Projezdíme celý svět: Athény

Zatímco v Praze už ráno skoro škrabeme okna, tady se nám po necelých třech hodinách letu vlije do kabiny letadla teplý vzduch. No, už jsem si stihli odvyknout. Bundu můžeme s klidným svědomím nechat v kufru.

Z letiště se do centra nejjednodušeji dostanete metrem nebo autobusem. Cesta vás pravděpodobně zavede rovnou na náměstí Syntagma, kterému vévodí budova řeckého parlamentu. To pravé místo pro první gyros? Pita placka, maso, rajčata, cibule, omáčka a hranolky přímo uvnitř. Jednou rukou jíte, druhou si přidržujete papír, aby vám nic neuteklo. Pod vámi už totiž určitě čeká pár zvědavých pozorovatelů.

Kočky jsou v Athénách prakticky všude: na schodech, na zídkách, pod stoly restaurací i mezi starověkými sloupy. A klidně si počkají, jestli z vašeho gyrosu něco neupadne.

Ať už přiletíte v jakoukoli denní dobu, nic nezmeškáte. Řecký život se, podobně jako v dalších jihoevropských zemí, pořádně rozjíždí až po setmění, kdy se ulice naplní a restaurace teprve začínají chystat stoly. Večeře v deset večer tu nikoho nepřekvapí.

Než se vydáme na pořádnou prohlídku hlavního města Řecka, poprosili jsme o pár tipů někoho, kdo už v Athénách pár týdnů bydlí. Kaan Kairinen od léta obléká dres AEK. „Abych byl upřímný, zatím jsem neměl moc času město prozkoumat,“ přiznal finský maestro, který se svým týmem bojuje také v Lize mistrů. Pár míst ale přeci jen vyjmenoval, tak pojďme jeho stopy následovat.

Hned za už zmíněným parlamentem se rozkládá Národní zahrada, zelená oáza uprostřed rušného města. Ve stínu stromů se dá na chvíli zapomenout na rušný athénský provoz a projít se až k místu, kde se psala sportovní historie. Panathénský stadion (Panathinaiko) hostil v roce 1896 první novodobé olympijské hry. Dráha tu měří pouhých 191 metrů a její zatáčky jsou tak ostré, že by si na nich dnešní sprinteři nejspíš zlámali kotníky.

Pokračujeme dál na západ k chrámu Dia Olympského. Z kdysi monumentální stavby dnes stojí jen několik obřích sloup, přesto budí respekt. Na jeho dokončení čekali Athéňané přes šest set let. Vám stačí vystát pár minut ve frontě, a pokud jste občanem EU mladším 25 let včetně, máte na památky spravované řeckým ministerstvem kultury vstup zdarma. Jen si nezapomeňte občanku či pas.

„Akropole je nutnost,“ vzkazuje Kaan a těžko mu oponovat. Skalní návrší s Parthenónem je vidět z velké části města. Západ slunce a večerní osvětlení láká návštěvníky z celého světa, ale doporučujeme si radši přivstat, ať se vyhnete davům. Dospělé vstupné činí 30 eur, stačí si ho zarezervovat na oficiálních stránkách Hellenic Heritage.

Pod severním svahem Akropole se rozprostírá Plaka, nejstarší čtvrť Athén. Úzké uličky plné obchůdků se suvenýry a stoly taveren vyskládané na schodech. Právě tady Kaan doporučuje usednout k dobrému jídlu. Když už jsme u toho, nevynechejte souvlaki, musaku nebo talíř tzatziki s čerstvým pečivem. A k tomu sklenku něčeho studeného!

Kdo si myslí, že Praha je kopcovitá, bude v Athénách překvapen. V některých čtvrtích chodíte prakticky pořád nahoru a dolů, ulice se mění ve schody a schody zase v ulice. Lýtka to ocení až druhý den, výhledy ale stojí za to prakticky pokaždé.

Ten nejlepší nabízí Lykavittos, poslední z Kaanových tipů a nejvyšší vrchol v centru města. Nahoru se dá vyšlápnout pěšky, nebo se svézt lanovkou. Odměnou je pohled na celé Athény až k moři, s Akropolí jako na dlani. Nejhezčí je to tu ale při západu slunce.

Z vrcholu také pochopíte, proč athénská tramvaj nejezdí všude. Koleje by se mezi kopci jen těžko proplétaly. Tramvaj se proto drží hlavně pobřeží, do centra zajíždí jen jednou linkou. Ale k tomu se ještě vrátíme.

Od první novodobé olympiády přeskočíme o 108 let dopředu. V roce 2004 se hry do Athén vrátily a ve městě po nich zůstala řada sportovišť. Nejznámějším je olympijský park OAKA na severu města s ikonickou klenutou střechou od Santiaga Calatravy.

Hlavní stadion je už po několik let provizorním domovem Panathinaikosu, který zde před dvěma měsíci přivítal i Hradec Králové. Fanoušci „Trojlístku“ už však vyhlíží nový svatostánek, který má být dokončen před začátkem příští sezony ve čtvrti Votanikos.

Zajímavější proměnou si prošlo staré letiště Ellinikon na jihu města. Když ho v roce 2001 nahradilo nové mezinárodní letiště, zůstaly tu opuštěné haly, ranveje a k nim i olympijská sportoviště, mezi nimi třeba kanál pro vodní slalom. Ještě před pár lety to byl ráj pro milovníky urbexu.

To už ale neplatí. Na místě dnes vyrůstá jeden z největších developerských projektů v Evropě s mrakodrapem, byty i obchodním centrem. V srpnu se veřejnosti otevřel Ellinikon Sports Park s atletickým stadionem, fotbalovými hřišti i tenisovými kurty. Kde dřív přistávala letadla, dnes běhají Athéňané.

Slíbili jsme vám léto, tak pojďme k moři. Z náměstí Syntagma vás tramvaj sveze dolů na pobřeží, kde se napojíte na linku, která vede podél celé athénské riviéry. Na jih vás doveze až do Vouly, kde si můžete smočit nohy nebo se rovnou vykoupat. Voda má v říjnu pořád příjemných dvacet a něco stupňů, takže plavky do kufru rozhodně přibalte.

Opačným směrem vede tramvaj do Pirea, největšího řeckého přístavu a domova našeho čtvrtečního soupeře. Olympiakos tu hraje na stadionu Georgiose Karaiskakise, který leží jen pár kroků od pobřeží. Tramvaj u něj má dokonce vlastní zastávku, hned vedle je i stanice metra Faliro.

Pozor! Tramvají a metrem se sice dostanete až ke stadionu, pro fanoušky Sparty je však určený meeting point na vydlážděném místě před Panathénským stadionem. Odtud vás na stadion Olympiakosu odvezou speciální autobusy, jejichž jízdné je součástí vstupenky do našeho sektoru. Jde o jedinou garanci, že se na stadion bez problémů dostanete. Přesně tak si to totiž řecká strana vyžádala, navzdory našim žádostem o přívětivější podmínky.

Užijte si slunce, moře, taverny i starověké památky. A ve čtvrtek ve 22:00 místního času (v Athénách si přičtete jednu hodinu navíc) všichni na svých místech.