Martin Frýdek se nové sezony nemůže dočkat. Aby ne, tu minulou mu totiž předčasně ukončil otřes mozku, který ho s velkou pravděpodobností připravil i o evropský šampionát ve Francii.
Už je všechno v pořádku?
Už se cítím dobře a doufám, že se mi už zranění budou vyhýbat.
Jde pro to něco dělat? Hraješ opatrněji?
Vždycky do všeho vletím jako blázen a nepřemýšlím nad tím, co by se mohlo stát. Zranění jsou asi náhoda.
Je možné to změnit a nechodit do soubojů tak bezhlavě?
Určitě ne, asi jsem tak nastavený, že do všeho chci jít naplno. Zranění k fotbalu ale patří.
Nedíváš se ani na to, s kým do souboje jdeš? Jestli je soupeř větší, nebo silnější...
Ne, to při zápase asi nikdo. Na to není čas.
I díky tomu vídáš často žluté karty. Lze nějak pracovat na tom, aby jich ubylo?
Sám moc dobře vím, že jich v minulé sezoně bylo až moc. Chtěl bych, aby jich bylo méně. Určitě ale kvůli tomu nebudu měnit styl hry.
„Nehrál jsem snad jen v bráně“
Během minulé sezony jsi dost cestoval sestavou. Řešili jste s trenérem, na kterém postu budeš nastupovat?
Vždycky záleží na trenérovi, aby rozhodl, kde tým potřebuje, abych pomohl. Na tom bude záležet nejvíc.
Tobě je jedno kde hraješ? Nebo máš svůj oblíbený post?
Cítím se dobře tam, kde je potřeba, abych hrál. Jsem rád, když můžu nastoupit, a je mi jedno, kde to bude.
Směřovala k nějakému konkrétnímu postu příprava?
Směřovalo to ke středu zálohy, i proto, že se zranil Vašon.
Troufnul by sis třeba i na levé křídlo, které je po Láďově odchodu volné?
To není otázka na mě, ale na trenéra. Ale je pravda, že jsem tam taky hrával. Ale vlastně, kde jsem nehrával... Snad jen v bráně.
„O Ligu mistrů se popereme“
Jak moc velkou motivací je Liga mistrů?
Obrovská. Každý u nás v kabině by ji chtěl hrát. Popereme se o ni, co to půjde. První je zápas se Steauou, až potom můžeme přemýšlet co dál.
V cestě ale nestojí úplně jednoduší soupeři…
Jednoduchého soupeře už v evropských pohárech nedostanete, o čemž jsme se přesvědčili minulou sezonu v Evropské lize. Odehráli jsme tam několik těžkých zápasů a máme o to víc zkušeností. Doufám, že letos budou na naší straně.
Každopádně i štěstí může hrát svou roli, že?
Štěstí je ve fotbale potřeba vždycky. Když bude stát na naší straně, bude to určitě lepší.
Jak proti Bukurešti vidíš naše šance?
Vidím to tak, že šance mají oba dva týmy stejné. Je to vyrovnané. Doufám, že domácí zápas vyhrajeme a do Rumunska odjedeme s dobrým výsledkem.
„Christian a konkurence? Jenom dobře!“
V přípravě ses v áčku potkal s mladším bratrem Christianem. Uváděl jsi ho mezi nové spoluhráče?
On to ani nepotřeboval. Kluci se s ním sami seznámili, navíc většinu mladších spoluhráčů zná ze Strahova.
Dával jsi mu nějaké rady?
Asi jsem mu něco říkal, ale nic velkého. Sám ví, jak se má chovat, je vycepovaný od našich. Rady nepotřeboval.
Nebyl zklamaný, že se přesunul zpět do devatenáctky?
To si nemyslím. To, že s námi mohl trénovat, pro něj něco výjimečného. V zimní přípravě tu třeba bude znova.
Co když se stane tvou konkurencí?
Tak to bude jenom dobře.