Nový trenér A-týmu žen: Martin Masaryk

Sparta je největší klub v České republice. Je to pro mě velká výzva. Jsou tu fantastické hráčky, které fungují na profesionální úrovni. Chtěl jsem se posunout v kariéře dál. Přišla nabídka od pana Žovince a taková nabídka se neodmítá. Jsem šťastný, že můžu pracovat v klubu, jako je Sparta.

Sparta je nejlepší klub v České republice a žádné jiné cíle než být první v lize a vyhrát pohár ani nemůže mít. Stejně tak to mám já, chci být první na obou frontách. Co se týká kádru, holky mám napozorované z videoanalýz. Viděl jsem na videu osm zápasů. Osobně jsem se s děvčaty ještě neviděl, ale velmi se těším, až je uvidím osobně. Myslím si, že až se poznáme a nastavíme si nějaká pravidla, může to velmi dobře fungovat.

Chci Slovanu poděkovat za to, že jsem mohl ve velmi mladém věku převzít klub na nejvyšší úrovni. Působil jsem jako šéftrenér a zároveň trenér A-týmu žen. Dalo mi to velké zkušenosti. Ve 25 letech jsem vedl tým na mezinárodní scéně. Hráli jsme ženskou Champions League. Zkušenosti jsou nenahraditelné. Momentálně je mi 29 let a věřím tomu, že své zkušenosti budu nadále rozvíjet ve Spartě.

V každé zimní nebo letní přípravě jsme se Slovanem hráli přátelská utkání s českými celky. Ne Se Spartou nebo Slavií, ale třeba Slovácko bylo náš tradiční soupeř v přípravě nebo Lokomotiva Brno. Hodně slovenských hráček hraje v českých klubech, například v Liberci, v Dukle Praha. Informace mám dostačující a teď ve Spartě získám ještě větší obzor.

Velmi rád hraju ofenzivně a mám rád míč pod kontrolou. To budu vyžadovat i od svých hráček, aby byly neustále aktivní od první do poslední minuty. Chci, abychom na hřišti dominovali a zároveň, aby se holky bavily fotbalem a vyhrávaly.

Po skončení hráčské kariéry jsem šel studovat FTVS v Bratislavě. Začal jsem studovat obor trenérství. Při studiu jsem začal pracovat jako asistent trenérky ženského týmu ve Slovanu Bratislava. Pak trenérka skončila a já jsem dostal možnost ve 25 letech převzít celý ženský fotbal ve Slovanu. V tomto věku a v mé pozici se taková nabídka neodmítá. Za ty čtyři roky, kdy jsem byl hlavní trenér, Slovanu děkuji a teď je přede mnou nová etapa. Moc se těším.

Ne, studium na vysoké škole a byli talentovanější hráči než já. Nedalo se skloubit profesionálně trénovat na takovéto úrovni a hrát fotbal ve druhé či třetí lize. Níže už jsem nechtěl, protože by to bylo mnohdy spíš o zranění. Víc jsem se zaměřil na trénování než na hráčskou kariéru.

To jsou úžasné zkušenosti, v takto mladém věku se dostat k těmto týmům. Campus Bayernu Mnichov a celé to tréninkové centrum… Je nádhera to vidět. Doporučil bych každému trenérovi tam jet, vzdělávat se a vidět to. Měl jsem tu možnost díky tomu, že v AC Milan i Bayernu Mnichov hrají slovenské reprezentantky. Ukázaly mi, jak to tam funguje, viděl jsem tréninkový proces a mluvil s lidmi, kteří dělají ženský fotbal v jiné zemi. To je k nezaplacení. Určitě bych se rád nadále rozvíjel podobným způsobem.

Psali jsme si, ale ještě ne, že jsem oficiálně ve Spartě. Já jsem mu gratuloval k podpisu, on mě zatím ještě ne, tak čekám, že to přijde (směje se). Psali jsme si také na narozeniny a svátky. Psával jsem mu také, když byl v Žilině, jak se mu daří a tak. Měli jsme spolu klasický kamarádský kontakt.

Ano, ano. Velmi často na to někdo poukazuje. Z jedné strany je to milé. Doufám, že to jméno nebude problémem a všechno pojede tak, jak má.