Musíme rozvíjet všechno

Kde se tvoří brankářka? Jak trenéři poznají, že se daná dívka stane gólmankou?
Dříve to bývalo tak, že nám trenéři posílali hráčky, kterým to v poli moc nešlo. Dnes je to jinak, malé holčičky už vědí, že chtějí být brankářkami. Od nejmladších kategorií chceme, aby se holky nebály míče. Důležité je, aby je hra bavila a vybudovaly si k ní vztah. Trenéři mají v tomto věku velkou zodpovědnost. Špatné návyky vštěpené v mladém věku se odbourávají jen těžko.

Už jste to nakousl. Je to tedy tak, že hráčky chtějí do branky více než dříve?
Holky k tomu dnes přistupují jinak. Ženský fotbal už není v plenkách a díky tomu mají holky své vzory. Chtějí se k nim přibližovat a přirovnávat. V ženském fotbale je brankářka velmi žádaným zbožím a každé dívky, která se chce stát gólmankou, si proto velmi vážíme. V každé věkové kategorii máme dvě nebo více kvalitních brankářek.

Kdy se vlastně láme, že hráčka svou pozici brankářky už nebude měnit? Existuje nějaký časový rámec, nebo je to spíše pocitové?
Brankářka se ideálně vyvíjí už od malička. Dívka, která se tomu věnuje déle, bude mít opravdu velký náskok a potom už se to těžko dohání. Setkali jsme se i s případy, kdy hráčka začínala v pozdějším věku, ale vždy je lepší, když s ní můžeme pracovat už od mala.

Jak vypadá trénink brankářky ve Spartě?
Je to o neustálém rozvoji. Musíme rozvíjet všechno – začínáme chycením míče po zemi, z nákroku nebo po ukročení do strany. Když toto zvládá, následuje polovysoký míč a tak dále. Důležité je i rozvíjení obratnosti, rychlosti.

Jaký existuje balanc mezi týmovým tréninkem a tréninkem zaměřeným na chytání? Jak probíhá komunikace s trenéry?
U mladých hráček máme spoustu času na brankářský trénink – většinou 50 minut až hodinu. U starších už je větší část tréninku věnovaná celému týmu, ale samozřejmě máme dost času na to, abychom vše stihli. Například u áčka jdeme na hřiště dříve než zbytek týmu, abychom měli dost času. Na začátku týdne u mě holky tráví více času než k jeho konci, kde je důležité se soustředit na zápasové věci.

Jeden z našich rozhovorů v jarní části sezony byl zaměřen na psychologii. Jak důležitá je u brankářek?
Hlava je nejdůležitější část výkonu. Můžete mít natrénované všechno, ale velmi záleží na tom, jak zvládáte vypjaté situace. Přístup k brankářkám a brankářům je jiný, ale věřím, že jsem si časem vybudoval cit pro řešení různých situací z pozice trenéra. Psychologie je neoddělitelná součást tréninku a proto jsem rád, že ve Spartě máme možnost pomoct holkám s mentální stránkou.

Jaké aspekty hry by gólmanka vycházející z naší akademie měla mít?
Mám to štěstí, že můžu být spojkou mezi všemi ročníky a koordinovat tak tréninkové procesy. Kdybych měl říct prototyp brankářky naší akademie, tak to bude Zuzka Kožuriková a samozřejmě nám dorůstají další. Herní aspekt, kterým se naše gólmanky vyznačují, je hra nohou – rozehrávka, výstavba hry nebo práce s míčem pod tlakem.

Samozřejmě nesmíme zapomínat na to, že musí umět chytat. (směje se) Nebát se míče, dobře se postavit a chytit míč. Důležité je i dirigování hry.