Dánské Vánoce

„Musím se přiznat, že jak jsem dlouho nebyl doma, tak mě ta předvánoční atmosféra ještě nedostihla,“ podotýká Brian Priske před začátkem rozhovoru a Christian Clarup souhlasně přikyvuje a dodává: „Na mě to padne v okamžiku, když zajdeme s rodinou pro stromek.“ „To já mám přesně naopak,“ vstupuje do debaty Asger Sørensen. „S přítelkyní máme stromek ozdobený už od začátku prosince a neustále posloucháme vánoční playlisty, takže já už jsem několik týdnu v náladě,“ dodává s úsměvem.

Jak však probíhají oslavy Štědrého dnu v typické dánské domácnosti? „V první řadě si celá rodina ráno přispí, je totiž opravdu důležité abychom byli všichni odpočatí, jelikož nás čeká dlouhý den,“ popisuje Brian, jak začíná klasický 24. prosinec u něj doma. „Celý den trávíme s rodinou a našimi nejbližšími,“ dodává Christian. „Dáme si dobrou pozdní snídani, po které si oblékneme sváteční oblečení a vydáme se do kostela, kde navnímáme vánoční atmosféru.“

„Po mši se lidé vrací do svých domovů a jejich následný program se může lehce odlišovat. Doma si dáme typické dánské cukroví, ale o tom vám víc řekne Christian, jelikož ten pravidelně peče s manželkou,“ předává smějící se Brian slovo svému kolegovi. „Popravdě se spíš koukám, než že bych se aktivně zapojoval. Mezi typicky dánské cukroví ale patří na příklad marcipán, často v kombinaci s nugátem, Klejner, což tradiční smažené sladké pečivo, a samozřejmě smørkringle (dánská verze vánočky – pozn. red.).“

„Poté začneme pomaličku připravovat večeři,“ vrací se ke slovu hlavní kouč, „a hrajeme různé hry, hlavně kvůli dětem, které jsou celý den nedočkavé a natěšené na dárky, takže se snažíme, aby jim čekání co nejrychleji uteklo.“

„Během štědrovečerní večeře se podávají dva tradiční dánské pokrmy,“ přebírá štafetu dánského vánočního dne opět Christian. „Míváme kachnu a něco, čemu říkáme Flæskesteg, což je v podstatě vepřová pečeně. Jako příloha často bývají dva typy brambor – klasické a hnědé. Druhé jmenované jsou nejprve vařeny, poté smíchány s cukrem a následně se smaží. Je to velká dobrota,“ dodává a oba přísedící souhlasně přikyvují.

„Servíruje se také zelí, opět dva druhy – čerstvé a sterilizované. Vše zapíjíme červeným vínem, někdo pak také vínem svařeným, kterému se dánsky říká Gløgg. Pak už je čas na dezert, což tradičně bývá rýžový nákyp, do kterého dáváme vanilku se smetanou. Říkáme tomu Risalamande. Váže se k tomu i opravdu vtipná vánoční tradice. Hrajeme přitom totiž takovou hru, kdy se do nákypu schová mandle a ten, kdo jí objeví na svém talíři, vyhrává. Vždy se u toho hodně nasmějeme.“ 

Asgerova nejoblíbenější štědrodenní aktivita je rozbalování dárků. „Po večeři se všichni přesuneme ke stromečku, kolem kterého s celou rodinou tancujeme a zpíváme. Je to tedy doslova radostně strávený čas plný veselí. Poté, co dotancujeme a dozpíváme, začneme rozbalovat dárky, které v Dánsku nosí Julemanden, což v doslovném překladu znamená vánoční muž. Pro toho děti nechávají před domem porci rýžového nákypu, aby se mohl na své dlouhé cestě posilnit. Dárky rozbalujeme hezky jeden po druhém a všichni okolo sledují, co kdo dostal. To zabere v podstatě celý večer, takže pak jdeme rovnou do postele,“ zakončuje naše vánoční povídání vytáhlý stoper.