Chci být co nejlepší spoluhráčka

Jak sis užila zimní pauzu? Kde si ji strávila?
„Moc jsem si ji užila. Strávila jsem jí v Anglii s mými rodiči. Vždycky jsme jako rodina měli sen jednou strávit Vánoce a Silvestr v Londýně. Viděli jsme tři zápasy Premier League – Tottenham proti Evertonu, West Ham proti Arsenalu, a ještě Nottingham Forest proti Manchesteru City.

Vždycky byl můj sen být na zápase Manchesteru City. Jsem fanoušek od mých osmi nebo devíti let, dokonce jsem vždycky měla v pokojíčku jejich šálu. Bylo super si ji konečně vzít na jejich zápas. Byl to splněný sen."

Slavít Vánoce po „americku"?
„Ano, ráno 25. prosince. Letos to bylo moc hezké, protože rodiče koupili malinký stromeček, pod kterým jsem ráno měla dárečky. Moc se mi to líbilo."

Ty už jsi ve Spartě dva roky. Když jsi sem před dvěma lety přišla, co byl tvůj plán?
„Rychle se aklimatizovat a cítit se tady jako doma. Chtěla jsem být dobrou spoluhráčkou pro ostatní a zároveň pomoct Spartě co nejvíce. Tohle se se mnou nese celou dobu, chci být co nejlepší spoluhráčka a chci Spartě pomáhat víc a víc."

Která ze spoluhráček ti pomohla nejvíce?
„Eva Bartoňová. Je to nejgeniálnější fotbalistka, se kterou jsem kdy hrála. Ví toho o fotbalu opravdu hodně. Radila mi, co mám změnit na své hře. Zároveň tím, že hrála v Itálii, tak věděla, jaké to je hrát v zahraničí. Opravdu hodně mi pomohla."

Co tvoje rodina? Nebylo pro ně těžké tě nechat samotnou odjet do Evropy?
„Bylo to pro ně těžké. Už když jsem byla malá, tak jsem o tomhle snila. Žít v zahraničí a hrát tam fotbal. V tom mě vždy podporovali a teď, když je to realita, jsou na mě pyšní. Samozřejmě mi neřekli „V pohodě, běž bydlet sedm tisíc kilometrů od nás.“ Jsem jedináček, takže to pro ně není jednoduché, ale podporují mě a snaží se mě navštěvovat co nejčastěji."

Jakou roli hraje právě tvoje rodina v tvé kariéře? Je to jejich podpora, co tě posouvá dál?
„Určitě. Chtějí, abych si šla za svým snem. Jako rodiče udělali všechno, co mohli, abych teď mohla být tady. Vozili mě na tréninky tam a zpět 2 hodiny každý den. Zároveň se starali o to, abych mohla jet na všechny turnaje a zápasy."

Ty jsi už v jednom našem rozhovoru označila gól proti Slavii na Letné jako nejsilnější moment ve sparťanském dresu. Jaký je ten druhý nejsilnější?
„Můj první zápas v kvalifikaci do Ligy mistryň. Je to sen každé hráčky – hrát v Lize mistryň. Vystupovat z tunelu na Letné a vidět, že nás fanoušci přišli podpořit. Potom když Lachy dala gól, tak to pro mě bylo hrozně emotivní. I když jsme nakonec zápas prohráli, tak mít možnost si zahrát byl splněný sen."

Když to vezmeme z druhého konce. Jaký byl ten nejtěžší moment?
„Určitě finále poháru minulý rok. Vedly jsme, ale poté jsme prohrály na penalty. Je hrozný pocit, když víme, že jsme měly na lepší výsledek. Každá prohra mrzí, ale tady špatný pocit podpoří to, že jde trofej."

Když se podíváme do budoucnosti. Jaký moment by překonal tvůj gól v derby, první zápas v Lize mistryň, prostě vše ostatní?
„Tady je odpověď jasná. Zvednout nad hlavu trofej pro mistryně ligy. Pro to každý den makáme. Všechny na to neustále myslíme. Víme, že jsme toho schopné. Tohle je něco, co mi jako odpověď na tvou otázku okamžitě naskočí – zvednout společně se spoluhráčkami ligovou trofej."

My jsme momentálně v přípravě s novým trenérem. Jaké máš zatím z přípravy pocity?
„Moc si to užívám. Hned první den, kdy jsme se všichni pohromadě viděli, nám ukázal prezentaci o stylu hry, který chce, abychom hrály. Víme, že pokud takto skutečně budeme hrát, tak budeme velmi dobré. Absolutně věřím v jeho filozofii. Je skvělý v dávání zpětné vazby. Řekne ti, co udělat příště lépe a myslí u toho na to, aby nám pomáhal. Chce pro nás to nejlepší. Je pro něj velmi specifické, že nám oznámí, na čem přesně budeme pracovat. Máme velmi detailní plán a ladíme každé detaily na naší hře."