Ligová fotbalová asociaceChance Liga
Unlimited.UNLIMITED.

NEZKRÁCENĚ: Vratislav Lokvenc

Příběh člena Klubu ligových kanonýrů s pěti sparťanskými tituly

Sdílet

51 let | Ve Spartě: 1994-2000 | Po konci profesionální kariéry
Fotbal vládl už odmala. Vyrůstal jsem v Náchodě, kde mě táta někde za barákem učil kopat do mičudy. Také hrál fotbal, takže bylo logické, že mě k němu bude vést. Sestra zase chodila na gymnastiku a atletiku. Sport hrál v rodině velkou roli, takže aktovku do kouta a první co následovalo po návratu ze školy – podívat se z okna, jestli už je někdo venku. Vždycky tam někdo byl. A čím víc nás bylo, tím férověji jsme si to mohli rozdat.
Mastili jsme všechno možný. Fotbal, hokej, tenis, různé hry, které jsme si s kluky vymýšleli. Nebo jsme v zimě kromě sáňkování i lyžovali. V Náchodě to je samý kopec a bez vleků to fungovalo jednoduše. Člověk si sjel pouze to, co si předtím vyšlápl. Dnes už to tolik vidět není, hřiště jsou prázdnější, ale já jsem tak vyrůstal do nějakých devíti let, kdy už jsem u baráku zůstal skoro sám. Všichni postupně začínali hrát za Náchod nebo někde jinde za žáky. Nakonec jsem se taky nechal přemluvit.
Přes týden jsem trénoval s kluky z Náchoda. O víkendu jsem na sebe oblékl dres Hradce.
Ve třinácti letech jsem se fotbalově stěhoval do Hradce. I když, bylo to komplikovanější. Přes týden jsem chodil normálně do školy v Náchodě a s tamními kluky jsem také trénoval, protože jsme hráli stejnou soutěž. Jen o víkendu jsem se převlékl do hradeckého dresu. Bylo to samozřejmě trochu divné, ale v těch třinácti jsme si nijak nezáviděli. Kluci mi to na hřišti ani mimo něj nedávali sezřat. Navíc jsem v takovém režimu fungoval jen jednu sezonu, než jsem dodělal základní školu. Pak už jsem se natrvalo přestěhoval do Hradce na internát.
SPARTA iD

Celý článek je dostupný pouze přihlášeným uživatelům s aktivním předplatným Sparta UNLIMITED.

Další novinky