„Že dnes půjdu do brány jsem se dozvěděla včera večer po tréninku. Skákalo ve mně to malé dítě a byla jsem hrozně nadšená, že můžu chytat takový zápas,” říká 17letá golmanka, která je ve Spartě od léta 2020 a uplynulé dvě sezony působila v týmu dorostenek WU18, se kterými má i jeden titul.
„Pak už to šlo jako každý předzápasový den. Jsou tu skvělé holky. Pokaždé, když jsem s áčkem, cítím od nich podporu a cítím se pak lépe na hřišti. Vím, že nemám tolik zkušeností, ale holky mi v tom hodně pomáhají.”
A co nervozita? “Lehce nervózní jsem byla, ale s nervozitou nemám takový problém.” Šanci za A-tým od první minuty dostala už v létě na turnaji v Rakousku proti St. Pöltenu, to šlo ale pouze o přípravný duel. „Po tom Pöltenu je tohle můj největší zápas kariéry, co jsem měla možnost chytat.”
První poločas se dnes na Julisce musela navíc vypořádat s nepříjemným slunečním svitem přímo do očí, ale dokázala si s tím poradit. „V rozehrávce je ještě co zlepšovat, ale celkově jsem s mým výkonem spokojená.”
S výsledkem 0:0 už však taková spokojenost nepanuje. „Mrzí mě, že holky neproměnily šance. Já jsem se je zezadu snažila co nejvíce podporovat,” uzavírá Vokurková, která byla oceněna jako Cool hráčka zápasu.
