Věřím v práci trenéra Jílka

Jak všichni vidí, problémů máme nadále spoustu. Kdybych měl některé jmenovat, bude to velký zraněný počet hráčů, vůdcovství na hřišti i mimo něj, nemáme jasnou osu mužstva. Na těchto věcech se snažíme co nejvíc pracovat a snažíme se tyto problémy odstranit. Když vidím Spartu ve středu tabulky, nekouká se mi na to dobře. Jsem ale s týmem každý den a věřím v to, jak trenér Jílek pracuje s týmem. Vidím, co od hráč vyžaduje, jak s nimi komunikuje. Naše situace není jednoduchá, očekávání jsou jiná, ať už na herní projev nebo výsledky. Takže ta kritika, která se momentálně nese na hráče, trenéra i na mě je absolutně oprávněná, sedmé místo je nedůstojné. Věřím ovšem tomu, že s trenérem Jílkem půjdeme nahoru. Ale samozřejmě teď už je nejvyšší čas, aby trenér a hráči ukázali, že společně pospolu jít můžou.

Co se týče sportovního úseku a posil, tak to je jednoznačně moje zodpovědnost. Transfery jdou za mnou. Co se týká skautingu, to je také moje zodpovědnost. Ve skautském oddělení máme čtyři lidi, Jirku Rosického, Václava Černého, Michala Zacha a Radka Kováče. Ten má na starost naše hráče po hostování, aby neztratili pouto se Spartou. Co se týče posil, v počátku musí být vždy trenér, se kterým si s výhledem jednoho nebo dvou přestupových období vyhodnotíme, kde potřebujeme posílit. Od toho se začíná. Pak máme jasná kritéria výběru hráčů. Je to dlouhý proces.

Řešíme to a je to pro mě velké téma. Musíme mít v oddělení jasný systém. Pro nás všechny je zásadní mít k dispozici zdravé hráče. Dennodenně se bavíme o tom, co bychom mohli udělat lépe, kde se zlepšit. Před začátkem sezony přišli dva noví fyzioterapeuti a kondiční trenér, kteří mají jednoznačně rozdělené úkoly a zodpovědnost. Udělala se změna i na lékařském postu. Všechno to zastřešuje Ben Ashworth. Je to jeho zodpovědnost.

S trenéry našich dalších týmů se pravidelně scházíme, jsem o všem dobře informovaný. Myslím, že ta spolupráce funguje dobře. I spolupráce A-týmu s B-týmu, kdy naši hráči chodí pomáhat rezervě. S trenérem Kotalem se vždy bavím o tom, jestli to kluci berou za správný konec a chtějí týmu pomoct. Výkonnostně někdy to není ideálně, protože třeba dlouho nehráli nebo jsou po zranění, ale už jen tím, že tma jsou, pomáhají těm okolo. Zatím to funguje dobře. Vývoj B-týmu i dorostenců mě hodně zajímá i pro plánování kádru, protože se chci vždy nejdřív dívat do vlastních řad, kde nám dorůstají hráči. Až když nikoho takového nenajdeme, vstupujeme na trh.