Klub z hlavního města byl od svého vzniku úzce spojený s rumunskou armádou. Založen byl totiž jako její sportovní oddíl v červnu 1947 pod názvem Asociația Sportivă a Armatei Bukurešť. Svůj slavnější název, Steaua, získal v roce 1961 a postupně se stal symbolem vojenského sportu v zemi.
Steaua vyhrála sedmadvacetkrát nejvyšší rumunskou soutěž. V roce 1986 ovládla také Pohár mistrů evropských zemí, když ve finále porazila na penalty Barcelonu. Moderní historie klubu je ale mnohem komplikovanější. V roce 2017 byla Steaua nucena změnit jméno. Tomu předcházela částečná privatizace klubu, jeho svěření do rukou majitele Gigiho Becaliho a spory o právo hlásit se ke značce Steauy.
„Staronový“ klub s názvem FCSB navázal na působení Steauy v první rumunské lize. Na titul ale čekal až do konce uplynulého ročníku. Díky velkému náskoku si klub mohl dovolit prohrát poslední tři zápasy sezony. Ziskem titulu si také zajistil účast v kvalifikaci Ligy mistrů. Prokousávat se musel z prvního předkola, sanmarinský Virtus však kladl jen minimální odpor.
Ve druhém předkole narazilo FCSB na izraelský Maccabi Tel Aviv. Na tribuny Stadionu Steaua ho dorazilo podpořit 26 tisíc lidí, utkání nakonec skončilo remízou 1:1. Také v odvetě se zdálo, že zápas nenajde vítěze a bude se muset jít do penalt. V 90. minutě ale rozhodla o postupu FCSB sedmadvacetiletá posila z Craiovy Baeten.
Ptáte se, jak je možné, že FCSB odehrálo zápas druhého předkola na stadionu nesoucí název, který klubu není povolený používat? V Bukurešti totiž sídlí ještě jeden tým, který se hlásí k úspěchům Steauy. Vlastní ho rumunské ministerstvo obrany, hraje druhou nejvyšší soutěž a nazývá se CSA Steaua Bukurešť. A právě na nově postaveném stánku, který pojme přes 30 tisíc lidí, se čas od času FCSB představí.
Běžně však své domácí zápasy hraje v Areně Națională s kapacitou přes 55 tisíc lidí. Na národním stadionu jsme se před osmi lety představili také my. Po prohře 0:2 jsme se však tehdy s milionářskou soutěží rozloučili.
FOTO: FCSB
