Menstruace je běžnou součástí života sportovkyň, v tréninkovém prostředí se o ní ale stále nemluví úplně snadno. Pro sportovkyni může být nepříjemné říct, že ji něco bolí, nemá obvyklou energii nebo potřebuje upravit zátěž. Trenér/ka si zase nemusí být jistý/á, zda téma vůbec otevřít, jaká slova případně zvolit a zda takovým rozhodnutím nepřekročí osobní hranice sportovkyně. Důsledkem pak může být omezená komunikace, vzájemné mlčení a nepříjemné pocity. Dalo by se tedy říct, že sportovkyně čeká, zda se trenér/ka zeptá, a trenér/ka naopak očekává, zda se sportovkyně ozve sama.
Podobné situace popisují také vědecké studie. Sportovkyně zmiňují stud, obavu ze zlehčování, nedostatek znalostí nebo pocit, že je menstruace příliš soukromé téma. Zvlášť citlivá pro ně může být komunikace s mužským trenérem, u kterého nevědí, jak zareaguje, nebo zda jim porozumí. Dle studií může být nejistota i na druhé straně. Trenér bez osobní zkušenosti se může obávat, že položí nevhodnou otázku a sportovkyni uvede do rozpaků. Právě proto je důležité, aby se mužští trenéři o téma aktivně zajímali a vzdělávali se v něm. Nemusí znát všechny odpovědi. Svým klidným, otevřeným a přirozeným přístupem mohou sportovkyním ukázat, že menstruace není tabu, a že je v pořádku o ní mluvit.
Co nám říkají naše hráčky?
V interním dotazníku jsme se našich hráček ptali, s kým z realizačního týmu je jim o menstruaci nejkomfortnější hovořit. Mohly přitom označit více lidí. Výsledky ukazují, že se nejčastěji obracejí na odborné členy realizačního týmu, zatímco trenér/ka nebývá jejich první volbou.
To neznamená, že by trenér/ka měl/a zastávat roli fyzioterapeuta či lékaře nebo být člověkem, kterému hráčka sdělí všechny podrobnosti. Ukazuje to spíše, jak důležité je nabídnout v rámci realizačního týmu více bezpečných cest. Někdo se obrátí na fyzioterapeuta, jiný na psychologa a další přímo na trenéra/ku. Trenér/ka je ale zároveň osobou, která rozhoduje o podobě tréninku nebo aktuální zátěži hráčky. Jejich reakce proto významně ovlivňuje, zda se hráčka příště ozve nebo své obtíže raději skryje.
Jak téma otevřít?
Nejlepší je menstruaci normalizovat v rámci celého týmu a nečekat až na konkrétní problém. Sportovkyně by měly předem vědět, že mohou menstruační obtíže s realizačním týmem řešit, na koho se mohou obrátit, a že nemusí sdílet intimní detaily. Trenér/ka může jednoduše říct: „Pokud se kvůli menstruaci necítíte dobře nebo potřebujete upravit zátěž, můžete to říct mně nebo komukoli z realizačního týmu, komu důvěřujete.“ Tím otevírá dveře k otevřené komunikaci, ale žádnou ze sportovkyň nenutí, aby o tom ihned mluvila.
Praktickou pomůckou může být zavedení jednoduchého semaforu do tréninkového procesu, díky kterému sportovkyně nemusí pokaždé podrobně vysvětlovat, co prožívá. Zelená znamená, že je v pořádku a může trénovat bez omezení. Žlutá signalizuje, že potřebuje upravit intenzitu či objem. Červená upozorňuje na výrazné obtíže, při kterých je potřeba zátěž přerušit a případně zapojit rodiče, fyzioterapeuta nebo lékaře. Konkrétní význam jednotlivých barev je vhodné s týmem předem domluvit, aby sportovkyně věděly, jak informaci předat, a trenéři, jak na ni reagovat.
Pokud sportovkyně téma sama přinese, pomáhá stručná, klidná a věcná reakce od trenéra/ky, která je zaměřená na řešení. Místo vyptávání „A proč?“ nebo zlehčujícího „To zvládneš“ může trenér/ka odpovědět: „Rozumím. Co ti dnes pomůže?“, „Pojďme upravit zátěž.“ nebo „Díky, že to říkáš včas.“ Pro trenérské rozhodnutí často stačí vědět, co sportovkyně aktuálně potřebuje a zda je schopná bezpečně trénovat. Sportovkyně nemusí vysvětlovat intenzitu krvácení ani další osobní podrobnosti.
Stejně důležité je vyhnout se vtipům, zpochybňování a automatickým domněnkám. Ne každá dostavená menstruace znamená omezení, a ne každá sportovkyně prožívá cyklus stejně. Cílem není řídit trénink podle menstruačního kalendáře, ale pracovat s konkrétní sportovkyní a jejími aktuálními symptomy. Pokud se objevují výrazné bolesti, velmi silné krvácení, opakované vynechávání menstruace nebo jiné zdravotní obtíže, patří jejich řešení do rukou gynekologa.
Trenér/ka tedy nemusí být odborníkem na menstruační cyklus ani znát všechny odpovědi. Potřebuje vytvořit prostředí, ve kterém se sportovkyně nemusí bát promluvit. Někdy stačí jediná klidná reakce. Reagujme na potřebu, nevyžadujme podrobnosti. Bezpečí podporuje otevřenou komunikaci, která pomáhá chránit zdraví i dlouhodobý výkon.
Odkud čerpáme?
Bergström, M., Rosvold, M., & Sæther, S. A. (2023). "I hardly have a problem […] I have my period quite rarely too": Female football players' and their coaches' perceptions of barriers to communication on menstrual cycle. Frontiers in sports and active living, 5, 1127207. https://doi.org/10.3389/fspor.2023.1127207
von Rosen, P., Ekenros, L., Solli, G. S., Sandbakk, Ø., Holmberg, H. C., Hirschberg, A. L., & Fridén, C. (2022). Offered Support and Knowledge about the Menstrual Cycle in the Athletic Community: A Cross-Sectional Study of 1086 Female Athletes. International journal of environmental research and public health, 19(19), 11932. https://doi.org/10.3390/ijerph191911932
Höök, M., Bergström, M., Sæther, S. A., & McGawley, K. (2021). "Do Elite Sport First, Get Your Period Back Later." Are Barriers to Communication Hindering Female Athletes?. International journal of environmental research and public health, 18(22), 12075. https://doi.org/10.3390/ijerph182212075
Liebrenz, E., Smith, A., Liebrenz, M., Colangelo, J., & Buadze, A. (2026). "Every Woman Has a Different Cycle and Feels Differently": A Qualitative Study of Athlete-Centred Perspectives on Menstrual Cycle Symptoms and Management in Female Endurance Sports. Sports (Basel, Switzerland), 14(5), 173. https://doi.org/10.3390/sports14050173
Verhagen, E., Ferrer, E., Antero, J. D. S., Bahtijarevic, Z., Barlow, A., Bolling, C., Gabarro, M., Harrison, M., Jarrin, P., Janse de Jonge, X., Paternotte, E., Tomás, R., Jimenez, C., Keay, N., Lewin, G., van den Steen, E., & Elliott-Sale, K. (2025). UEFA consensus statement on menstrual cycle tracking in women's football. BMJ open sport & exercise medicine, 11(3), e002769. https://doi.org/10.1136/bmjsem-2025-002769
