Ligová fotbalová asociaceChance Liga
Novinky

Oporou Železné Sparty

Antonín Hojer oblékal rudý dres devatenáct let

Sdílet

Do Sparty přišel v roce 1912 z SK Nusle a v rudém dresu nakonec strávil devatenáct let. Za tu dobu odehrál 483 zápasů, ve kterých vstřelil 123 gólů. Díky tomu je jedním z nejlépe střílejících obránců všech dob. V neděli 20. října si připomínáme 60 let od úmrtí Antonína Hojera.
Hojer si navzdory svému mladému věku brzy zajistil svými výkony trvalé místo v základní sestavě. Zpočátku jako levý záložník, ale už o rok později se usadil na místě pravého obránce, kde plně rozvinul svůj potenciál. Byl to hráč tvrdý a nebojácný, ale nikoli záludný nebo surový. Mezi jeho silné stránky patřil nejen razantní odkop, ale také přesná přihrávka třeba až na padesát metrů. Nechyběla mu technika ani rychlost, a upozorňoval na sebe také jako exekutor trestných a pokutových kopů.
Snad jeho jedinou slabinou či nectností byly časté protesty na adresu rozhodčích. Řečnil, špičkoval a kritizoval jejich výroky, neuměl zkrotit svůj slovní temperament. V únoru roku 1922, tedy v období Železné Sparty, mu vedení klubu po úspěšném zájezdu do Španělska udělilo pochvalu za vynikající fotbalové výkony a současně mu vyměřilo tříměsíční distanc za nesportovní glosování verdiktů sudích. Jenže Hojerovi se po míči stýskalo, a tak požádal o zkrácení trestu se slibem, že příště už se bude chovat slušně. Dobrou vůli tedy měl, ale v zápalu hry byl jeho zlozvyk zřejmě silnější než sebelepší úmysl.
Předností však měl mnohem víc. Mezi ty největší patřila skálopevná věrnost rudému dresu, spolehlivost a obětavost. Uměl potěšit kamaráda drtivým stiskem ruky, jako by mu chtěl říci, že za války v zajetí pracoval jako dřevorubec. Jednou se na tréninku nedohodl s brankářem Peyrem a několik týdnů s ním dokonce nemluvil. Avšak běda, když mu někdo na hřišti chtěl ublížit. Byl to pravý sparťan.
Hned od svých prvních reprezentačních zápasů měl v obraně pevné místo. Kolem něj se vystřídaly desítky hráčů, ale on zůstával. Jeho jméno najdeme v sestavě Československa, které v roce 1919 zvítězilo na Pershingové olympiádě. Nechyběl ani v týmu, který o 11 let později porazil Španělsko 2:0. K cennému vítězství přispěl gólem z penalty proti slavnému brankáři Zamorovi. Reprezentační dres oblékl ve 35 utkáních.
Se Spartou, a zároveň i s vrcholovým fotbalem, se Hojer rozloučil v roce 1931 ve svých 37 letech. Určitě ho těšilo, že ve svém posledním derby s věčným rivalem pomohl k vítězství 2:1.

Sdílet

    Další novinky