Pracujeme na stejných principech jako áčko

Luboši, nejprve bychom Ti chtěli pogratulovat ke splnění UEFA PRO licence. Představuje tento úspěch jeden z důležitých momentů tvé trenérské kariéry?
Stoprocentně, bez toho to dělat nejde. Podařilo se mi dosáhnout na další metu a nyní už se mohu soustředit jen na fotbal.

Od tvého nástupu do nové role ve Spartě uplynul měsíc a půl. Jak bys shrnul tu dobu v pozici hlavního trenéra?
Pomalu si zvykám. Spíš si hledám nějaký svůj režim nebo jízdní řád – co, kdy a jak dělat. S každým dnem je to však lepší a lepší. Musím poděkovat všem lidem, které kolem sebe mám, tedy realizačnímu týmu i hráčům, kteří se zapojili do přípravy. Zejména kluci z realizáku mi to dost usnadňují. Takže díky všem za to, jak mě přijali, jak mi pomáhají a jak pracují. Jsem s nimi moc spokojený.

Jsi spokojený také s uplynulým soustředěním?
Po sportovní stránce určitě, kluci dřou jako pily. Plní to, co po nich chceme. Naslouchají, chtějí se učit, reagují na naše připomínky. V tomto ohledu panuje maximální spokojenost. Pořád je toho však hodně, na čem se dá pracovat, přestože se ve spoustě aspektech výrazně zlepšujeme.

Minulé jaro vyšlo rezervě mnohem lépe než podzim. Předpokládám, že cílem je napodobit tuto jízdu a zachránit se.
Samozřejmě. Setrvání v druhé lize je ale pouze jeden z cílů. Tím druhým je výchova hráčů pro první tým. Doufám, že se nám oba cíle podaří splnit.

Druhou ligu odstartujete až 3. března. Přemýšlíš už nad prvními soupeři?
Sice se o tom bavíme, ale naše koncentrace je teď upřena na úplně jiné věci než na první kolo s Prostějovem. Pracujeme na stejných principech jako áčko. Soustředíme se sami na sebe a na to, abychom byli dobří. S čím přijede soupeř nebude ve finále tak důležité, protože když budeme hrát tak, jak chceme, nebudeme mít problém.

S A-týmem se ve Španělsku připravovali Horák, Mokrovics, Ševínský a Večerka. Bylo už před tvým nástupem rozhodnuto o jejich účasti v Marbelle?
Částečně ano. Áčko musí reagovat na zdravotní stav a počet hráčů, které má k dispozici. My jsme tu proto, abychom jim ty hráče poskytli. Brian, Lars i ostatní trenéři hráče v béčku bedlivě sledují, takže dobře věděli, koho si berou a co od nich očekávat. To, že tam s nimi kluci mohli být, je pak skvělé pro všechny. Pro nás, pro áčko, kterému v nějakém ohledu pomohli, a strašně důležité to bylo pro samotné kluky. Zúčastnit se, byť jen přípravy s A-týmem, musí být pro ně něco neskutečného a doufám, že si z toho odnesli maximum.

V zimním přestupovém okně tým opustili  Tomáš Schánělec s Danielem Kaštánkem, kteří budou hostovat v prvoligových klubech. Co pro tým tyto odchody znamenají?
Co se týče nějakých kanadských bodů, hodně jich s nimi odešlo. Na druhou stranu, ti kluci už další krok udělat museli, nebylo na co čekat. Pro Spartu je jedině dobře, že o ně kluby mají zájem a můžou sbírat zkušenosti s ligovým fotbalem. Nyní nastává čas, aby je nahradili další hráči. Dostanou větší minutáž a větší zodpovědnost. Uvidíme, jak se toho zhostí.

Zapomenout nesmíme na dvě nová jména v kádru – Radka Šilera a Jakuba Uhrinčaťa. Co říkáš na jejich zapracování se v týmu?
Kuba Uhrinčať už je v našem momentálním věkovém průměru zkušeným matadorem a měl to výrazně jednodušší. Radek Šiler se každým dnem zapojuje víc a víc. Je v něm vidět velký potenciál a doufám, že ho rozvine v plné výši.

Kolik hráčů znáš z předchozího působení na Strahově?
Prakticky všechny. Přidali se k nám kluci z Vltavína, kteří vyrostli v naší akademii. Znalosti o nich jsem třeba neměl tak detailní, to přiznávám, ale jsme v kontaktu s realizačním týmem Vltavína a informace jsme si vyměnili. Určitě jsem nepřebral tým, o kterém bych nevěděl, koho v něm budu mít a co od něj můžu očekávat.

Po nástupu k béčku jsi uvedl, že sis moc přál pracovat s mladými hráči. V čem tě právě práce s nimi baví nejvíc?
Kluci sají jako houby, díky tomu je naše práce výrazně jednodušší. Všichni hráči se od začátku přípravy chtějí zlepšovat a učit. Každý den vidíte u někoho progres v nějaké činnosti nebo taktické vyspělosti. Někdo navíc chodí ještě do školy nebo se chystá dále studovat, což je správně. Kluci se přehupují do dospělého věku, který s sebou přináší nové radosti i starosti. My jsme tu od toho, abychom jim pomohli také na této cestě. Je radost tady s nimi být.

V novém roce už rezerva odehrála dva soutěžní zápasy. Jak moc jsi před odletem do Anglie tušil, co od Premier League International Cupu čekat?
Nešlo o můj první výlet za hranice, takže mě asi nic nepřekvapilo. Organizace celého týdne na Ostrovech byla úžasná. Jednalo se o dva skvělé zápasy, které bohužel výsledkově nedopadly tak, jak jsme si přáli. Ukázaly nám však spoustu jiných důležitých věcí.

Za Blackburn nastoupilo i několik hráčů z A-týmu. Jak jste se adaptovali na odlišnou úroveň?
Když za soupeře nastoupí islandský reprezentant nebo hráč, který má odehráno 160 startů v druhé anglické lize, na kvalitě se to vždycky podepíše. Zejména v zápase s Blackburnem jsme od začátku tahali za kratší konec. Pro nás však bylo jedině dobře, že nastoupili v takhle silné sestavě. Jednalo se o ten nejlepší test, který jsme mohli mít, protože utkání splňovalo vysoké parametry z hlediska intenzity. Výsledek sice mohl být lepší, primárně nám však šlo o adaptaci na naše principy a herní styl. Vyhrávat určitě chceme a jsem přesvědčený, že výsledky půjdou ruku v ruce s naším tréninkovým procesem.