Tato pozice by měla pro hráče zajistit takové podmínky, aby po kondiční stránce podávali co nejlepší výkony. Dá se říct, že dnešní fotbal je hlavně o rychlosti, intenzitě a síle celkově. Mým, nebo naším úkolem tedy je, abychom pro hráče udělali takové podmínky, aby se v těchto aspektech dokázali posouvat. Za naše oddělení se tedy jedná o nastavení správné zátěže do tréninku a zařazení jednotlivých cvičení pro rozvoj kondičních složek, které by tam neměly chybět. Také musíme hráčům dát možnost, aby mohli dostatečně regenerovat. Musí mít dostatečnou edukaci, jak nakládat se spánkem, či jak se stravovat.
Ta prvotní fáze je v gesci lékaře, nebo fyzioterapeuta. Následně máme určené postupy, kdy si kondiční trenéři, případně oddělení sportovní vědy, ty hráče přebírají do své péče. Záleží, o jaké zranění se jedná, v jaké fázi zranění se hráč nachází a podle toho se proces rekondice nastavuje. Tedy podle jeho individuální potřeby.
Týká se všech týmů s tréninky a zázemím na Strahově, tedy od nejmenší kategorie U8 po U19. Pokud se bavíme o kondičních přístupech, které po hráčích vyžadujeme, tak se jedná týmy U12 a starší.
Z pohledu správného nastavení zatížení do toho nejvíce spadá oddělení sportovní vědy, které nastavuje celkově zatížení v rámci tréninku. Dále nastavují programy návratu u hráčů po zranění, což je jedna z nejdůležitějších pozic v té struktuře výkonnostního oddělení. Dále jsou zde kondiční trenéři pro jednotlivé kategorie, ti mají na starosti řízení a rozvoj jednotlivých kondičních složek. Spadají sem také nutriční specialisté a v rámci prevence také silový trenér. V budoucnu bychom chtěli ještě obsadit pozici rehabilitačního trenéra, který by se staral o hráče s dlouhodobějšími poraněními. Z pohledu zdravotní stránky sem samozřejmě spadají také fyzioterapeuti.
Nejvíce objektivní pro nás externí zatížení, které sledujeme pomocí čipů, které mají hráči při každém tréninku a zápase na sobě a máme z nich daná data. Bavíme se tu o jednoduchých metrikách, které se používá. Ať je to uběhnutá vzdálenost, pokrytá vzdálenost ve sprintu, či počet akcelerací a decelerací. To jsou základní metriky, které se sledují, ale pracujeme na základě toho, že si dopředu zvolíme zatížení, které v následujícím týdnu chceme splnit. Trenéři dostanou od sportovních vědců jasné „noty“, které by se měly dodržet a po každém týdnu si společně zhodnotíme, jestli jsme to dodrželi.
Plno věcí tu bylo správně nastaveno už před mým příchodem. Samozřejmě je to pro mě nové prostředí, tak jsem si pro sebe říkal, jak do něj zapadnu. Ale ve fotbale se pohybuji už delší dobu, tak jsem většinu trenérů, kteří zde působí, znal. Přišel jsem za podmínky odbornosti, která je tady, dle mého názoru, obrovská. V tomto ohledu jsem se jen v uplynulých třech měsících ujistil, že to tak opravdu je i v praxi.
Dělal jsem doktorát v laboratoři sportovní motoriky, kde moje práce byla hodně zaměřená na diagnostiku a rekondiční programy. Dostávali se ke mně hráči, jako například Bořek Dočkal, Jan Kliment, či David Hovorka. Tímto způsobem jsem se dostával do podvědomí širšího spektra lidí, na základě čehož jsem působil v konkurenčním klubu. Po čtyřech letech jsem přijal nabídku přesunout se do akademie Sparty.
Dá se říct, že se do téhle pozice profiluji téměř celý život. Na vysoké úrovni jsem dělal atletiku, zároveň jsem hrál fotbal 12 let v Rakousku, i když na nižší amatérské úrovni. Ale z tohoto prostředí pocházím. Vystudoval jsem FTVS, zároveň jsem pokračoval na doktorském studiu u Tomáše Malého a profesora Františka Zahálky. Takže můj posun na tuto pozici bylo takovým logickým vyústěním. Měl jsem to jasně dané už několik let zpátky, že se tímto směrem chci vydat.
Tomáš Malý je pro mě nejbližší osoba v klubu, takže jsem s ním v každodenním kontaktu. Myslím, že právě na základě jeho referencí jsem dostal od Christiana Clarupa nabídku jít sem. To byl jeden z těch největších důvodů mého příchodu do Sparty.