V čem bude přínos nové organizace přípravek ?
Určitě v tom, že pomůžeme partnerským klubům s výchovou hráčů. Sami si tím zároveň výrazně zvyšujeme počet dětí, které budeme mít pod kontrolou již od těch nejmenších, aniž bychom je vytrhávali z jejich přirozeného prostředí.
Proč jste se rozhodli jít touto cestou a zároveň zrušit kategorii U6?
Po mnohaletých zkušenostech práce s nejmenšími dětmi nám tato cesta dává největší smysl. Je to unikátní cesta z českého pohledu, ale ve světě u těch nejlepších akademií je běžná. Už v roce 2019 jsme zrušili kategorii U5 a nahradili jsme ji sítí kroužků Sparťanské fotbalové školičky ve ve více než padesáti pražských školkách. Dalším logickým krokem je zrušení kategorie U6, respektive její rozptýlení právě do partnerských klubů. následuje zrušení kategorie U6. Chceme děti nechat fotbalově rozvíjet v jejich přirozeném sociálním prostředí, tam kde vyrůstají, kde mají kamarády. A kde to samozřejmě mají nejblíž ze školky a ze školy, aby to pro rodiče nebylo tak časově náročné.
Zmínil jste trendy ve světě. Tak kde jste se inspirovali?
S touto myšlenkou jsme si pohrávali již delší dobu a utvrdily nás v ní zkušenosti z nejlepších světových akademií. Máme vysledováno, že přípravkové kategorie tam začínají přibližně na úrovni kategorie U8, někde i U9. Bayern Mnichov dokonce v nejbližších letech plánuje revolučně začínat až od kategorie U11. Na tak razantní změnu ale zatím v České republice nejsme připraveni. Další věc je, že z našich dlouholetých statistik vyplývá, že tým se vytváří až kolem kategorie U9, do té doby prochází velkými změnami.
Které kluby jsme za partnerské vybrali a proč?
Dlouhodobě spolupracujeme s Motorletem a Tempem Praha, k nim nově přidáváme Admiru Praha. To jsou pro nás kluby, kde spolupracujeme na úrovni od nejmenších dětí, přes žákovské a případně i dorostenecké kategorie. Mají pro nás strategickou polohu, velkou tradici a dlouhodobě kvalitně pracují s mládeží. Nově jsme pak zařadili mezi partnerské kluby i Modřany, Dolní Břežany, Zličín a Loko Vltavín. To jsou kluby, kde chceme trenérsky pomoci, vnímáme totiž, že největší problém pro tyto menší kluby je nedostatek trenérů. Celkově jsou pak kluby strategicky rozmístěné tak, aby to děti ze všech stran Prahy měly do některého z nich blízko a zároveň spádově navazují na mateřské školky, ve kterých probíhají naše kroužky.
Když budu mít ratolest v jednom z partnerských klubů, jak se to projeví?
Minimálně v tom, že dítě bude pod vedením i sparťanského trenéra. Naši trenéři budou u těch nejmenších kategorií aktivně vypomáhat. Další výhodou je, že Vaše ratolest bude pod neustálým drobnohledem našich sparťanských trenérů a může kdykoliv po dohodě s kluby vyzkoušet trénink nebo zápas ve Spartě.
Hlavní motivací je tedy rozšířit si síť dětí, jejich ž vývoj Sparta sleduje?
Obecně to vnímáme tak, že chceme rozšířit základnu těch nejmenších dětí v malých klubech, kde by jinak mohly nastat různé organizační problémy, zvláště v této „covidové“ době. Samozřejmě z toho pro nás, pro celý fotbal, může plynout benefit v tom, že vychováme víc kvalitních mladých fotbalistů nebo jim jen pomůžeme získat do budoucna vztah k pravidelným sportovním aktivitám. Další věcí je to, že jsme mívali v ročníku U6 i šedesát nebo osmdesát dětí a z kapacitních a organizačních důvodů jsme tým museli po půl roce razantně zmenšovat a to je problém. V tomhle věku vybrat ze šedesáti dětí dvacet, a neudělat chybu, to je téměř nemožné.
Kolik dětí se vlastně z jednotlivých věkových kategorií udrží ve Spartě až do dospělost i ?
Tyhle statistiky jsme si dělali právě v rámci plánu rušit na Strahově kategorii U6. A ta čísla vyšla poměrně zásadní. V kategorii U6 se bavíme třeba o 17 procentech dětí, které se posunou do vyšších kategorií, což je pořád velké číslo, ale když jejich cestu sledujete dál, ta úspěšnost je čím dál nižší. Naopak když se podíváte do kategorie U9, tak ta úspěšnost dětí je mnohem vyšší, kolem 44 procent z nich se dostane do nejvyšších týmů. Aktuálně v B-týmu působí 6 hráčů, kteří jsou ve Spartě od kategorie U9 nebo i déle. V A-týmu je to například Tomáš Wiesner nebo Franta Kotek. Spousta dalších „sparťanských dětí“ pak běhá po hřišti v jiných ligových dresech. I tato statistika ukazuje, že je správné nechat děti delší dobu v jejich přirozeném prostředí.
