věřili, že to zvládneme.

Potvrdil bych zahraniční cestu, je to jedna z variant.

Turecká cesta stoprocentně ne.

Nechtěl bych se zabývat zahraniční cestou, nechal bych to otevřené. Styl práce je pro mě důležitý. Jestli je trenér z Česka nebo zahraničí, všechno má svá úskalí.

Tam je to jednoduché. České prostředí je specifické. Úskalím je určitě i jazyk. V konstelaci a vytvoření týmu kolem trenéra pak může být klíč. Neberte to ale tak, že naším směrem je automaticky zahraniční cesta. Mluvím jen o těch úskalích.

Vůbec ne a brzo to poznáte. Musím být připraven na všechny scénáře. Z respektu k trenérům, kteří tady jsou, ale nikdy nemluvím dopředu osobně s konkrétní osobou. Něco jiného je eventuelně mluvit s agenty.

Jedna věc je, že jsem to chtěl i já, abych byl mnohem víc zodpovědný za trenéra. Jak jsem zmiňoval, trenéři Kotal i Vrba byli velmi zkušení. Já jsem vysvětloval, jak jsem ke všemu přistupoval. Ještě nevíme, kdo nový trenér bude. Jeden z bodů ale je, abych měl mnohem větší zodpovědnost za trenérské výsledky.

Pro mě je základní, aby byl trenér spokojený s hráči, které má. Opakuju to velmi často. Nikdy nepřivedu trenérovi hráče, pokud je spokojený a nikoho nechce. To by bylo kontraproduktivní. Určitě se mě teď budete ptát, proč Sparta přivádí hráče, když ještě nemá trenéra. Kdybych teď hráče nepřiváděl, tak si je pak rozebere někdo jiný. Je to hodně specifické. Nový trenér přijde do principu hry, který my chceme vyznávat a který on také používá. Přijde do jasného nastavení, s kterým je i on srozuměný. Neočekávám, že tam budou velké třenice. Také nechci, aby někdo řešil to, co já. Že se po mně v uvozovkách jednou bude uklízet. Může přijít nový trenér a mít jiný názor na dva až tři hráče, ale nesmí se stát, že někdo přijde a řekne, že tady 12 hráčů nechce a chce jiných 12. Proto mluvíme o stejném nastavení a cestě, do které přijde stejně smýšlející trenér, který to historicky ukazuje.

Kádr staví sportovní ředitel, ale musí to být ruku v ruce s trenérem. Takhle já to vnímám. V amerických sportech je to třeba jinak. Generální manažer přivádí hráče a trenér je od toho, aby je trénoval. To už ale přece začíná výběrem trenéra, který jde do jasně nastavené cesty. Já to vidím tak, že je pro mě důležitý názor trenéra. Ten pak denně pracuje s těmi hráči.

Pokud si vezmu, jak Plzeň přestupy reagovala, pravidelně hrál jenom Santos. Pořád si nemyslím, že je na zamyšlení, jestli jsme měli reagovat víc. Ani v návaznosti eventuálně na Sora. Přicházel Čvančara a na křídlo se stáhl Hložan. Nemyslím si, že pozice křídel byla naším problémem. Hložan na křídle odehrál téměř celou sezonu a Pešek s Haraslínem byli v rotaci. Zásadní otázka byla, proč Haraslín a Pešek šli výkonnostně dolů, než jak hráli na podzim. To jsou zásadní otázky. Jestli měl někdo přijít, je podružné. Jde o to, proč hráči nemají vývoj a nehrají jako na podzim.

Myslím, že mezi námi fungovala komunikace v pohodě. Když přicházel, měli jsme jasný plán. V letním přestupovém období jsme udělali všechno, co jsme si naplánovali. V zimě přišel Čvančara. Pak jsme řešili křídlo, kam jsme chtěli Sora. V dalším plánu ale stejně bylo, že tam bude Hložan. Já si tedy nemůžu stěžovat na komunikaci, co se týká plánování kádru.

Ne. Já se s Heikem samozřejmě dobře znám, je to můj bývalý spoluhráč, ale nebyla to varianta.

Můžu potvrdit, že to je jeden z kandidátů.

Jak jsem říkal, má jasný herní styl a styl práce. Nechci ale chodit do hloubky. Až budeme mít trenéra, tak si o tom můžeme promluvit. Myslím si, že to teď není fér, abych chodil do hloubky.

O tom mluvím celou dobu. Návaznost mládeže na A-tým a B-tým je jeden z důležitých strategických bodů pro Spartu.

Jednoznačně. Historie práce s mladými hráči je zásadní.

Můžu to tak být, ale nemusí. Já se koncentruji na to, co je tady. Jak to dopadne, nevím. Vy, kteří mě znáte dlouho, víte, že nejsem žádný alibista. Za své činy se snažím stavět, a tak to bude nadále.

Bořek byl vždycky lídrovský typ. Ve finále to bohužel nedopadlo titulem, který jsme si všichni přáli. Nemyslel jsem to určitě tak, že bych chtěl svalovat všechno na něj. Záměr ale v tomhle nevyšel. Myslel jsem si, že když kluci ucítí, že to je jejich poslední šance pohár zvednout a něco vyhrát, zlomí se to přes to v uvozovkách sparťanství. Nakonec se ukázalo, že ne. Bořek má za sebou velmi pěknou kariéru. Byl to výborný fotbalista. Přeju mu všechno nejlepší v životě po kariéře. Není jednoduché opustit něco, co děláte celý život. Bude potřebovat pár dnů, týdnů nebo měsíců. Každý na to reaguje jinak. Uvidíme, kam povedou jeho další kroky.

Myslím si, že mladou až střední generaci máme posazenou dobře. Pešek, Haraslín, mladý Krejčí a Hancko. To je v pořádku. Nevylučuji, že nepřijde i starší hráč, pro kterého to bude vrchol kariéry. Ve všem je strašně důležitá motivace a chuť vyhrát. Mix skladby je důležitý, aby mladí kluci měli vedle koho růst. Mladá až střední generace je podle mě v pořádku. Možná se ale zaměříme vyloženě na střední generaci trochu víc.

Já si ve své roli musím představit úplně všechno a být na to připravený. Takhle k tomu přistupuju. Jádro nechceme ztratit, to je naprosto jasné. Bohužel ztrácíme našeho nejlepšího hráče. V zimě jsem říkal, že Hložan je nejlepší hráč ligy a myslím, že se to jasně potvrdilo. Pro mě je to i hodně smutný moment. Byl jsem tu s ním od prvního tréninku. Viděl jsem ho celou dobu růst. Mám z něj obrovskou radost. Má velmi dobrý charakter, chce být úspěšný, dělá pro to to nejlepší. Dělá pro to, co může. Já mu to moc přeju. Na druhou stranu jsem z toho smutný. Pro mě je to první mladý kluk, kterého jsme si vychovali a který teď odchází. Necítím se z toho úplně dobře, musím říct.

Hotové to není, ale očekávám, že se to stane.

Hložana nenahradíme kus za kus. Takovou kvalitu nemáte šanci sehnat, protože přicházíte o skvělého hráče. Musíme ho nahradit týmově. Víte, jak to chodí. Bude to šance pro někoho jiného. Bude tam otevřené místo. Ztrácíme Hložana i Bořka, takže je obrovská šance, aby si jejich místa někdo uzmul. Tak to občas bývá. Někteří kluci, kteří jsou ve stínu, nechci říct, že jsou brždění, ale mají třeba moc velký respekt. Větší, než by měli mít. Teď mají obrovskou šanci ti, které máme, hráči, kteří se vrátí z hostování nebo ti, které přivedeme. Šance je pro všechny velká a myslím si, že z toho vyroste někdo jiný.

Říkáte to správně a už jsme o tom hodně mluvili i zpětně.

Názory vlastních fanoušků jsou pro mě hodně nepříjemné. Co se týká názorů zvenčí na sociálních sítích a tak dále, taková je dneska doba. Na jednu stranu jsou proto ty sporty tak populární. Každý si myslí, že k tomu má co říct a že tomu rozumí třeba víc než vy. Proto je o to i takový zájem. Snažím se to brát s nějakým nadhledem. Tohle mi nějakým způsobem neubližuje. Spoustu věcí si dokážu odfiltrovat. Byl jsem 16 let v zahraničí. Už jako hráč si myslím, že jsem byl silná osobnost. Vím, jak to chodí. Nejvíc prostoru dostávají lidé, kteří jsou kontroverzní. Co se týká vlastních fanoušků, to je pro mě samozřejmě nepříjemné. Ve Spartě jsem vyrostl a tohle jednoduché není.

Je to pro mě, jako sparťanského kluka, který tady vyrostl, hodně nepříjemné.

Cíl našeho budování po předešlé éře měl být teď. Je dobrá otázka, jestli zaměření na to vyhrát teď titul, nebylo až moc velké. Sparta ale musí být v módu, že chce rozvíjet mladé hráče a u toho vyhrát. To tady musí být. Lidi stejně chtějí vyhrát, ať už je to v jakémkoliv módu. Nezáleží na tom, jestli se staršími hráči nebo s mladými. Lidi chtějí vidět vítězství a že hráči za Spartu nechají na hřišti všechno. Já to dost dobře chápu a je asi i správně, že to tak je. Tak to tady vždycky bylo, co se týká očekávání a náročnosti. Zvládnou to tu jenom ti silní.

Zkušenosti jsou to zásadní. Kritéria jsou v určitých věcech samozřejmě podobná. Jde ale o to klást větší důraz na principy a styl práce. Je to ale o tom, co jsem říkal. Když jsou tu zkušení koučové jako byli trenéři Kotal a Vrba, tak jim věříte v tom, co dělají. Chcete, aby byli v co největším komfortu. Myslím si, že pak je to i v návaznosti na herní styl. Když nás třeba porovnáte s Plzní, my jsme nikdy neměli problém ve střílení gólů. Obrovský rozdíl ale byl v defenzivě. Plzeň i Slavia dostávají mnohem méně gólů. Když si uděláte analýzu, do které patří góly, šance, vstupy do finální třetiny a do vápna, tak v tom jsou v defenzivě Plzeň i Slavia lepší než my. Jsme tým, který chce balon. Musíme být rychlejší. Někdy nám chybí intenzita. Třeba v hráčské typologii a tak dále. Abychom měli víc balon, musíme mnohem víc presovat. To nám ve hře taky chybí. Když se o tom bavíme, to je asi taky mnohem víc na mně, abych na tom trval, aby to bylo vidět ve hře.

Prorotovali se tři brankáři a pak nebyla jasná jednička. Když to vidíte zpětně, tak to nebylo dobře a týmu to uškodilo. Je to ale jasně kompetence trenéra, který staví sestavu. Souhlasím s vámi zpětně v tom, že jsme na změny v brance dlouhodobě doplatili. Nemyslím tím, že měl chytat Florin, ale že změn v bráně bylo moc. Tohle jsou ale trenérské věci. Na to se musíte ptát trenéra. Já samozřejmě všechny informace mám, ale trenér staví sestavu a je za to zodpovědný. Historicky se na veřejnosti objevují názory, že trenérovi do toho mluví majitel, generální ředitel a podobně. Trenér je tu od toho, aby postavil sestavu. Ano, já jsem s ním každý den a říkám mu svoje názory. Jeho zodpovědnost ale je, koho postaví. Nechápu pak, když někdo řekne, že je tohle moje chyba. V zimě jsme si sedli s trenérem a Florinem. Vyčistil se vzduch. Florin si s trenérem vyříkali to, co měli na srdci. Podali si ruce s tím, že všichni gólmani mají zase šanci. Florin byl na začátku zraněný a pak už ho tam nepustili. To je všechno, co k tomu já mohu říct.

Je to bod, kdy bych měl být důraznější. Z mého pohledu ale trenér nesmí být nikdy v pozici, že mu někdo nařídí něco, co musí udělat.

Zpětně to neřeším. Dívám se dopředu na to, co můžu dělat. Všechno, co se týká historie, je o analýze. Já rozumím tomu, na co se ptáte, ale soustředím se dopředu.

Přestup neuděláte za týden. Dělá se to dlouhodobě, plánovaně. Pokud nejste včas v kontaktu s agentem a klubem, v drtivé většině případů nárazově transfer jen tak neuděláte. Chováme se strategicky, plánovaně. Snažíme se tým doplnit tam, kde si myslíme, že to potřebuje. Už jsem to zmiňoval, někdy se to týká rychlosti, někdy intenzity, někdy síly a lepšího bránění. Všechno se děje z dlouhodobého plánu.

Změny je třeba udělat, jádro je ale dobré, zdravé, má před sebou velký potenciál a je kvalitní. Nevidím důvod všechno překopávat.

Ne.

Co se týká kontaktů, to je ten nejmenší problém. Mluvil jsem třeba s Ralfem Rangnickem ohledně názorů na německé trenéry. Fotbal se strašně vyvíjí. Vyvíjí se i trenéři a často je to otázka peněz. Kontakty žádný problém nejsou.

Myslím, že to mě jednoznačně láká a klub chci směřovat do Evropy. V Česku je málo lidí, kteří se chtějí zlepšovat, a kteří hledí tímhle směrem. My musíme takhle přemýšlet. Sparta má obrovský potenciál. Nejen v hráčích, ale i klub jako takový. Sparta má zvuk. Když se budeme bavit o eventuálním zahraničním trenérovi, lidé na Spartu slyší. Náš záměr musí být koukat se do Evropy a směrem, jakým se fotbal vyvíjí. Věci, které jsou v evropských klubech absolutní standard, v Česku skoro ani nezačínají. To je strašná škoda. V tomhle nám strašně ujíždí vlak. Podívejte se, kde v zahraničí pracují čeští trenéři a kde hrají čeští fotbalisté.

Já Pavla znám velmi dobře. Jako hráč jsem pod ním působil. Myslím si, že jsme vysvětlili důvody, proč Pavel přicházel po tom, kdy jsme hodně investovali do mladých hráčů a jejich rozvoje. I když jsme dělali trenéry Jílka a Kotala, tak pro nás bylo zásadním bodem, aby měli v historii práci s mladými hráči. U Pavla jsme došli do bodu, že potřebujeme vyhrát, tak jsme se zaměřili na historii vítězství. Pavel tu historii má a doufali jsme, že to s našimi hráči zvládne.

Mladých hráčů jsme měli v kádru nadále dost. Spíš šlo o jejich používání a plánování jejich vytížení. U Suchomela a Ryneše jsme si říkali, že šanci dostanou a budou hrát víc. Vitík, Karabec a Minčev minuty dostávali. Můžeme se bavit o tom, jestli minut mělo být víc nebo ne. Nemyslím si, že Pavel byl proti mladým hráčům.

Sparta je zajištěný a zdravý klub. Na transferové politice klubu se moc měnit nebude. V některých momentech musíme být agresivnější, strategicky se ale ke změnám nechystáme.

Sparta je velmi zajímavá pro okruh, na kterém se pohybujeme. Je a bude.

I proto mluvím o hráčích, které máme. Sparta má v klubu spoustu peněz, když to vezmu takhle. Zájem o naše hráče je a je velký. Telefony nám tu zvoní a z toho mám radost. Když navážu na Hložana, vezmete kluka jako je Láďa Krejčí mladší a vidíte, jak vám roste před očima. Je o něj zájem, stane se z něj reprezentant a cesta je postupná. To je něco, z čeho máte velkou radost. V tomhle kontextu má Sparta ve svém kádru uložený velký kapitál.

Myslím si, že pořád jsou v Čechách trenéři, kteří jsou zajímaví. Někdo potřebuje ještě víc času, někdo nachystaný je. Pak už je to otázka debaty. Jak už jsem to zmiňoval, když poznáte, jak fungují ti nejlepší… A tady jde opravdu o velký rozdíl, když se budete bavit o nejlepších trenérech na světě, tak jsou to lidi neuvěřitelně pracovití, kteří se neustále vzdělávají. Chtějí něco nového, sledují, co mohou udělat lépe a jak co posunout. To mi v Česku chybí. Neustále se vzdělávat a hledat tyhle cesty. Myslím, že v Česku jsme v některých fázích strašně spokojení. I někteří hráči. Celé prostředí nemá takový drajv jako v zahraničí. Nemusí být fér to, co říkám. Srovnáváme to s tím nejlepším, když to člověk pozná. Rozdíl je ale obrovský. Když to navážete na Hložana, vidíte krásný příběh charakteru kluka, který strašně chce a chce být dobrý. Trénuje a zlepšuje se. Vy z toho máte radost. Zároveň z toho ani nejste překvapení, když poznáte, jak to funguje venku.