Ligová fotbalová asociaceChance Liga
Rozhovory

Sbírám obrovsky cenné zkušenosti

Lukáš Penxa o své pozici v B-týmu, vztahu s bratrem, ale i vyhlídkách do budoucna

Sdílet

Sparťanský odchovanec Lukáš Penxa má v posledních zápasech skvělou formu. Jeho branka v posledním venkovním utkání proti Líšni vedla k zisku jednoho bodu ze hřiště soupeře, poslední duel před reprezentační přestávkou proti Prostějovu pak okořenil dokonce dvěma góly. Jak dvacetiletý wingbek tráví reprezentační přestávku, co nám prozradil o svém vztahu s mladším bratrem Ondřejem, se kterým už si stihl v naší rezervě zahrát, či jaké má vyhlídky do budoucna?
Lukáši, jak trávíš reprezentační přestávku?
Momentálně jsem s dvacítkou na reprezentačním srazu. Ve čtvrtek jsme hráli utkání s Rumunskem, které se nám ale moc nepovedlo, protože jsme prohráli 0:1. Budeme se to snažit napravit v pondělí v Anglii.
Reprezentační pozvánku jsi nedostal poprvé, jak si to, že můžeš reprezentovat svou zemi, užíváš?
Užívám si to moc. Každá mezinárodní konfrontace je pro mě velmi cennou zkušeností. Většina týmů se tady snaží hrát technicky, po zemi a je to rychlejší. Jak už jsem říkal, jsou to pro mě velké zkušenosti, ze kterých budu moct těžit třeba do budoucna.
Se sparťanským béčkem se po dvanácti kolech nacházíme na jedenáctém místě, jak to umístění hodnotíš?
Naše představy v týmu před začátkem sezony byly trochu jiné, měli jsme jiné ambice. Protože my jsme Sparta a v tabulce chceme být v té horní části. Ovšem teď je to takhle a nedá se nic dělat, musíme bojovat. Začátek sezony se nám úplně nepovedl, naši hru jsme si představovali trochu jinak. Postupně se ale díky práci realizačního týmu a spoluhráčů zvedáme a několikrát jsme ukázali, že jsme silní a že se dokážeme zvednout i za nepříznivých výsledků, a nebo třeba dokonce zápas otočit. Poslední dva zápasy toho byly důkazem.
Zápas s Prostějovem jsme zvládli vítězně, během prvních dvaceti minut tam však celek z Hané měl několik příležitostí, které kdyby proměnil, zápas mohl nabrat jiný směr. Vidíš to stejně?
Určitě. Dříve se nám nedařily začátky druhých poločasů, v tom jsme teď ale, myslím, trochu lepší. Poslední dobou se nám pro změnu nedaří zase zachytit úvodní minuty zápasů, což může být způsobené i tím náročným programem, který máme. Na druhou stranu jsme mladí hráči a měli bychom těžit z toho, že jsme kondičně výborně připravení a že dokážeme hrát intenzivně. Začátky zápasů jsou ale něco, na čem s trenéry pracujeme a chceme se do budoucna zlepšit. Musíme k nim lépe přistupovat, protože když pak hrajete se zkušenějšími týmy, už je těžké zápasy otáčet.
Vzhledem k tomu, jak je druholigová tabulka vyrovnaná, jsou tři body z posledního zápasu důležité, že?
Pro nás je důležitý každý bod. Jak jsi říkal, tabulka je hodně vyrovnaná. Měli jsme pár zápasů, ve kterých jsme mohli posbírat více bodů, ale to už je minulost. Teď se musíme soustředit na to, co přijde. Každopádně jsem strašně rád za to, jak to dopadlo a že jsme vyhráli. Budeme se snažit pokračovat dál v tom, co jsme po prvních dvaceti třiceti minutách předváděli proti Prostějovu. Naše hra se pak zvedla a na to v následujících zápasech budeme chtít určitě navázat.
V zápase jsi vstřelil dvě branky, předtím jsi dal také jednu v Líšni, cítíš na sobě formu?
Je pravdou, že jsem se ze začátku sezony trochu střelecky trápil. Měl jsem hodně šancí, které jsem ale nedokázal proměnit. Teď jsem ovšem rád, že týmu nějakými góly mohu pomoct. Věřím, že to takhle bude pokračovat i nadále. Úlohou wingbeka není dávat góly, respektive necítím, že by to měla být na hřišti má hlavní úloha, ale když tomu nějakými body, ať už góly, nebo asistencemi mohu pomoct, jsem za to jedině rád.
Je pozice levého wingbeka tvým postem, nebo by jsi se viděl radši někde jinde?
Hraju tam rád, momentálně je to moje pozice. Rád bych se ale pohyboval také na pravé straně, protože je důležité, aby fotbalista uměl zahrát vícero postů. Každý tým je rád, když má hráče, který dokáže být univerzální. Snažím se tedy o to být více a více univerzálním hráčem, hrát zprava i zleva. Teď sice hraji více na levé straně, to ale neznamená, že bych na tréninku vynechával třeba centry z pravé strany. Snažím se to dohánět, abych případně mohl naskočit na jakoukoliv pozici. Občas mě chce trenér i ve čtyřčlenné obraně vzadu. To hrajeme například teď v reprezentaci.
Dáváš góly hlavou, střelami zpoza vápna, co ale vnímáš jako tvou nejsilnější stránku?
Myslím si, že u gólů mám dobrý čich na prostory, kam by se balon mohl odrazit. Vím, kam mám naběhnout a mám dobrý výběr místa. Určitě je to i rychlost a dynamika. To je na hřišti pro mě velkou výhodou. Z toho plyne i styl naší hry, protože chceme být právě rychlí, dynamičtí a soupeře chceme co nejvíce unavit. Na čem bych ale mohl zapracovat, to jsou vzdušné souboje. Když hrajeme proti vyspělejším a zkušenějším týmům, jako je třeba Zlín, je to ve vzdušných soubojích náročnější. Tohle je tedy věc, kterou bych chtěl ještě zlepšit.
Myslíš si, že herní výkyvy mohou být způsobené i tím, že se tým rezervy téměř každý rok obměňuje?
Je to jedna z možností. Momentálně si ale myslím, že hráči, kteří za naši rezervu hrají, mají s druhou ligou už nějaké zkušenosti. Na těch, kteří už to nějakou dobu hrají je, aby mladší hráče posouvali a motivovali k tomu, aby se co nejdříve adaptovali a dostali se na stejnou úroveň. Aby byli silní a rychlí, o čemž druhá liga vlastně je. Tým, který v posledních zápasech nastupoval, zkušenosti už má. Je tam samozřejmě pár hráčů, kteří jsou mladší a tolik zápasů ještě neodehráli, ale my starší, kteří již máme větší zkušenosti s druhou ligou, se snažíme mladším pomáhat a usnadňovat jim přechod do dospělého fotbalu.
Proti Vyškovu do utkání naskočil i tvůj mladší bratr Ondřej, ty jsi pak do rozhovoru v televizi řekl, že je to váš společný splněný sen, jak jste si to užili?
Je to pravda, je to splnění jednoho z našich snů. Ondra je o tři roky mladší a pravděpodobnost toho, že bychom si spolu zahráli takto brzo, tak velká nebyla. Některým bratrům se to nepovede kolikrát ani na seniorské úrovni. Jsem za to ohromně rád a doufám, že těch příležitostí bude co nejvíce. Musím ale říct, že před bráchou smekám klobouk. Je šíleně pracovitý, obětavý, a to, jak přistupuje celkově k tréninkům a tomu náročnému programu, je skvělé. Má silnou hlavu a furt na sobě pracuje, to jsou jeho silné stránky. To jsou věci, které ho v podstatě dostaly do B-týmu. Věřím, že se realizačnímu týmu tím výkonem, který proti Vyškovu předvedl, odvděčil a že jim ukázal, že na druhou ligu má a že ji může hrát.
A co vaše další společné sny? Jednou spolu třeba v dresu sparťanského A-týmu?
Třeba jednou ano, ale to už je hodně vzdálená budoucnost. Je to sparťanské áčko a to už by byl obrovský sen. Kdyby se to ale jednou povedlo, bylo by to fantastické. Nad tím teď ale tolik nepřemýšlíme, jsme rádi za to, co se teď děje v béčku a že jsme si mohli splnit tento sen. Chceme pracovat i nadále a tímto to ani zdaleka nekončí, jsme teprve na začátku.
Řešíte s Ondrou navzájem své výkony?
Bavíme se o nich v podstatě každý den. Po každém zápase, po každém tréninku. Trávíme spolu hodně času a takovýto vztah, jaký spolu s bráchou máme, má asi málokdo. Jsem rád za to, že fotbal spolu můžeme takto sdílet. Vzájemně si také snažíme poradit a pomoct si. Jsme tu jeden pro druhého.
Je ti dvacet let a pravidelně hraješ druhou ligu. Bereš to jako sbírání zkušeností?
Stoprocentně. Jsou to pro mě skvělé zkušenosti, ta liga je komplexní. Je to silové, rychlé, náročné. Hrají tam hráči, kteří si kolikrát už prošli první ligou a mají velkou kvalitu. Je hodně věcí, ve kterých se ještě musím posunout, ale snažím se z každého zápasu vytáhnout maximum. I z toho, co mi řeknou trenéři, spoluhráči, ale třeba také právě brácha. Takhle by B-tým měl fungovat, je to příprava pro velký fotbal. Chyby se stávají, ale pokud se chceme dostat na vyšší level fotbalu, ať už je to první liga či zahraničí, musíme je odstraňovat. Čím dříve to bude, tím lépe. Své výkony si společně po zápasech analyzujeme, což nás také posouvá.
Pravidelně se účastníme také turnaje Premier League International Cupu, kde se střetáváme s juniorskými týmy z Anglie. Co říkáš na tuto konfrontaci s anglickými celky?
Je to zase trochu něco jiného. Naše druhá liga je více o soubojovosti, zkušenostech a nehraje se tam ani tolik otevřený fotbal. Některé celky proti nám jen brání a my hrajeme do bloku. Tady v tomto je Anglie úplně jiná. Hrajeme proti soupeřům, kteří se chtějí prezentovat podobným fotbalem jako my. To znamená rychlým přechodem do ofenzivy, být co nejvíce na míči. Popravdě mě utkání v Anglii hrozně baví, protože tam můžeme ukázat kvalitu, kterou máme, což je u nás v Česku někdy složitější. S Norwichem jsme prvních dvacet minut trochu spali, potom jsme ale převzali iniciativu my a byli jsme lepším týmem. Kdybychom měli trochu více štěstí, tak zápas třeba i otočíme. Jsou to tedy jiné, ale obrovsky cenné zkušenosti.
Jaké máš cíle s B-týmem do zbytku sezony a jaké máš cíle do budoucna?
Chtěli bychom se určitě v tabulce posunout co nejvíce nahoru, naše současné postavení neodpovídá našim výkonům. Myslím si, že máme být někde jinde. Musíme ale koukat dopředu, v následujících zápasech se chovat tak, jako v těch posledních, pracovat, jako jsme pracovali a výsledky přijdou. Po konci podzimní části bych si představoval, abychom se nacházeli v první polovině tabulky. Trochu v hlavě mám už i derby, které nás ještě na podzim čeká. První derby této sezony se hrálo už ve druhém kole, kde jsme nepředvedli výkon, který jsme chtěli. Slavia byla v hodně aspektech lepší než my a budeme tak chtít otočit karty na svou stranu. Chceme předvést výkon, který bude hodný Sparty. Není to teď pro nás samozřejmě priorita, čekají nás ještě jiná střetnutí, ale v hlavě už to trochu mám. Všichni bychom ten poslední zápas podzimu proti Slavii chtěli vyhrát. Co se týče mých cílů do budoucna, chtěl bych sbírat i nadále minutáž, získávat zkušenosti a co nejdříve se posunout dále. Hodně mi dávaly tréninky s A-týmem, kterých už sem několik absolvoval. Momentálně se však soustředím na přítomnost a na to, co dělám na hřišti. Uvidíme, co bude v budoucnu.

Sdílet

    Další novinky