Chci si odnést co nejvíc

Asgi, v červencovém rozhovoru jsme se krátce bavili o reprezentaci, kdy jsi říkal, že s pozvánkou už příliš nepočítáš. Jak se to teď celé seběhlo?
Bylo to pro mě trochu překvapení, moc jsem nominaci nečekal. Svou roli určitě hrála i zranění a tresty pro hráče, kteří na mé pozici obvykle v naší reprezentaci nastupují. Zároveň si ale myslím, že jsem ve Spartě podával dobré výkony a nejsem tu úplnou náhodou.

Přibližně před dvěma lety jsi hrál v Norimberku 2. Bundesligu. Nyní jsi v Champions League a v národním týmu. Jaký je to pocit?
Je to vážně šílené. Když jsem mohl zažít naší národní hymnu přímo na hřišti, byl to pro mě neskutečný zážitek. Opravdu si to užívám. Snažím se z každého momentu dostat co nejvíc, protože tady čas letí strašně rychle.

Co ti běželo hlavou, když ses o nominaci dozvěděl? Věděl jsi hned, že chceš na sraz odjet?
Okamžitě jsem věděl, že se chci k týmu připojit. Ani jsem se o tom nemusel bavit s mou přítelkyní, protože jsem věděl, že mě podpoří. Během reprezentační přestávky jsme chtěli využít čtyřdenní volno k návštěvě Dánska, ale den před odletem mi zavolal Kasper Hjulmand (trenér dánského národního týmu), takže jsem nakonec zamířil do španělského Alicante.