Rudolf Baťa (ne)opouští Spartu

„Někdo už se mě ptal, jestli nepůjdu do předčasného důchodu, ale mně se ještě nechce. Mám rád lidi kolem sebe, potřebuji společnost a pracovní šrumec. Stále mě to baví. A snad také pořád mohu „mé“ Spartě v lecčems pomoci,“ říkal Rudolf Baťa v rozhovoru pro Sparta do toho! na začátku září roku 2012, kdy slavil své 85. narozeniny. O dva a půl roku později, v dubnu roku 2015, byl uveden do síně slávy českého fotbalu.

V květnu roku 2017 se definitivně rozhodl odejít do důchodu. „Děkuji za přátelství i za spolupráci za ta dlouhá léta. Neloučím se, budu vás dál navštěvovat na Letné,“ řekl „Rudy“ při setkání se svými kolegy v poslední den svého sparťanského „angažmá“.

Hokejovým světem uznávaný rozhodčí, později i významnými zahraničními osobnostmi respektovaný fotbalový funkcionář a od roku 1996 vážený mezinárodní sekretář Sparty se narodil ve Zlíně 4. září roku 1927.

Vystudoval strojní fakultu VUT v Brně a šestadvacet let pracoval jako konstruktér a projektant v ČKD. Do roku 1977 rozhodoval hokejové zápasy v nejvyšší tuzemské lize i v zahraničí. Rozhodoval šest mistrovství světa a dvakrát na olympijských hrách (Sapporo 1972 a Innsbruck 1976).

„Možná jsem se už narodil s hokejkou v ruce. Zkoušel jsem také fotbal, ale moc mi nešel. Hlavně se musím přiznat, že mě nebavilo běhat. Bruslit jsem mohl celý den, pár sprintů po hřišti mě ale zničilo,“ vyprávěl Baťa.

Od roku 1978 do 1996 působil jako generální sekretář fotbalového svazu a také jako člen disciplinární komise UEFA. „Začínal jsem kvalifikací a následně i ziskem bronzových medailí z mistrovství Evropy v roce 1980. Dodnes mě mrzí neúspěšné vystoupení na světovém šampionátu o dva roky později ve Španělsku. Měli jsme tehdy opravdu výborné mužstvo a byli jen krůček od postupu ze základní skupiny do další fáze turnaje. Nicméně dodnes tvrdím, že již postup na jakýkoliv závěrečný evropský či světový šampionát je velkým úspěchem, což často není doceněno.“

Po úspěšném mistrovství Evropy v Anglii v roce 1996 se Rudolf Baťa rozloučil se svou funkcí na fotbalovém svazu a rozhodl se přijmout nabídku Sparty. „Ze Strahova na Letnou není moc daleko a po mistrovství Evropy přišla nabídka ze Sparty. Já jsem sparťan od dětských let a jsem na to pyšný. Proto jsem tuto možnost pracovat v mém oblíbeném klubu s radostí přijal,“ popisoval, jak se to před více než dvaceti lety seběhlo.

„Byl to další příjemný krok na mé fotbalové cestě. Získal jsem na ní spoustu přátel a osobní vztahy jsou velice důležité. Spousta mých dobrých známých už sice odešla do důchodu, ale snažím se navazovat kontakty i s jejich nástupci. Ve všech jednáních mně jde především o pomoc Spartě na mezinárodním poli.“

Pana Baťu zná celý fotbalový svět. Kdykoliv hraje Sparta zápas v rámci evropských pohárů, neexistuje snad žádný klub, ve kterém by neměl známé či kamarády. A všichni jej uznávají a respektují. Na konci března tohoto roku se dočkal velké pocty i v domácím prostředí.

V rámci vyhlašování výsledků ankety Fotbalista roku 2014 byl uveden do síně slávy českého fotbalu. Ve chvíli, kdy zaznělo jeho jméno, celý sál postupně povstal a tleskal mu ve stoje. „Byl to moc šťastný okamžik v mém životě,“ přiznal tehdy sedmaosmdesátiletý „Rudy“, který se stal členem Síně slávy jako první funkcionář. Stal se součástí společnosti fotbalových legend jako Josef Masopust, Andrej Kvašňák, Antonín Panenka či Karel Brückner.

„A to všechno i přesto, že jsem přišel do fotbalu až v padesáti letech,“ říkal po slavnostním vyhlášení. „Zažil jsem deset fotbalových mistrovství světa a šest evropských šampionátů, které jsem absolvoval s naším reprezentačním mužstvem, nebo jako funkcionář či delegát UEFA a FIFA,“ dodal „věčný mladík“ Rudolf Baťa, jenž v září tohoto roku oslaví devadesáté narozeniny.

Rudy, za celou Spartu přejeme pevné zdraví a na viděnou na Letné!