Jak hodnotíš sezonu 2021/22?
Dali jsme si dva cíle. Jedním z nich bylo vychovávat hráčky a připravit je do dospělého fotbalu. Což se nám podařilo, pět hráček se v létě posouvá do přípravy s A-týmem a tři jdou do B-týmu. Což je velký úspěch. A je to teď jenom na holkách, jestli se chytnou, nebo ne, ale myslím si, že jsme pro to udělali maximum.
Dalším cílem, který byl splněn, bylo první místo v lize. S tím jsme spokojení. Byla spousta dobrých zápasů, ale i některé nepovedené, které jsme si vyhodnotili. Nedařilo se nám v derby, které je strašně o psychice: ač nejsi horší tým, srazí tě individuální chyby a prohraješ. Věřím ale, že všechny prohry holky posunou dál, a vezmou to za dobrý konec. Slovácko, který je lepší tým než Slavia, mnohem lepší, jsme poráželi, holky se vždy dokázaly semknout. Právě Slovácko a ostatní týmy nám například složily poklonu, že jsme je uběhali, fyzicky jsme nabušení. A na tom derby ještě zapracujeme, to je o hlavě.
Během roku jsme si prošli i zraněními, ale holky pracovaly na tom, aby se vrátily na hřiště. Spoustu holek dřelo, pomohlo týmu, klobouk dolu. Budou to hráčky, o kterých uslyšíme. Loučíme se s hráčkami ročníku 2004, těm přejeme hodně štěstí. Na Strahově se ale jistě budeme dál potkávat. Teď budou nejstarší holky ročníku 2005, kde jsou také velmi zajímavé hráčky.
Měli jsme super dokopnou, pronajali jsme si takový statek v Křečovicích v nádherném prostředí v lese. Z pátku na sobotu jsme měli rozlučku realizáku i s jejich rodinami. Realizačnímu týmu děkuji za celou sezonu. Kloubouk dolů před nimi, není to jednoduché, skloubit fotbal s prací. A ze soboty na neděli se přidaly hráčky. Opékali jsme maso, buřty. Rozloučili jsme se i hráčkami 2004, kterým jsme předali dárky. A naopak i my z realizáku jsme od holek také dostali dárky.
A co výhled do další sezony?
Mám radost, že jsme teď v závěru zapojili i mladší hráčky ročníku 2007, které se nastálo připojí v létě. Od léta nás čeká další práce. 11. července začínáme letní přípravu, 15. července odjíždíme na soustředění a 13. srpna startuje liga. Chtěli bychom mít čtyři až pět tréninků týdně. Zařadit dopolední tréninky, když tu mimopražské holky budou na intru, tak proč to nevyužít.
Snažíme se také shánět nové hráčky z jiných klubů. A celkově vytvářet a zlepšovat podmínky všem hráčkám. Nově máme i GPSky na měření nejrůznějších parametrů, můžeme se tím zase více posouvat. Spolupracujeme i s kondičním trenérem Tomášem Malým z mužského áčka. Tři hráčky dostaly smlouvy, to je další posun. Další smlouvy pro holky a způsoby odměňování jsou v jednání.
Hodně se mluvilo o vzniku další dorostenecké soutěže. Jaký na to máš názor?
Jako Sparta jsme do toho chtěli jít, drželi jsme kvůli tomu v kádru třicet hráček. Bylo to takhle dané svazem. Ročníky 2004 a 2005 by hrály ligu WU19 a 2006 a 2007 ligu WU17. Najednou ale ostatní reagovali: “Co, už? Teďka? Nejsme připravení.” Za mě je to škoda, byly by to dvě velmi zajímavé soutěže, ale nikde jinde na to bohužel připraveni nejsou, takže to padlo.
My jsme alespoň během sezony mohli hráčky ročníku 2006 posílat hrát také chlapeckou soutěž starších žáků, aby měly vytížení. S každou fotbalistkou se musí pracovat jinak, individuálně. A pro některé “nulašestky” je to velký skok hrát najednou s “nulačtyřkami”. Jinde ve světě jsou soutěže WU17 a WU19, v tomhle v Česku zaostáváme, kdy tu máme spojené tři ročníky dohromady.
Jak jsi už naznačila, s A-týmem začne letní přípravu hned pět hráček z týmu dorostenek. Pojďme, prosím, ke každé říct pár slov.
Amálie Koptová
Byl to takový rebel, ale co se sebou udělala za poslední půl rok… Shodila deset kilo, je teď dost atletická, stala se z ní velmi zajímavá hráčka. Na balonu je výborná, taková hračička, furt by se chtěla mazlit s míčem. Má dobré čtení hry, umí dát průnikovku.
Kateřina Brejšková
Nikdy to nebude Messi, ale je to neskutečný dříč, co se obětuje pro tým a vybojuje spoustu míčů. Nic nevypustí, v tomhle byla lídr. Herně je podobná Ireně Martínkové. Odehrála nejvíce zápasů a nejvíce minut. Charakterově dobrá hráčka, chce na sobě pracovat, k tomu je dost inteligentní, ve škole má samé jedničky.
Tereza Kubíčková
V létě 2021 byla přeřazená z A-týmu zpět do WU18, přišla tehdy naštvaná a zhrzená. Vysvětlila jsem jí, že ani tady nebude mít nic jistého a ať mě přesvědčí, že má na to tu hrát. Vzala to za správný konec a stala se tahounem zadních řad. Nikdy to nebude rebel, co bude na každého řvát, je to tišší hráčka. Ale je to velmi zajímavá fotbalistka, má výborné čtení hry, přenášení hry, držela nám obranu. Limituje ji teďka zdraví, potřebuje se vyléčit, když však bude zdravá, má našlápnuto k velmi slušné kariéře. Všechno, co jsme po ní chtěli, nám splnila.
Klára Ducháčková
Upřímně? Dříve to byla taková frajerka s dlouhými nehty, co nehrábla dozadu. Teď? Po lidské a herní stránce byla tahounem týmu. Má u mě velký obdiv za to, jak se dokáže člověk změnit, zapracovala na sobě. Rychlostně velmi dobře vybavená hráčka. Myslím si, že o ní v budoucnu ještě uslyšíme.
Andrea Švíbková
Na začátku sezony byla taková nešťastná. “Já nechci hrát stopera, mě to tam nebaví,” říkala. Našli jsme jí post levého záložníka. Má skvělý tah na bránu, rychlost, zakončení levou, pravou i hlavou. Náš takřka nejproduktivnější hráč. Je cílevědomá, hrozně chce. Věřím, že všechny tyto holky reálně můžou zabojovat o setrvání v áčku.
Další tři fotbalistky se přesouvají do druholigového béčka. Jakou měly ony sezonu?
Tereza Nováková
Zranila se nám na prvním tréninku v sezoně. Teďka stihla závěr ročníku, vrací se po křížáku. V posledním ligovém zápase odehrála pět minut. Dohodli jsme se, že v tom utkání nastoupí všechny koncové 2004 hráčky. Měla radost, že mohla nastoupit, to pak člověka těší.
Josefa Netušilová
Do sezony u nás nastoupila jako stoper číslo jedna. Petr Balásek jí dost věřil, sám hrál stopera, takže jí hodně předával rady a zkušeností. Začalo se jí i říkat “Pepe”, podle známého portugalského obránce. Za začátku to fungovalo dobře, bohužel si však tuhle svou pozici nedokázala udržet, trápilo ji i zranění. Šanci v béčku nyní dostanou všechny tři přesouvané holky, tak jsme domluveni s trenérem.
Kateřina Litvanová
Začnu ze široka. V prosinci 2018 jsme měli nábor na Strahově. A byla tam i jedna holčina, co přijela autobusem z Českého Krumlova, protože viděla na Facebooku, že Sparta pořádá nábor. Po tom náboru se ještě do Sparty nedostala, ale poté se sem dokázala vrátit a je tu od zimy 2019. To je příběh, co chytne za srdce. Je to taková máma všech holek, o všechny se stará. Je na ni spoleh. Víme, a ví to i sama, že to nebude hráčka pro áčko. Ale je tak pokorná a skromná, že když se jí v béčku vysvětlí její pozice, odvede super práci, stmelí kabinu. Strašně dře a chce, takových hráček je málo.
