Je hezké, že můj poslední gól na Letné padl také proti Slovácku a vyhráli jsme 5:2. V ten moment mi to však vůbec nedošlo. Nevzpomněl bych si, i tak je ale nostalgické.
Minulé zápasy nedopadly podle našich představ. Vyhrát takovým výsledkem je klíčové nejen pro sebevědomí týmu, ale i kluků, kteří skórovali. Každou touhle akcí si zvednete sebevědomí.
Levého beka ve čtyřce jsem hrál naposledy snad proti Holandsku na EURU. Tu změnu určitě pocítíte. Měli jsme pár dnů na to natrénovat. Nebylo to stoprocentní, pár chybiček tam bylo. Je samozřejmě rozdíl hrát na tři nebo pět obránců vzadu. Museli jsme se na to adaptovat, jinak vnímat prostory. Nicméně bych řekl, že jsme to zvládli dobře, hru kontrolovali a zaslouženě vyhráli.
Před zápasem jsem mu řekl v tunelu, aby si to užil. To je sen každého kluka – zahrát si na Letné. On to zažil už v sedmnácti, to se ani nám nepoštěstilo. Klobouk dolů. Pogratuloval jsem mu po zápase. Nebál se hrát, nebál se vzít si balón, líbil se mi. Přestože neměl gól ani asistenci, patřil mezi nejlepší hráče na hřišti.
Dnešek nám dodal sebevědomí, ale uklidnění? Tak bych to nenazýval. Na Slavii ztrácíme deset bodů v tabulce. V prvním zápase s Alkmaarem jsme si nevytvořili takovou pozici, jakou jsme chtěli. Jasně, každá výhra dodá seběvědomí, ale všichni víme, že čtvrtek je hodně důležitý. Chceme následující utkání zvládnout a odčinit náš výkon z Nizozemska. V každé soutěži, kterou jsme hráli, jsme chtěli být úspěšní a dojít co nejdále. Ve čtvrtek pro to uděláme všechno.





