Největší posun vidím v socializaci

Do týmu U7 jsou děti vybrány z náborů, školiček, partnerských klubů nebo prostřednictvím skautingu. Jednou z prvních osob, na které na Strahově natrefí, je trenér Jan Lanhaus, který je součástí sparťanské akademie již deset let.

K prvnímu setkání s týmem přišlo 11.8. a hned pár dní na to bylo na programu pětidenní soustředění v Blšanech, kterého se společně zúčastnily kategorie U7-U9. Kromě samotných tréninků zde došlo k lepšímu se poznání mezi kluky a trenéry a také k navazování nových kamarádství.

Během podzimní části odehrála sedmička deset zápasů v pražské soutěži a několik přípravných duelů s týmy z Prahy. Součástí kalendáře byly také turnaj v Drážďanech, Turnaj partnerských klubů a Vánoční turnaj Fun fáze.

Více o první polovině sezony nám v rozhovoru prozradil trenér Jan Lanhaus.

Na toto nejde odpovědět jinak, než pozitivně! Absolvoval jsem další skvělou polsezonu, během které jsem mohl s celým realizačním týmem dělat tu nejlepší možnou aktivitu – rozvíjet a vychovávat malé sparťany.

Díky tomu, že mám skvělý realizační tým, ve kterém každý trenér působí na děti opravdu fenomenálně, tak si troufnu říct, že si kluci zvykli velmi rychle. Jelikož jsme už zvládli překonat i období odloučení od rodičů a kluci se navzájem na sebe těší, tak socializace se nám, věřím, také povedla.

Celkově je známé, že u nejmenších dětí je vidět progres vlastně pořád a pod to bych se podepsal. Každý trénink je vidět progres a nemusí to být zrovna jen ve sportovní části, ale i v samotné socializaci. Jak jsem již zmínil, tak celkově největší posun vidím v socializaci, která je důležitou složkou k ostatním činnostem. Pokud není dítě ve své komfortní zóně, tak se nemůže zlepšovat.

Za nejdůležitější považuji komplexně rozvíjet každého z nich individuálně po stránce pohybové, technické a herní, a tím současně rozvíjet jak individuální herní výkon, tak i ten týmový. Neméně důležitým cílem je, jak jsem již zmiňoval, vypěstovat u dětí lásku a pozitivní vztah ke sportu a pohybové činnosti vůbec.

Kategorie U7 má v týdnu tři tréninky, z toho dva jsou na hřišti a jeden je celoročně v sokolovně s perfektním materiálním vybavením, kde se snažíme kluky rozvíjet všestranně a naučit je řadu nových dovedností i mimo fotbal. Zaměřujeme se zde na gymnastická cvičení, základy atletiky, aerobik či další sportovní hry (házená, basketbal, florbal).

Ano, a je to i díky tomu, že obě kategorie mají společnou vizi a na sebe navazující koncepci, včetně společných termínů mistrovských zápasů, kde si oba týmy vzájemně vypomáhají. Propojení funguje hlavně díky úzké spolupráci všech trenérů obou realizačních týmů. Podobně je to i u samotných tréninků, kdy využíváme k propojení pondělní trénink na hřišti, kde dochází k promíchání jak hráčů, tak trenérů, kteří společně absolvují speciálně připravený program (modelové utkání, modifikovaná cvičení…). Takové akce a společné tréninkové jednotky hráče formují a posouvají.

Primárně si užívat každé chvíle strávené s hráči na hřišti a bavit se fotbalem. Dalším programem je formovat kluky nejen po sportovní stránce, ale rozvíjet z nich také dobré osobnosti, a to nejen na hřišti, ale i v kabině a běžném životě. Naším úkolem je naučit hráče spolupráce a podporovat je v budování vzájemné důvěry, díky čemu posilujeme týmovost jak v rámci samotné kategorie, tak v kontextu propojení těchto dvou nejmladších celků naší akademie. Na jaře nás čekají přípravné zápasy a také zahraniční turnaj v Eberswaldu.

Rád bych doplnil, že se nemůžu dočkat dalšího krásného sparťanského roku. I díky kolegům a trenérům mě obrovsky baví rozvíjet ty naše malé sparťánky jak pohybově a fotbalově, tak především lidsky. Všem přeji krásný rok 2024, ve kterém si nemůžeme přát nic jiného než pevné zdraví.