Romantika pohárových večerů

Poprvé od konce října se představíme v MOL Cupu. Co pro nás momentálně vítězství v domácím poháru znamená?
Můžeme vyhrát trofej, takže je to pro nás samozřejmě velmi důležité. Když se podíváme na naše poslední sezony, ten hlad po pohárech je tu neskutečný. V tomto ročníku je MOL Cup nejspíš naší nejlepší šancí trofej získat. Na pohárových utkáních mi vždy přišlo něco opravdu výjimečného. Před každým zápasem víte, že pokud prohrajete, další šanci už nedostanete. Tento druh napětí je podle mě skvělý pro hráče, realizák i fanoušky. Je to takové romantické, vše se rozhodne v ten jeden večer.

Po delší době nás čeká utkání uprostřed týdne. Jsi rád, že trochu vybočíme ze zaběhnutého stereotypu?
Z pohledu hráčů jsou ty anglické týdny samozřejmě oblíbenější, protože více hrajete. My, trenéři, ale chceme mít občas celý tým pohromadě a pořádně pracovat. Od léta do konce zimy je to vždy enormně hektické pro každého v klubu. Po zimní přestávce to bylo zatím velmi dobré, kvalitně jsme potrénovali. Více času jsme strávili na hřišti, pracujeme na detailech. Je to pro nás příležitost posunout se znovu tam, kde chceme být. Hráčům jsme dali také volno, takovou možnost během anglického týdne běžně nemáme. Pohárový zápas nám nyní trochu naruší rytmus, ale jsme zvyklí. Konec konců, nejradši bychom pořád hráli dvakrát týdně, protože to značí úspěchy v Evropě.

V čem konkrétně se liší příprava během anglických týdnů?
Co se týče výkonnosti, detailně sledujeme naši tréninkovou zátěž. Věříme v konzistentnost, nechceme věci měnit týden co týden. Důslednost v tom, co děláme, ale zároveň respekt k individuálním pocitům hráčů – to je podle nás ta správná cesta.

S Duklou jsme se v letošní sezoně potkali už dvakrát. Soustředíte se při rozboru soupeře především na tyto vzájemná utkání? To poslední, listopadové na Julisce, se nám totiž tolik nepovedlo.
Vždy se snažíte odhadnout, jaký přístup soupeř zvolí. Občas je to trochu loterie, protože některé týmy hrají proti nám jinak než proti ostatním týmům. Nejprve se tedy podíváme na naše poslední vzájemné zápasy, a poté na utkání Dukly z poslední doby. S celým realizačním a analytickým týmem probíráme video. Diskutujeme především o útočné fázi, protože v defenzivě je to o něco jasnější, platí tam více pravidel. Přemýšlíme například o tom, jak nás bude soupeř presovat, jestli zvolí střední nebo nízký blok. Dukla má sice několik nových hráčů, ale přesto o ní máme velmi dobrý přehled. Ve finále se však soustředíme především na nás, tak by to podle mě mělo být.

Zmínil jsi soupeřovu hru v bloku. Co je podle tebe klíčem k jeho otevření?
Myslím si, že jednodušší je být destruktivní než kreativní. Hrát v hlubokém bloku se šesti obránci, třemi záložníky a jedním útočníkem – tímto způsobem si to týmy usnadňují. Naši výzvou je tento blok prolomit. Někdy máte štěstí a povede se to v prvních pěti minutách. Jindy, jako proti Budějovicím, musí čekat hodinu. V utkání s Dynamem jsme si vytvořili opravdu dobré šance. Pokud jste důslední ve svém přístupu a neustále vytváříte hrozby, v určitém momentu si míč cestu do sítě najde.

Do šancí jsme se sice dostávali, dlouho se nám je však nedařilo proměňovat.
Občas jsme příliš dychtiví po rychlém řešení problému. Otázky typu: „Proč tohle brankář nechytil? Jaktože teď útočník nedal gól?“ Jenže během té sitauce to není vždy tak černobílé. Když se na zápas s Dynamem podíváme zpětně, zejména první poločas byl z hlediska vytváření šancí velmi dobrý. Naši hráči hledali správná řešení, nebáli se dostávat do jejich formace, přestože byla velmi kompaktní. Měli jsme dobré náběhy do jejich poslední linie, tohle přesně jsme vyžadovali. Chyběla jen efektivita. Ovšem ani naše zakončení nebyla zcela špatná, hráči se snažili umístit střelu na zadní tyč. Pokud má však brankář svůj den, někdy vám ani to nestačí. Musíme uznat, že odvedl dobrou práci – to je ostatně jeho úkol.

Základní sestavu logicky neprozradíš, mohou však v pohárovém utkání dostat šanci hráči s menším zápasovým vytížením?
V týmu panuje konkurence, vytváříme zdravé prostředí. Nikdo si nemůže být jistý, že bude hrát každý zápas, pokud nepodává dostatečně dobré výkony a nemá správnou pracovní morálku. Pak je tu ale taktický aspekt. Chceme vidět některé čerstvé hráče, kteří třeba nedostávali tolik příležitostí. A máme také pár kluků, kteří se v posledním týdnu potýkali s nemocí nebo se teprve vrací po zranění. Při skládání základní jedenáctky tyto aspekty musíme zohlednit. Bez ohledu na to, jak se rozhodneme, vyběhne na hřiště silná sestava.

Jak jsou na tom právě nemocní nebo zranění hráči?
Jsme rádi, že Elias s Imanolem už trénují na hřišti, v plné zátěži ale ještě nejsou. Elias je samozřejmě návratu o něco blíže než Ima. Na Strahov se po nemoci vrátili Márty se Sáďou. A s nějakou virózou se potýkal také Šulo, který bude, věřím, brzo zpátky.